Ve stošedesátileté historii německé dopravy po kolejích nebylo na železnici tolik zpoždění, nucených zastávek a vykolejení jako nyní - pět let po privatizaci drah. Výsledek reformy, jejímž cílem bylo přesunout na trati co největší objem dopravy, je tristní. Roční obrat stagnuje na hranici 30 miliard marek, přičemž loni poprvé od roku 1994 klesl.
Výkonnost dálkové dopravy spadla o 1,7 procenta. Od počátku 90. let se příjmy z přepravy po dráze snížily o třetinu, v osobní přepravě si železnice drží na trhu sotva sedmiprocentní podíl.
Nereálný je zřejmě i předpoklad, že vstupem na burzu v roce 2003 vrátí dopravní koncern daňovým poplatníkům mnohé z 67 miliard marek, který byly vydány na jeho oddlužení. Momentálně to spíše vypadá, že v třetím roce nového milénia budou dráhy v tomtéž stavu jako při přeměně na akciovou společnost v roce 1994: případ pro sanaci.
Spolkový účetní dvůr (obdoba našeho NKÚ) loni v březnu zjistil, že dráhy sice nejsou v červených číslech, ale jen díky zvýšenému státnímu příspěvku a odprodejům svého podílu v telefonní síti.
Od roku 1994 opustilo zaměstnání kolem 80 000 železničářů, zůstalo jich 252 000. Dalších 60 000 má odejít do konce roku 2003. Kdo se bude denně starat o 70 000 kilometrů kolejí a 110 000 výhybek, není jasné - úředníci, jichž se škrty prakticky nedotkly, asi stěží. Už dnes evidují dráhy zhruba sedm milionů hodin přesčasů.
Znalci kolejové přepravy už léta upozorňují, že vedení Spolkové dráhy se snaží vylepšit hospodaření podniku šetřením na nesprávných místech. V Drážďanech byla nástupiště obložena žulou, nádražní hala v Chotěbuzi dostala vytápěnou podlahu. Na mnoha dálkových tratích jezdí přitom vlaky na prastarých štěrkových podložích s dřevěnými pražci a na zbroušených kolejích. Na místní nedobré pověsti firmy se podepisuje rovněž neúměrné množství nehod: loni jich statistiky zaznamenaly víc než čtyři stovky. Také proto se silně zostřují vztahy mezi vedením Spolkové dráhy a odbory. Na posledním jednání odboráři požadovali, aby představenstvo přestalo s přikrášlováním skutečnosti a začalo řešit poměry na dráze. Především žádali, aby skončilo propouštění. Letos by ovšem měla začít druhá etapa restrukturalizace Spolkové dráhy. Při ní má být firma rozdělena do pěti akciových společností, a to pro dálkovou dopravu, místní přepravu, nákladní dopravu, kolejovou síť a drážní stanice. I němečtí odborníci se netají pochybnostmi, zda právě tato struktura přivábí víc cestujících nebo víc nákladů a zajistí podniku větší příjmy.
