Korupce a neefektivní veřejná správa jsou dva největší problémy konkurenceschopnosti v České republice. Tvrdí to Světové ekonomické fórum, které minulou středu vydalo Index mezinárodní konkurenceschopnosti.
Naše umístnění v Indexu se oproti loňsku změnilo jen nepatrně, a to poklesem o jedno místo na 39. příčku.
Česko je na tom stále špatně s kvalitou institucionálního prostředí. Například v důvěře veřejnosti v politiky se ještě zhoršilo a je až páté od konce z celkem 144 hodnocených zemí. Instituce přitom patří k základním předpokladům pro konkurenceschopnost, a jsou proto v základech pyramidy. Pyramidu využívám ke grafickému znázornění výsledků, hodnoty dvanácti skupin ukazatelů jsou oznámkovány jako ve škole. Česká republika má z institucí nedostatečně, výbornou nemá z žádné z dvanácti oblastí.
Na umístění Česka v Indexu mají vliv i kroky současné vlády. K těm negativním za poslední rok patří rostoucí nepředvídatelnost změn sazeb daně z přidané hodnoty, naopak k pozitivním krokům zařaďme schválení a pokusy o implementaci Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Je nejvyšší čas začít cíle strategie cílevědomě naplňovat a pyramidu konkurenceschopnosti zesvětlit, a to nejen v základech. Ty bohužel naše schopnost krást (korupce) a neschopnost si vládnout (neefektivní veřejná správa) stále udržují v chatrném stavu.
Nic moc, ale…
Česko si v žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra mírně pohoršilo, stále je ale lepší než Itálie,
Polsko nebo Slovensko
Pořadí Země Skóre Změna
1 Švýcarsko 5,72 0
2 Singapur 5,67 0
3 Finsko 5,55 1
4 Švédsko 5,53 -1
5 Nizozemsko 5,50 2
6 Německo 5,48 0
7 USA 5,47 -2
8 Británie 5,45 2
9 Hongkong 5,41 2
10 Japonsko 5,40 -1
11 Katar 5,38 3
12 Dánsko 5,29 -4
13 Tchaj-wan 5,28 0
14 Kanada 5,27 -2
15 Norsko 5,27 1
Pořadí Země Skóre Změna
:
43 Česká republika 4,51 -1
:
45 Polsko 4,46 0
46 Itálie 4,46 1
:
53 Portugalsko 4,40 -4
:
60 Slovinsko 4,34 1
:
64 Maďarsko 4,30 -12
:
75 Slovensko 4,14 -2
pramen: WEF
Makroekonomické ukazatele ČR a jejích vybraných obchodních partnerů
(v %, v meziročním srovnání, pokud není uvedeno jinak)
HDP Průmyslová
výroba
(2.Q 2012) (VII/2012)
Česko -1,0 4,2
Německo 0,5 -0,3 červen
Slovensko 2,8 11,3 červen
Čína 7,6 9,2
Polsko 2,4 5,2
Francie 0,3 -2,3 červen
Rusko 4,0 3,4
Itálie -2,5 -8,2 červen
Rakousko 0,2 0,3 červen
Británie -0,5 -0,8
Maďarsko -1,3 -2,2
USA 1,7 4,4
Brazílie 0,5 -2,9
Indie 5,5 -1,8 červen
Japonsko 1,4 -1,0
Dovoz Vývoz Běžný účet
platební bilance*
(VII/2012) (VII/2012) (v % HDP, 1.Q 2012)
4,2 51,5 4,0
0,3 6,5 6,3
8,3 17,0 1,3,9
4,7 1,0 5,2 2011, odhad
-5,7 červen 0,5 červen -5,0
-1,9 3,6 -1,9
-3,4 červen -7,7 červen 6,4
-7,1 červen 5,5 červen -3,5
2,6 duben 1,4 duben 4,3
0,9 červen -2,5 červen -3,1
4,0 4,6 0,8
2,2 červen 7,1 červen -3,5
-14,0 srpen -14,4 srpen -2,1 2011
-7,6 -14,8 -2,8 2011, odhad
2,1 -8,1 1,1 2.Q 2012
Inflace Míra Hlavní Výnos desetiletých
nezaměstnanosti burzovní index vládních dluhopisů
(VII/2012) (VII/2012) (31. 8. až 6. 9. 2012) (O za posledních 30 dnů)
3,1 8,3 0,0 2,41
2,2 srpen 6,8 srpen 2,8 1,43
3,7 13,3 1,5 3,06
1,8 4,1 červen 0,2 3,36
4,0 12,3 1,4 4,90
1,9 10,2 srpen 2,8 2,14
5,9 srpen 5,4 2,3 8,75
3,2 srpen 10,7 4,5 5,75
2,1 4,5 4,1 2,01
2,6 8,0 červen 1,2 1,60
5,8 10,5 2,5 7,35
1,4 8,3 1,5 1,68
5,2 srpen 5,8 květen 2,2 2,84
10,1 červen 9,8 -0,5 8,20 -0,4 4,3 -1,8 0,81 * u zemí EU data z Eurostatu, u ostatních z OECD nebo MMF odhad CIA za celý rok 2011
pramen: Wood & Company, Bloomberg, Eurostat, OECD
pyramida konkurenceschopnosti ČR. Metodika: interval mezi nejlepším možným umístěním, tedy prvním místem, a nejhorším českým umístěním v jedné z dvanácti hlavních oblastí (82. místo z institucí), je rozdělen na pět stejně velkých intervalů oznámkovaných jako ve škole
O autorovi| Petr Janský • ekonom IES FSV Univerzity Karlovy a výzkumník think-tanku IDEA při CERGE-EI
