Rekonstrukce dálnice D1 straší záchranáře, policisty i hasiče. Zatím nikdo neví, zda se podaří zabránit hromadným neštěstím a dopravnímu kolapsu poloviny republiky
Letos na jaře měly na nejvytíženější českou dálnici vjet stroje, aby se konečně zakously do její 40 let staré konstrukce.
Dalším termínem je září. Ovšem i v případě, že stavební firmy nebudou chtít s ŘSD válčit a nebudou se odvolávat proti soutěžím, stihnou letos jen přípravné práce a naplno se pustí do díla až na jaře.
Minimálně záchranářům, hasičům a policistům se dost ulevilo. Alespoň jim nebudou lidé v kolonách omrzat.
Konec řečí Před dvěma lety vyskočila na dálnici D1 betonová deska. Naštěstí se nikomu nic nestalo, jen pár aut přišlo o podvozek. V tu chvíli bylo jasné, že se musí přestat žvanit o tom, kolik má mít autostráda pruhů, a hledat argumenty, proč není možné začít opravovat. Zároveň začalo být více než zjevné, že Češi nestavějí silnice pro Brusel přijatelným způsobem, takže bude nutné do roku 2015 nalézt projekt, kam by se daly přelít evropské dotace.
Takže bylo rozhodnuto: Jelikož není ani čas na zdlouhavé výkupy pozemků potřebné pro větší kapacitu dálnice, rozšíří se pouze odstavný pruh o 75 centimetrů. A protože od druhé světové války plánovaná komunikace R35, která měla odvést z brněnské dálnice část dopravy na Ostravu, dodnes není ani ve všech územních plánech a ucelená objízdná trasa neexistuje, bude se muset opravovat za plného provozu.
Dálnice přitom představuje jedinou zásobovací cestu i pro samotné stavebníky. Rekonstrukce D1 bude unikátní především tím, jak se podaří zvládnout průjezd desítek tisíc aut staveništěm bez ztráty na životech a bez toho, aby nejdůležitější dopravní tepna totálně zkolabovala. A s ní i polovina země.
Sebekázeň především Vládní zmocněnec pro rekonstrukci D1 Jiří Švorc trvá na tom, aby důrazně zaznělo, že to, co se na D1 stane, je především v rukou řidičů. Ze zkušeností z rekonstrukcí dálnic v okolních západních zemích se ukazuje, že prvotní šok většinou trvá jen pár dní a ukáznění řidiči se s omezeními naučí žít.
„Jeden novinář dal svému článku titulek Do Brna jako po okresce, čímž reagoval na to, že v opravovaných úsecích bude snížena rychlost na 80 kilometrů v hodině a v zúženích na 60 kilometrů. No a co? Nevím, nad čím se pohoršoval. V Německu sníženou rychlost všichni až na spěchající české lyžaře bez problému respektují,“ říká zmocněnec.
Řidiči, kteří budou mít tu odvahu a na dálnici vjedou, by si podle něho měli zažít jednoduchou rovnici. Tím, že pojedou rychleji, dříve nedojedou. Čím pomaleji totiž auta jedou, tím menší potřebují rozestupy a více se jich na silnici vejde. Je to sice otrava, ale proud se nezastaví. Když ale řidič musí prudce zabrzdit, hrozí vznik několikakilometrové kolony, která se může rozjíždět i hodiny. Na D1 navíc může způsobit kolaps i uražené zrcátko. „Výchova řidičů je bohužel velmi dlouhodobý proces. Začněme se raději smiřovat s tím, že budeme příštích šest až osm let jezdit na D1 pomalu, už teď,“ nabádá Švorc.
S mentálním nastavením řidičů by měla pomoci i mediální masáž. Besip v současnosti připravuje novou sérii kampaně Nemyslíš, zaplatíš. Nebude už tak „krvavá“ jako ta předchozí z dílny Filipa Renče, která oslovila i naprosté ignoranty, měla by na ni ale navázat a posunout ji dál. „Chceme ukázat, že nejde jen o vnitřnosti na skle a že smrtí nehoda zdaleka nekončí. Po člověku zbude prázdné místo a smutek řady jeho blízkých. Bolest nemusí být jen fyzická,“ vysvětluje Roman Budský, ředitel samostatného oddělení Besip při ministerstvu dopravy.
