Banky čeká katarze, říká partner oddělení poradenství pro finanční instituce společnosti EY v Česku a ve střední Evropě Pavel Riegger
Vyostřená konkurence na bankovním trhu pokračuje. Příchod nových hráčů ovšem není jedinou starostí tuzemských finančních domů. Bankovní regulace zesiluje, navíc v uplynulém roce se rozjela soudní bitva o poplatky za vedení úvěrového účtu. Kdyby soudy rozhodly v neprospěch bank, bylo by to pro bankéře velmi nepříjemné. „Znamenalo by to výpadek příjmů, a pokud by finanční domy byly nuceny vyplácet poplatky i zpětně, musely by na to hledat zdroje,“ tvrdí Pavel Riegger, partner oddělení poradenství pro finanční instituce společnosti EY v Česku.
* Změnil se za poslední rok přístup Čechů k bankám, nebo jsou stále tak konzervativní?
Vzdělanost a finanční gramotnost se trochu zlepšují. Lidé začínají více zvažovat, do jaké banky uloží své peníze. Projevuje se to i na vysoké míře refinancování u hypoték, lidé si vybírají lepší podmínky v referenčním období. Velký podíl na vyšší vzdělanosti mají také noví hráči, kteří v posledních letech přišli na trh. Nejde jen o banky, ale i nebankovní subjekty, které rozšiřují platební možnosti, jako například služba Twisto, která umožňuje získat zboží v e-shopu na fakturu.
* Trh donutil klienty, aby si sami získávali informace a vzdělávali se?
Přesně tak. Klienti dostávají nabídky a musejí reagovat. Začínají o tom více přemýšlet, získávají si informace. Existují různé srovnávací portály. V podstatě jsou nuceni se sami vzdělávat. Není to tak, že měníme vzdělávací systém, že bychom zde měli nějaké propracované vzdělávání a učíme naše děti, jak používat například platební karty. K tomu máme ještě daleko.
* Rozhýbaly se kvůli konkurenci na trhu i poplatky velkých bank?
Když se podíváte na poplatkovou politiku, v letošním roce byly v tomto směru obrovské tlaky u poplatků za správu úvěrů. Přišla velká vlna soudních sporů, což donutilo banky reagovat. Bankéři vnímají soudní spory jako riziko. Podíváte-li se na strukturu příjmu tuzemských bank, poplatky tvoří velmi důležitý zdroj příjmů. Poplatková politika se však v bankách mění a je to na základě tlaku zákazníků.
* Dělali jste k poplatkovým sporům nějakou studii?
Dívali jsme se, jaký dopad by to mělo na banky. Znamenalo by to výpadek příjmů, a pokud by finanční domy musely vyplácet poplatky i zpětně, musely by na to hledat zdroje. Domnívám se, že by to mohlo způsobit určitou nestabilitu. Ale určitě to povede k transparentnosti. Banky poskytují služby a nejde o to, že by si za to nemohly nějaký poplatek účtovat, ale musejí jasně říct, kolik a za co přesně si účtují. Bankovní poplatek není sprosté slovo.
* Jaká další témata v uplynulém roce hýbala trhem?
Extrémně nízké úrokové sazby, které mají vliv na úrokovou marži, což se následně promítá do nízkých úrokových výnosů. To se táhne jako červená nit stejně jako nižší poplatkové příjmy a kvůli tomu klesají celkové výnosy. Na jedné straně tedy klesají bankám příjmy a musejí hledat jiné zdroje. Na druhé straně jsou zároveň nuceny snižovat náklady. K redukci došlo v oblasti personální nebo u pobočkové sítě. Obrovské náklady jsou na oblast IT, i tam se snažily ušetřit.
* Osekání nákladů ale není cesta k vyšším ziskům, banky musejí hledat nový byznys. Kde mají podle vás prostor?
Banky mají několik možností. Základem je dobrá znalost klientů a využití této znalosti. V této oblasti banky ještě nejsou tak daleko, jak by mohly být. Jinými slovy, nejsou schopny tyto znalosti využít na sto procent a nabídnout klientům vhodné služby. Musejí se naučit naslouchat klientům. Třeba sociální sítě jsou studnicí informací, které by banky mohly využívat, ale nedělají to.
* Kde ještě vidíte potenciál pro růst?
Třeba u nebankovních služeb, tam by banky rovněž mohly přidat. Když si klient kupuje byt, potřebuje si vzít hypotéku, ale to není všechno. Potřebuje se přestěhovat, takže musí sehnat stěhováky, nový byt je třeba pojistit, na nový byt si chce převést televizní služby. S tím vším by banky mohly pomáhat. V Americe mě fascinovala jedna banka, která nevypadala jako bankovní dům. Pobočka má otevřeno i o víkendu, vypadá jako kavárna, mohu si tam domluvit schůzku. Nemáte pocit, jako když stojíte za neprůstřelným sklem v pobočce.
* Vidíte nějaká rizika, která by mohla trh přiškrtit?
Bankovní trh vždycky reaguje s určitým zpožděním na makroekonomický vývoj. Pokud přijde další krize nebo recese, bude to mít dopad na lidi a na jejich schopnost splácet úvěry. To je hrozba čísla jedna. Druhým rizikem je regulace, která je obrovská a neustále se zvětPoplatek šuje. Dnes probíhají celoevropské testy úvěrového portfolia (AQR), což je řízeno Evropskou centrální bankou. Vizí je vytvořit jednotný bankovní dohled. Česká republika do toho nespadá, jednak se nezapojila a jednak není v eurozóně. Nicméně máme tady banky, jejichž mateřské společnosti se do testování zapojí. Například v Rakousku testování portfolia určitě nastane. A je otázka, do jaké míry se to přenese na celou skupinu.
* Jaké dopady by to mohlo mít?
Dopad může být poměrně nepříjemný. Testování mimo jiné sleduje opravné položky, dívá se na kvalitu úvěrů. Součástí prověrky úvěrového portfolia je výpočet opravných položek. Pokud by byl rozdíl mezi výpočtem testování a tím, co mají dnes banky zaúčtováno, je možné, že budou muset opravné položky navýšit.
* Jaká je kvalita úvěrového portfolia českých bank?
Velmi dobrá. Česká národní banka nedávno přišla s tím, že jsou zde čtyři systematicky významné banky a jejich Tier 1 kapitál (ukazatel kapitálové přiměřenosti, který nesmí klesnout pod osm procent – pozn. red.) je mezi 16 a 18 procenty.
* Když se vrátím k nováčkům na bankovním trhu, může jejich byznys dlouhodobě fungovat?
Je pravda, že nelze nabírat depozita, kde je garantovaná sazba tři procenta, a poskytovat hypotéky se sazbou 2,99 procenta. A je otázka, co je banka schopná s depozity dělat, jak je zhodnocovat. Regulace totiž nutí bankovní domy k obezřetnosti. Pokud bych si jako vkladatel vybíral banku, podíval bych se na vlastnickou strukturu a jaký je její byznys model. Souhlasím, že bankovní trh se bude neustále měnit. Nikoli ve smyslu, že by snad nějaká banka zkrachovala, ale jsem přesvědčen, že v následujících letech budou banky procházet nějakou katarzí nebo konsolidací. Možná sem přijdou skupiny, o kterých jsme dosud neslyšeli, ať už půjde o private equity fondy nebo banky ze zahraničí. A může se to týkat nejen malých bank, ale i těch relativně velkého ražení. l
Nelze nabírat depozita, kde je garantovaná sazba tři procenta, a poskytovat hypotéky se sazbou 2,99 procenta.
O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz
