NEOLYMPIJSKÝ VÍTĚZ

Výběrové řízení vyhrál úředník, jenž se ho nezúčastnil

Nucený odchod vrchního ředitele Ústředního finančního a daňového ředitelství (ÚFDŘ) Jana Knížka a snaha o jeho nahrazení tajemníkem ČSSD Petrem Iblem byly jedním z posledních kroků bývalého sociálně demokratického ministra financí Iva Svobody v úřadě. Ibl se však nakonec prvním mezi berními nestal. Sám přiznal, že o daních nic neví, z ministerstva financí odešel, aby posléze povýšil na náměstka ministra vnitra Stanislava Grosse. Svobodův nástupce Pavel Mertlík vyhlásil v srpnu 1999 na místo vrchního ředitele ÚFDŘ výběrové řízení. O jeho výsledcích však již ministerstvo nikdy neinformovalo. Týdeník EURO nyní zjistil, že ministr Mertlík nakonec nerespektoval výsledky výběrového řízení a vrchním ředitelem jmenoval Roberta Szurmana, který se konkursu vůbec nezúčastnil. Dva kandidáti – Drahomír Fránek a Ladislav Říha, kteří se po několika kolech výběrového řízení dostali až do finále a byli ministrovi Mertlíkovi výběrovou komisí na post doporučeni, dodnes neobdrželi žádné vyrozumění. Pár týdnů před zahájením zimních olympijských her v Salt Lake City se opět ukazuje, že základní olympijská myšlenka platí v politické a ekonomické sféře právě naopak: Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát!

Komisi ministr ignoroval.
„Výběr se postupně zužoval z původních deseti lidí na konečné dva kandidáty. Dostával jsem vždycky dopis, že jsem postoupil do dalšího kola a do dalšího, ale o výsledcích posledního kola mě nikdo neinformoval. Požadoval jsem na novém vedení ministerstva financí, ať mi sdělí výsledek, neboť jsem se domníval, že jsem stále nějak ve hře. Poslední podmínkou bylo prověření od NBÚ, jež jsem bez probůlémů absolvoval. Předtím se z elektronické pošty všichni pracovníci resortu dověděli, že do posledního kola postoupili dva uchazeči a že pokud projdou prověrkou NBÚ, bude jeden z nich jmenován vrchním ředitelem ÚFDŘ. Vítězem olympiády se nakonec stal člověk, který se jí ani nezúčastnil. Řada lidí si tak mohla myslet, že jsem neprošel prověrkou NBÚ, když jsem nebyl jmenován ředitelem. A stejně na tom byl kolega, který společně se mnou postoupil do posledního kola,“ říká o výběrovém řízení Drahomír Fránek. „Bez jakéhokoli sdělení o ukončení soutěže jsem se dozvěděl, že vrchním ředitelem ÚFDŘ byl jmenován Robert Szurman. Vím, že výběrové řízení je poradním orgánem ministra a ministr se může kdykoli rozhodnout, jak on uzná za vhodné. Měl jsem nicméně pocit, že i druhá strana by mohla být vůči mně seriózní. Také toto hrálo roli v mém pocitu, že asi na ministerstvo financí nepatřím, a tak jsem se přihlásil do konkursu na ministerstvu školství, v němž jsem obstál,“ dodává Fránek, dnes vrchní ředitel státní informační politiky ve vzdělávání. „Výběrová komise pouze hodnotí a doporučuje, ale není oprávněna rozhodnout o jmenování do funkce. Tuto pravomoc má pouze ministr financí. Výběrová komise na svém jednání 12. října 1999 doporučila panu ministrovi ke zvážení pro jmenování do funkce jednoho ze dvou kandidátů, kteří byli hodnoceni téměř shodně. Ministrem financí však nebyli pro tuto funkci vybráni, a tím bylo celé výběrové řízení zastaveno. S účinností od 1. května 2000 pověřil ministr financí řízením sekce ÚFDŘ Roberta Szurmana. Tím provedl přímou volbu,“ odpovědělo týdeníku EURO ministerstvo. Proč a jak byl vybrán právě Szurman, již tisková mluvčí ministerstva nesdělila.

Oni vám odpoví.
Jak se na místo vrchního ředitele nad všemi finančními úřady dostal, však nebyl překvapivě schopen vysvětlit ani sám Szurman. „Poté, co jste si se mnou telefonickou domlouval schůzku, jsem se informoval na ministerstvu financí a paní náměstkyně má údajně pro vás zpracovanou odpověď na tuto otázku. Oni vám odpoví. Já nejsem kompetentní řešit svoji situaci, jaká byla, z důvodu toho, že nemám o čem hovořit. Na základě výběrového řízení jsem byl pověřen vedením k 1. květnu 2000, bylo mi oznámeno, že ministr financí se rozhodl pověřit mě funkcí vrchního ředitele. Na základě všech znalostí, vědomostí a jiných věcí jsem se tady ocitl a vykonávám tuto funkci s nejlepší vůlí a svědomím,“ odpovídá Szurman. Jenže oba v závěru výběrového řízení opomenutí kandidáti tvrdí, že Szurman se tohoto řízení nezúčastnil. „To údajně máte všechno vysvětleno v odpovědi z ministerstva. K těmto věcem nevím, co bych vám odpovídal. Byl jsem zaměstnancem finančního ředitelství v Ostravě, když jsem byl vyzván, ať přijedu do Prahy, abych předvedl svoje znalosti a schopnosti. Tak jsem do Prahy přijel, předvedl jsem a pak jsem dostal vyrozumění, že mám nastoupit.“ Ministerstvo financí poté v oficiální odpovědi, stejně jako bývalý ministr Pavel Mertlík v rozhovoru potvrdili, že Szurman byl jmenován přímou volbou mimo výběrové řízení.

