Limity ve schválené novele zbytečně komplikují život investorům i stavbařům
Na odborném setkání, které uspořádala v pátek 17. června společnost Media Events Company v restauraci AvantGarde, diskutovali zástupci ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), České asociace ocelových konstrukcí, České betonářské společnosti ČSSI a IFMA CZ o novele stavebního zákona a řešení situace zastaralých stanovisek EIA.
Zástupkyně ředitele odboru stavebního řádu ministerstva pro místní rozvoj Vladimíra Sedláčková otevřela diskusi nad tématem novely stavebního zákona, kterou v polovině června projednala ve vládě. „Předkladatel navrhoval účinnost od 1. 1. 2017. Nyní tam však není pevný termín, navrhována je pouze půlroční legisvakance,“ řekla Vladimíra Sedláčková.
Nedá se stavět
Podobný názor má také Jan Kroupa, generální ředitel ŘSD, který přiblížil tematiku z pohledu investora. Největší problém vnímá v komplikované situaci u liniových staveb, které jsou vládní prioritou, ale legislativní rámec nedovoluje tyto projekty realizovat. Mluvil o jejich bezpečnosti, nutnosti dobudování páteřní sítě a o přínosu pro českou ekonomiku. „Výsledkem ale je, že máme legislativní rámec, který nám nedovoluje tyto stavby dělat. Pokud se dnes bavíme o tom, že máme 11 vybraných projektů, které možná schválíme, už teď víme, že dva z těch projektů nám vypadávají. Příprava stavby i kvůli posuzování EIA trvá 12,5 roku,“ řekl Kroupa.
Zapracování připomínek
Zástupce ministerstva dopravy a ředitel odboru infrastruktury a územního plánu Josef Kubovský potvrdil implementaci celé řady připomínek do připravované změny novely stavebního zákona ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj.
„Budeme čekat, jak to dopadne se stavebním zákonem, a případně zvažujeme, že bychom udělali další úpravu zákona č. 416 (dopl. zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury), která by vlastně zahrnovala pro stavby dopravní infrastruktury to, co se nepodařilo prosadit v tom stavebním zákoně,“ řekl Kubovský.
Účelový zákon
Vláda v polovině června schválila účelový zákon „Lex EIA“, díky němuž by se daly financovat vybrané a prioritní dopravní stavby. Obecně se jedná o více než 100 staveb dopravní infrastruktury za více než 230 miliard v různých stadiích přípravy.
S důsledkem zdržení výstavby projektů by mohl souviset také pokles objemu zakázek ve stavebním sektoru a negativní dopad na malé a střední podniky. Dle odhadu odborníků ve stavebnictví dochází při nerealizaci naplánovaných staveb ke ztrátám ve výši sedm až osm procent z celkového objemu stavby ročně. V tomto případě při objemu staveb za více než 230 miliard korun může činit roční ztráta zhruba 16 až 18 miliard.
Současně vzniknou i další náklady za opakované posouzení EIA dle nového zákona.
Vládní návrh však obsahuje dvě výrazně limitující podmínky: dopravní projekt se musí nacházet na Transevropské dopravní síti (TEN-T) a výjimka platí jen pět let. Tato omezení nenahrávají spuštění a realizaci zmiňované stovky staveb.
Také se může stát, že z vybraných 11 staveb se postaví jen tři nebo čtyři. V této situaci se nabízí otázka, proč nenavrhnout a neschválit takový Lex EIA, který by neobsahoval tak limitující podmínky.
Samozřejmě za splnění všech dalších zákonem daných podmínek. Je opravdu nutné omezení týkající se TEN-T a termínu pět let? Záměrem současné koaliční vlády je podpora rozvoje ekonomiky, podnikatelského prostředí, omezení zbytečné byrokracie, ovšem tento vládní návrh s omezeními tomu nenasvědčuje. Nejen těmito otázkami v souvislosti s Lex EIA se budou zabývat poslanci poslední červnový týden.
Nezávislý expert
Podle odborníků z praxe je důležitým krokem k větší bezpečnosti staveb funkční ukotvení institutu nezávislého experta v připravované novele. „Projektovou dokumentaci nezávisle nekontroluje nikdo, výjimkou je osvícený nebo zahraniční investor. Kontrola nezávislým expertem však zatím v průběhu stavby neprobíhá nikdy,“ říká Vladimír Janota z České asociace ocelových konstrukcí.
„Dosavadní systém kontroly, který je založen pouze na názoru autorizované osoby, není dostatečný, protože bezpečnost a funkčnost garantuje jen jedna osoba.
Považujeme za nutné, aby u významných staveb byla kontrolní činnost zvýšena,“ souhlasil místopředseda České betonářské společnosti ČSSI Jan Vítek.
