Špidlův kabinet tvrdošíjně hledá zdroje na nepravých místech Stát tvrdí, že uhradí minimálně třetinu povodňových škod, tedy částku kolem třiceti miliard korun. Jednu pětinu, tedy asi 20 miliard, uhradí pojišťovny. Sedm miliard plyne ze zahraniční pomoci. O zbytek se podělí občané a podniky.
Špidlův kabinet tvrdošíjně hledá zdroje na nepravých místech
Stát tvrdí, že uhradí minimálně třetinu povodňových škod, tedy částku kolem třiceti miliard korun. Jednu pětinu, tedy asi 20 miliard, uhradí pojišťovny. Sedm miliard plyne ze zahraniční pomoci. O zbytek se podělí občané a podniky.
Na české politické scéně je nyní problémem číslo jedna otázka, kde vláda zmíněných třicet miliard vezme. Použití příjmů z privatizace zatím odmítá, neboť s těmito penězi má jiné úmysly, například vznik Sociální pojišťovny. Úlohou opozice v tuto chvíli je zjistit, zda se jedná o investice opravdu účelné a nezbytné. Úhrada škod z privatizačních zdrojů by byla podle mínění nevládních ekonomů skutečně spravedlivá, protože miliardy, získané prodejem státního majetku, jsou všech. A na úhradách povodňových škod by se podle ministra financí Bohuslava Sobotky měli podílet všichni. Způsob, kterým hledá zdroje, je s tímto tvrzením v rozporu. Vláda se snaží využít nejsnazší cesty a především cesty nejmenšího odporu. Složité fiskální a sociální reformy, jako jsou například změny rozpočtových pravidel nebo změny důchodového a sociálního systému, jsou pro Špidlův kabinet nedotknutelné. Bez omezení mandatorních výdajů (tedy těch, které plynou ze zákona, převážně sociálních), se však nejen neušetří nejen na povodňové škody, ale ani na vyrovnaný rozpočet. Ostatní opatření jsou dílčí, nesystémová a mnohdy i nespravedlivá k některým skupinám obyvatelstva.
Kde chce vzít vláda peníze a jaké úspory si slibuje
* Omezené zvýšení platů 750 tisíc státních zaměstnanců - úspora 3,5 miliard
* Omezení růstu platů ústavních činitelů - zatím nebylo konkretizováno, ale neporostou-li platy státních zaměstnanců, lze očekávat, že se ústavní činitelé dobrovolně přidají
* Zavedení tzv. milionářské daně (37 procent z platu nad 1 178 000 Kč ročně, místo současných 32 procent). Dotklo by se zřejmě pouhých deseti tisíc pracovníků, převážně manažerů, jejichž zaměstnavatelé mají možnost upravit mzdy čerpáním jiných požitků tak, aby zvýšení daně nebylo tolik výrazné - úspory 1,3 miliardy
* Zvýšení daně z příjmu fyzických osob, jejichž měsíční příjem přesahuje 37 tisíc korun. Jedná se asi o dvě procenta zaměstnanců, kteří se pohybují v příjmovém pásmu nad 331 200 Kč ročně. Jejich daň by byla zvýšena z 32 na 37 procent ročně. O tomto návrhu se zatím hovoří pouze v kuloárech - úspory 5 miliard
* Zvýšení spotřebních daní cigaret a alkoholu. Benzin a pivo zatím vláda pod tlakem veřejnosti ze zvýšení daní vypouští - úspory 3 miliardy
* Zvýšení spodní hranice DPH z pěti na sedm procent (dotkne se i potravin a stavebnictví) - úspory 2 miliardy
