Nominální příjmy rostly ve Spojených státech rychleji než spotřebitelské ceny
Vánoce přicházejí a Američané opět utrácejí. Letos sice o něco opatrněji, než byli po léta prosperity zvyklí, pro mnohé tamní rodiny ale budou letošní svátky nejštědřejší od doby, kdy zemi zasáhla ekonomická recese. Poslední průzkum veřejného mínění CNBC, do něhož byly zařazeny všechny příjmové skupiny ve Spojených státech, naznačil, že mezi Američany se začíná objevovat mírný optimismus. Zlepšení ekonomiky USA v příštím roce očekává 37 procent dotázaných. Stejný počet se domnívá, že se její stav nezmění, a 21 procent si myslí, že ekonomická situace se naopak zhorší. Více než polovina obyvatel hodnotí nynější stav ekonomiky jako špatný, což je nejméně od února 2008. Přesto se 60 procent Američanů pochlubilo, že letos utratí v průběhu vánočního nakupování více než loni. Zatímco skupina bohatých s vyšším vánočním rozpočtem vzrostla v USA oproti roku 2009 o deset procent, část národa se bude muset i o svátcích uskromnit. Přibližně 38 procent má k dispozici na letošní svátky méně peněz než před rokem. Nejvíce Američané pod stromečkem ošidí dospělé členy rodiny, přátele, spolupracovníky a charitu. Méně dolarů si vydělili také na vánoční večírky a na dovolené o svátcích. Většina amerických dětí se ale nemusí obávat, že by našla pod stromečkem menší nadílku než v letech minulých. Pouhých 26 procent Američanů se letos rozhodlo koupit pro své ratolesti levnější dárky. Nejmenší chuť šetřit však mají Američané na svátečním jídle. K tomuto kroku je připraveno pouhých 24 procent obyvatel USA.
Vzdělání podražilo
Mnozí Američané rádi vzpomínají na staré zlaté časy, kdy platili za galon benzinu 99 centů a za hrnek kávy půl dolaru. Především v průběhu aktuální ekonomické krize a pod vlivem národního pesimismu mohli nabýt dojmu, že život ve Spojených státech je čím dál dražší. Jak však ukazuje poslední analýza časopisu BusinessWeek porovnávající životní náklady mezi lety 1980 až 2010, nominální příjem rostl ve Spojených státech rychleji než spotřebitelské ceny. Náklady na mnohé základní potřeby jako například potraviny a energii rostly dokonce pomaleji, než celkové spotřebitelské ceny. Ve srovnání s rokem 1984, kdy Američané utratili za potraviny patnáct procent z celkových výdajů, to bylo v roce 2009 pouhých třináct procent. Na straně druhé však v průběhu posledních 25 let v USA výrazně podražilo vysokoškolské vzdělání. Podle statistiky národního vzdělávacího centra se výdaje na školné a na platby za ubytování a stravování na kolejích ve srovnání s rokem 1980 v reálných dolarech více než zdvojnásobily. Dnes se jejich výše pohybuje v průměru kolem 20 435 dolarů za rok, což znamená, že v nominálních dolarech tyto ceny poskočily o téměř 500 procent. I když výdaje na vzdělání mladých Američanů představují pro rodinný rozpočet největší nárůst, ve většině případů se tato investice vyplatí. Zatímco v roce 1980 si američtí absolventi vysokých škol vydělali o 30 procent více než středoškoláci, dnes je to více než 60 procent.
Noční můra
Další velkou zátěž pro americké peněženky představuje tamní zdravotní péče. Cena zdravotního pojištění se mezi lety 1984 a 2009 více než zdvojnásobila, dnes Američané za zdravotní pojistku zaplatí v průměru 3,6 procenta ze svého ročního příjmu. Index spotřebitelských cen zahrnující výdaje na potraviny, bydlení, dopravu, zdravotní péči, dovolenou, komunikace a další služby vzrostl mezi lety 1980 až 2009 o téměř 160,4 procenta. Průměrný příjem americké domácnosti v nominálních dolarech se však zvýšil za to samé období o 181 procent na 49 777 dolarů, což představuje nárůst v reálných dolarech o osm procent. Většina amerických rodin má také dnes ve srovnání se 70. lety dvojí příjem. Díky tomu si může dovolit například více aut a počítačů. Vlastnictví aut v roce 2009 ve srovnání s rokem 1983 vzrostlo o 14,3 procenta. Podle statistiky Ministerstva dopravy USA připadne dnes na jednu americkou domácnost v průměru 1,91 auta. Poslední technologie také něco stojí, výdaje Američanů za internetový servis a mobilní telefony vyrostly ve srovnání s rokem 1984 z nuly na dvě procenta jejich celkových výdajů. Statistiky naznačují, že i přes ekonomickou krizi zůstávají Spojené státy i nadále bohatou společností, i když se to některým jejich obyvatelům nemusí zdát. Problém mnoha Američanů spočívá v tom, že byli řadu lety navyklí na mnohem větší konzum, než tomu bylo u jiných národů. Nakonec záleží pouze na konkrétním jedinci, kolik a za co utratí. Otázkou zůstává, kolik toho nakonec potřebuje.
