ŠÍŘENÍ NÁKAZY Ptačí chřipka dorazila již do České republiky. Tuzemští zpracovatelé drůbeže však prozatím zůstávají ušetřeni. Žádný z nich totiž nemá provozovnu ve vytyčených ochranných pásmech.
ŠÍŘENÍ NÁKAZY Ptačí chřipka dorazila již do České republiky. Tuzemští zpracovatelé drůbeže však prozatím zůstávají ušetřeni. Žádný z nich totiž nemá provozovnu ve vytyčených ochranných pásmech. Zejména v uplynulých týdnech se v praxi potvrdily původní předpoklady, že se ptačí chřipka území České republiky nevyhne. Prakticky každý den přinášely agentury informace o dalším nalezeném kusu volně žijícího ptáka nakaženého virem H5N1. Ačkoli všechny nakažené kusy byly zatím vždy nalezeny v jediném regionu a vždy šlo dosud o labutě, podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna nelze mluvit o ohnisku nákazy. „Za ohnisko bychom považovali, kdyby se nákaza dostala do chovů drůbeže,“ konstatuje mluvčí. Důležité je také, že v dosud vytyčených ochranných pásmech kolem nálezů uhynulých labutí nepůsobí žádný tuzemský zpracovatel drůbeže. „Nicméně i v rámci širšího (desetikilometrového) pásma může tamní krajská veterinární správa schválit výjimku například pro přesun drůbeže na jatka,“ upozorňuje Duben. AUTEM JEDINĚ PŘES DEZINFEKCI V jižních Čechách, kde se případy ptačí chřipky vyskytly, platí mimořádná veterinární opatření. Jejich základem je vymezení ochranných pásem o poloměru tři a deset kilometrů kolem místa nálezu. Obce v obou pásmech musejí provést soupis všech hospodářství s chovem drůbeže a zajistit kontejnery nebo nepropustné uzavíratelné nádoby pro uhynulá zvířata. Chovatelé nesmějí chovat ptáky ve volném výběhu. V území kolem nálezu platí také zákaz přesunů drůbeže, vajec, podestýlky a krmiva, omezení vstupu lidí do drůbežáren. Přes dezinfekční rohože je omezen i vjezd automobilů do areálů chovů. Opatření se dotýká také majitelů psů, kteří musejí mít mimo obydlí svá zvířata vždy na vodítku. Minimální doba pro mimořádná opatření je přitom 21 dní. JAK SE (NE)NAKAZIT
Nakažení ptáci chřipku přenášejí slinami, nosními sekrety a trusem. Nákaza se dále šíří kontaktem zdravých ptáků s nemocnými nebo s jejich výměšky. Přenos na lidi je zatím možný pouze kontaktem s kontaminovanými ptáky nebo jimi znečištěnými povrchy.
Dosud dokladované případy přenosu nákazy na člověka pocházejí z venkovských oblastí, kde mnoho chovatelů nechává drůbež, aby se volně pohybovala. Díky tomu se nákaza jednoduše šíří do obydlí a třeba i na místa, kde si hrají děti. Právě ptačí trus, který znečišťuje okolí a povrchy, obsahuje velké množství virových částic.
Zatím nebyl zaznamenán případ nákazy z vařeného jídla či vajec. Šíření nákazy z ptáků na člověka není jednoduché. Z dosud zaznamenaného relativně malého počtu příkladů přenosu navíc vyplývá, že i při přenosu onemocní pouze někdo. Příčiny jsou zatím neznámé.