Série by měla vybudit společnost, aby na nezodpovědné nebo agresivní řidiče působila sociálním tlakem. Aby si zkrátka uvědomili, že Franta, který vypil deset piv a sedl za volant nebo jel přes ves stovkou, není frajer, ale blb, který může srazit jejich dítě. A dali mu to znát.
O natočení spotů – rozpočet je pět milionů korun – je prý zájem i mezi hodně renomovanými režiséry. Kampaň by měla běžet na ČT nebo na Primě od podzimu, čímž se bohužel velmi pravděpodobně mine se začátkem rekonstrukce D1 a omezeními, se kterými se budou muset řidiči srovnat. Budský ale počítá, že až bude známo definitivní načasování začátku prací, Besip připraví speciální seriál. Měl by být zaměřen například na to, jak správně zipovat, s čímž mají Češi obecně problém, jak jezdit v jednom jízdním pruhu nebo jak vytvořit prostor pro příjezd sanitky.
Stále ale platí, že pro sebekázeň řidičů je nejlepší motivací přítomnost policie. Šéf dopravní policie Leoš Tržil slibuje, že strážci zákona budou na dálnici vidět. Avizoval také, že policie bude sledovat rekonstruované úseky prostřednictvím kamerového systému. Práce na roky Dálnice D1 se má postupně rekonstruovat až do roku 2020. Nyní se soutěží pět úseků mezi Mirošovicemi a Kývalkou. Většinou jsou dlouhé kolem deseti kilometrů a nenavazují na sebe.
Ministerstvo dopravy počítá, že první opravované úseky spolykají 4,5 až pět miliard korun. Skutečnost může být jiná, vzhledem k tomu, že krizí vyhladovělé stavební firmy chodí do soutěží s dumpingovými cenami.
V tomto případě ovšem vítězové nebudou moci očekávat, že by podseknuté ceny nahnali během výstavby. U D1 totiž nikdo z ŘSD žádné vícepráce nepodepíše, ve hře o evropské peníze už je to poslední šance. Firmy budou muset zvládnout práce do prosince 2013, kdy končí platnost stavebních povolení.
Švorc předpokládá, že jim ŘSD nebude muset ordinovat 16hodinovou pracovní dobu, ani je jinak honit do práce. Bezproblémový průběh bude v jejich zájmu, pokud se budou chtít zúčastnit dalších soutěží.
Systém bude takový, že firmy nejprve rozšíří krajnici v jednom směru o již zmíněných 75 centimetrů. Vznikne tím vozovka široká 11,5 metru, na kterou bude svedena doprava v obou směrech. Rozdělena bude na čtyři pruhy, uprostřed se zábranami. Druhý, uzavřený směr bude celý rekonstruován, a poté se na něj vozidla stejným způsobem přesunou.
Kritickými momenty budou bourání a stavby mostů, kdy bude muset být doprava na několik hodin i dní omezena na pouhý jeden jízdní pruh v každém směru.
Memento z roku 2008 To, co se na dálnici D1 připravuje, zatím Česko nezažilo. Těžko tedy předpovídat, co se stane, když se něco stane. Jisté každopádně je, že až se to stane, záchranáři, hasiči a policie budou mít ztíženou práci.
Vzhledem k tomu, že bude chybět odstavný pruh, nedá se očekávat, že se pro ně vždy podaří zachovat volný průjezd. Jedna z variant tedy je, že záchranáři a hasiči budou jezdit z protisměru. Budou muset také překonávat pevné zábrany oddělující oba směry, které by měly zabránit otáčení v protisměru. „Nějaké mimořádné události se dají očekávat. Nedá se to ale nacvičit dopředu, uvidí se až za pochodu,“ říká Vladislava Filová, ředitelka ZZS kraje Vysočina, kam většina rekonstruovaných úseků spadá.
Záchranná služba předpokládá, že bude používat vrtulníky podobně jako při poslední a zároveň největší hromadné nehodě na dálnici D1 20. března 2008. Tehdy zůstaly některé sanitky zablokované v koloně a pro zraněné – 26 lehce a pět těžce – začaly poté, co se přehnala vánice, létat vrtulníky z Jihlavy, z Prahy a z Brna.
