Neohlížej se v hněvu

Jaká byla Brücknerova fotbalová sedmiletka

(Perex)
Běží už 96. minuta utkání Česko – Turecko. Stoper a kapitán české reprezentace Ujfaluši se hluboko na soupeřově polovině snaží udržet míč. Fauluje a rozhodčí píská. Kapitán vztekle odchází a něco na rozhodčího pokřikuje. Z detailního televizního záběru je vidět, že ho přes rameno rozhodně nechválí. Záběrem, který by mohl být reklamou na Richardsonův film Ohlédni se v hněvu, končí další etapa české fotbalové historie, etapa Brücknerova. Sudí vzápětí píská konec.

Bylo to dobré
Československá a posléze česká fotbalová mezinárodní historie není ještě tak dlouhá, aby v ní sedm let, po která vedl reprezentaci trenér Karel Brückner, znamenalo zanedbatelnou epizodu. Od roku 1920 reprezentanti sehráli přes 660 oficiálních mezistátních utkání a Brückner je v průměru vedl přibližně v každém osmém zápase. Nyní, když Brücknerova sedmiletka neslavně skončila prohrou v důležitém a zdánlivě vyhraném zápase s Tureckem, je čas se ohlédnout a na první pohled je zřejmé, že to nemusí být v hněvu. Brückner s reprezentací dokázal získat bronzovou medaili na Euru 2004, což byl jistě pro český fotbal úspěch velký, vždyť dosud těch medailí z mistrovství světa a Evropy máme v seniorské kategorii jen sedm, a to počítáme i Evropský pohár národů v roce 1960. Třikrát v řadě Brückner postoupil z kvalifikace na světový či evropský šampionát, což se od roku 1966, kdy Československo poprvé kvalifikaci nezvládlo (pro mistrovství světa v Anglii), nepodařilo nikomu. Když v závěru roku 2001 reprezentaci přebíral, měla za sebou nevydařenou kvalifikaci na mistrovství světa a ostudnou domácí porážku v baráži s Belgií, v utkání, které dohrávala po dvou zasloužených vyloučeních v devíti. V dlouhodobé tabulce reprezentačních týmů, kterou sestavuje FIFA, se krčila na místě, k němuž méně trpělivý čtenář již nedospěl. Brückner svou reprezentační misi zahájil 12. února 2002 vítězstvím na Kypru nad Maďarskem a neprohrál až do dubna 2004, kdy se reprezentaci nevydařila pražská příprava na Euro proti Japonsku. Za přispění následující spanilé jízdy na Euru se Česko v žebříčku FIFA prokousalo do první desítky a již ji neopustilo. A padaly i rekordy, Karel Poborský to v Brücknerově etapě dotáhl na nejčastěji reprezentujícího českého fotbalistu, Jan Koller na nejlépe střílejícího reprezentanta. To vše jsou Brücknerovy úspěchy, za něž patří připít mu na počest.

Léta nezastavíš
Téměř zázračná Brücknerova úspěšná reprezentační pouť se však zadrhla v nejméně vhodnou chvíli, a to na světovém šampionátu v Německu. Vynecháme-li pozdějšího mistra světa Itálii, tak nepostoupit ze skupiny přes Ghanu a Spojené státy byla ostuda. Nicméně „odnesl“ ji jen Brücknerův asistent Beránek, výraznější výměna hráčského kádru nenastala a kdyby Nedvěd a snad i Poborský neskončili vzhledem ke svému věku na základě vlastního rozhodnutí, reprezentovali by zřejmě dodnes. Stárnoucího trenéra nijak nevzrušovalo, že dlouholeté opory jeho týmu se vytrácejí z předních evropských klubů do klubů méně předních, v nichž posléze vysedávají na lavičkách náhradníků, či s nimiž dokonce sestupují z nejvyšších soutěží. Nehledal průběžně náhradu za opory v případě zranění (což se vymstilo už na mistrovství světa 2006), a právě „nenahraditelnost“ zraněného Rosického se na Euru 2008 proměnila v jednu z nejdůraznějších „ran osudu“. Další byla viditelná neochota hráčů, majících své místo v reprezentaci „pod penzí“, vydat se ze všech sil. Zřejmě pro ně bylo přijatelnější tvářit se po utkání zkroušeně a vykládat, jak je vyřazení mrzí. Napsat, že Brückner trval na svém se „stařeckou umíněností“, by asi bylo přehnané, ale některá jeho rozhodnutí a vystoupení lze použít jako argument proti dalšímu zvyšování hranice odchodu do důchodu.