Kdo je ten muž?
Robert Szurman (43) vystudoval ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě a pracoval jako hlavní ekonom závodu Silnice Ostrava. V roce 1991 přešel do státní správy na postu pracovníka finančního úřadu Ostrava-Poruba. Postupně měl na starosti správu a kontrolu daně z obratu, daně z přidané hodnoty, daně příjmové a majetkové a přes vedoucího oddělení dospěl až na místo zástupce ředitele finančního úřadu. Při práci v letech 1993 až 1996 absolvoval bakalářské studium oboru místní správa a správní právo na Masarykově univerzitě v Brně. V květnu 2000 jej ministr financí Pavel Mertlík pověřil funkcí vrchního ředitele ÚFDŘ a k 1. září byl do této funkce jmenován.

Na druhé straně barikády.
Spolu s Janem Knížkem před dvěma a půl lety z ÚFDŘ odešlo ještě pět dalších vedoucích pracovníků: Miroslav Vácha (bývalý ředitel odboru metodiky výkonu daňové správy), Petr Navara (bývalý vedoucí oddělení daňové kontroly a vymáhání pohledávek), Michal Kunštýř (bývalý vedoucí oddělení správy daní), Tomáš Drtina (bývalý vedoucí oddělení zdanění subjektů kapitálového trhu) a Jitka Fridrichová (bývalá poradkyně vrchního ředitele). Knížek tehdy v rozhovoru s týdeníkem EURO řekl: „Práci nám již nabídly i firmy z velké auditorské pětky, ale nakonec jsem se s lidmi, kteří nyní odcházejí, dohodl, že zkusíme společně začít v soukromé sféře. Každý z nás má velké zkušenosti z finančních úřadů, v nichž jsme byli zaměstnáni průměrně deset let.“ Tato šestka si poté založila společnost Fiscalis a poskytuje daňové a ekonomické poradenství.

Nejsou lidi Nešlo o manipulaci s výběrovým řízením, tvrdí exministr
EURO: Jako ministr financí jste vyhlásil výběrové řízení na vrchního ředitele Ústředního finančního a daňového ředitelství. Do finále postoupili dva kandidáti, vy jste však nakonec jmenoval ředitelem člověka, který se výběrového řízení ani nezúčastnil. MERTLÍK: Ano to je pravda. Udělal jsem to zcela záměrně a vědomě. Ze všech kandidátů, kteří se přihlásili do výběrového řízení, nebylo možné vybrat kvalitního šéfa. Byla by to volba jednookého mezi slepými. Někteří z kandidátů neznali například jazyky, každý z nich byl nekompletní z hlediska profilu požadovaného na tu funkci. Rozhodl jsem se proto i na doporučení náměstka Pavla Dvořáka nikoho z nich nejmenovat a hledat dál. Pan Szurman se tehdy nepřihlásil, já jsem se později dozvěděl, že by o takovou pozici měl zájem, a po konzultaci s ním jsem se rozhodl jej jmenovat.
EURO: Jaké byly konkrétní nedostatky dvou kandidátů, kteří se dostali až do finále?
MERTLÍK: To si již nepamatuji, ale tehdy jsem měl k dispozici samozřejmě měl kompletní dokumentaci.
EURO: Je překvapivé, že pokud byli kandidáti nekvalitní, prošli úspěšně několika výběrovými koly. Navíc jeden z finalistů - Drahomír Fránek - tvrdí, že všichni pracovníci resortu financí dostali e-mailem sdělení, že do finále výběrového řízení postoupili dva kandidáti a pokud získají prověrku od NBÚ, bude jeden z nich jmenován.
MERTLÍK: To nevím. Je to možné. Všechno si organizoval náměstek Dvořák.
EURO: Říkal jste, že Robert Szurman měl o místo zájem. V tom případě se ale mohl přihlásit do výběrového řízení.
MERTLÍK: To máte pravdu, ale říkal jsem, že měl zájem potom ten zájem. Často máte situaci, že se někdo nepřihlásí do výběrového řízení, přestože je to kvalitní kandidát. Nevím, jaké měl důvody.
EURO: Kdo vám doporučil Robert Szurmana?
MERTLÍK: Někdo z náměstků, myslím, že Pavel Dvořák.
EURO: Vy jste často kritizoval přidělování veřejných zakázek bez výběrového řízení.
MERTLÍK: To je pravda.
EURO: V tomto případě jde ale o podobný případ. Udělal jste něco, co jste sám mnohokrát kritizoval.
MERTLÍK: Je to příběh o zrušení výběrového řízení a jeho nahrazení přímým jmenováním. To je fakt. Systémově to takto je a není to dobře, ale neměl jsem na výběr.
EURO: Proč?
MERTLÍK: Základní problém je v tom, že najít kvalitního daňového správce, který je ochoten jít na ústředí, je téměř nemožné. Z principu by to měl být člověk zevnitř systému, není možnost vstupu někoho zvenčí, třeba nějakého daňového poradce. Pro dobré lidi z vnitřku systému, kteří jsou v něm dostatečně vysoko, jde zpravidla o neatraktivní místo. Třeba pozice krajského ředitele je dobrým a jistým postem, ze kterého je člověk bez provinění nevyhoditelný. Od roku 1990 nebyl odvolán jediný šéf krajského ředitelství. Nikdo z krajských ředitelů, které moji kolegové přemlouvali, o tuto pozici zájem neměl. Je to o nedostatku lidských zdrojů, ne o manipulaci s výběrovým řízením.