Záchranka z Vysočiny má jeden vrtulník v Jihlavě. Ročně absolvuje zhruba 500 vzletů, kolik z nich je k neštěstím na dálnici, se neregistruje. Pro případ mimořádné události mají záchranáři podobně jako hasiči velký vytápěný stan, kde mohou být umístěni pacienti nebo uvěznění cestující. Zatím s nimi obě složky jen cvičí, „na tvrdo“ použity nebyly.
V březnu před čtyřmi lety uvěznily dvě nehody, při kterých nabourala více než stovka aut, téměř dvacet tisíc vozidel. První nehoda se stala v deset dopoledne, dálnice byla obousměrně zprovozněna až ve dvě ráno. Hasiči tehdy použili i týlový kontejner určený pro zásobování lidí v kolonách pitím, jídlem a dekami. Zároveň přistavili nádrže s rezervním palivem. Tehdy se sešel i krizový štáb kraje Vysočina. „Naštěstí nic nevybuchlo,“ vzpomíná Radim Schell z oddělení krizového řízení a bezpečnosti odboru sekretariátu hejtmana kraje Vysočina. Štáb může vyhlásit stav nebezpečí – naposledy se tak stalo při povodních v roce 2002 a v roce 2005, když hrozilo protržení hráze Mostiště – při březnové nehodě tak nakonec neučinil.
Většinu podobných událostí zvládne Integrovaný záchranný systém (policie, záchranáři, hasiči) vlastními silami. Přesto se už štáb v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí sešel. „Snažili jsme se vytipovat objízdné trasy, které se dají použít pro příjezd na dálnici. Dálniční policie si je projela a nafotila, aby věděla, jaká technika tudy projede,“ dodává Schell.
Kamiony nesjedou!
Udržet objízdné trasy volné je předpokladem pro to, aby se záchranářům i technice podařilo dostat na místo nehody. Důležité proto je, aby na ně nezačaly sjíždět kamiony, které se odtud velmi těžko vyprošťují. Švorc tvrdí, že vozidla nad sedm tun nebudou moci z dálnice sjíždět za žádných okolností. „Jedním slovem katastrofa. Ucpané náměstí, na kterém se nevyhne kamion s autobusem, stovky metrů kolon,“ popisuje starosta Velké Bíteše Milan Vlček stav, kdy se na dálnici stane nehoda.
Ostatně i za normálních okolností doprava na regionálních silnicích kolabuje pod náporem náklaďáků, které hledají cesty bez mýtných bran. „Požadavky starostů na nějaké prostředky na úpravu objízdných tras nebyly vyslyšeny. Pokud by na komunikace často v tristním stavu sjely těžké kamiony, znamenalo by to jejich likvidaci,“ dodává starosta.
Švorc jej ujišťuje, že udržení kamionů na dálnici bude prioritou: „Zůstanou tam za každou cenu, i kdyby měly čekat půlden.“
Bezpečnostní expert Andor Šándor, který pro ŘSD zpracoval oponenturu bezpečnostních opatření, přišel ještě s myšlenkou, aby se na D1 využila i armáda. Její technika by totiž mohla v případě potřeby projet i staveništěm. „Je to jen návrh, který ještě nemá konkrétní obrysy a souhlas činovníků. Je ale potřeba si říci, že stát má jen omezené možnosti, jak rekonstrukci zvládnout, a měl by je dát dohromady,“ soudí Šándor, který s ŘSD nespolupracuje poprvé. Pro státní organizaci zpracoval například analýzu zajištění bezpečnosti na Pražském okruhu nebo řešení krizových situací na jednotlivých střediscích správy a údržby silnic.
Alfou a omegou na D1 bude podle Šándora kreativní a pružný přístup policie při řešení nehod. Po dálnici by se měla pohybovat zásadně na motorkách. Měla by tam také fungovat jedna odtahovka, která bude trvale přítomná. Šándor doporučuje, aby na dálnici v době rekonstrukce měly zakázáno vjíždět vozy s nebezpečným nákladem či se živými zvířaty: „Umíte si představit, že by se tam rozutekla stovka prasat z převráceného kamionu?“
Rekonstruované úseky (2012–2013)
Aktuálně získaná stavební povolení na úseky
Očekávaná stavební povolení na úseky
pramen: ŘSD
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