Tancujte, píská Košťál
Jenže i tak lze Brücknerovo působení u reprezentace považovat téměř za zázračné. Ani reprezentace totiž nežije samostatně mimo ostatní dění v českém fotbale, a to často připomíná spíše Náhorní Karabach než střed Evropy. A teď vůbec nemám na mysli nevinná intermezza českých hvězd, jako bylo ono s prostitutkami v dejvickém hotelu, či jejich prohřešky na silnicích a činy na trávnících, které někdy se sportem nemají nic společného. Nezapomínejme, že Brückner pracoval v rozjitřených dobách korupčních fotbalových skandálů, nelítostných bojů na fotbalovém svazu o koryta, v čase voleb vedení svazu, proti nimž byly ty prezidentské na Hradě láskyplnou idylou. Byl by zázrak, kdyby se tento žalostný stav v českém fotbale nepromítl i do reprezentace. Zvláště když ji přímo vedl Vlastimil Košťál, místopředseda svazu a muž velmi velmi kontroverzní a zároveň v českém fotbale nejmocnější.
Bývalý šéf Sparty nyní zase jednou předvedl „gesto pro lid“ a „přiznal svůj díl odpovědnosti“. Po boku odstupujícího trenéra se vzdal své funkce manažera reprezentace. Na post místopředsedy svazu se zodpovědností za reprezentaci se tento „díl odpovědnosti“ samozřejmě nevztahuje, ten zastává s chutí dál. A to je zřejmě pro český fotbal průšvih. Zdaleka ne každý kvalitní a úspěšných trenér je ochotný s Košťálem spolupracovat, což platí i naopak. Košťál jistě nechce nahradit Brücknera nějakým buřičem, který by s ním – nedej Bože – nesouhlasil. A tak se výběr hodně zužuje. Vzato metrem uplatněným po neúspěšném mistrovství světa, kdy musel odejít asistent hlavního trenéra, po stejně neúspěšném evropském šampionátu by se měl logicky poroučet asistent Rada. Jenže právě ten patří k nemnoha Košťálovým koňům. Takže metr se asi vezme jiný. Také se hovoří o možném zahraničním trenérovi. To by zřejmě nebyla špatná cesta, ale nesmělo by jít o Slováka Jozefa Chovance. Lze-li všemu věřit, tak ten je ochoten podruhé vstoupit do stejné řeky, v níž už jednou málem utopil nejen sebe, ale i celou reprezentaci. Ona zpackaná kvalifikace pro mistrovství světa 2002 a směšně trapná baráž s Belgií byly totiž právě Chovancovým dílem. Zřejmě jedinou Chovancovou zásluhou bylo, že svými výsledky umožnil nástup Brücknera. Takže ještě jednou připijme na Brücknerovu reprezentační etapu a jejího tvůrce, i když zřejmě měla být kratší. A s hněvem, s tím počítejme spíše při pohledu vpřed. Českou fotbalovou reprezentaci patrně čekají časy nelehké. Kvalifikace pro mistrovství světa 2010 začíná již 10. září v Severním Irsku.

Box:
Karel Brückner (69)
Hráčská kariéra Sigma Olomouc (1946-1970, 1971-1972)
Baník Ostrava (1971-1972)
Trenérská kariéra Sigma Olomouc (1973-1978, 1982-1986, 1988-1993, 1994-1997) SK Prostějov (1978-1980)
Zbrojovka Brno (1980-1982)
ŠK Žilina (1986-1987)
TJ Vítkovice (1987-1988)
Petra Drnovice (1993-1994)
Inter Bratislava (1994-1995)
trenér reprezentace do 21 let (1984-1986, 1997-2001)
asistent trenéra reprezentace (1997-2001)
trenér olympijského týmu (2000)
trenér reprezentace (2002-2008)