Podle ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové by si světové centrální banky měly dát pozor na to, aby nepodlehly tlaku ze strany politiků, kteří apelují na brzké snížení úrokových sazeb. Inflace ve vyspělých ekonomikách ještě není zcela poražena, a právě z toho důvodu se prý vyplatí počkat. Svou výstrahou Georgievová narážela třeba na blížící se volby v USA, Velké Británii i Evropské unii.
„V tomto čase je dvojnásobně důležité, aby si centrální banky udržely svoji nezávislost. Tam, kde je to nutné, musí tvůrci politik odolat výzvám k brzkému snížení úrokových sazeb,“ uvedl deník The Guardian s odkazem na Georgievovou. „Předčasné uvolnění by mohlo vyústit v nová inflační překvapení, která by si mohla vyžádat i další zpřísnění měnové politiky,“ dodala ředitelka.
Nevyplatí se ani přílišné otálení
Ve svém projevu před jarním zasedáním MMF, jež se uskuteční příští týden ve Washingtonu, následně zdůraznila, že ve vyspělých ekonomikách klesla inflace za poslední rok a půl z 9,5 na 2,3 procenta. Stejný trend by měl pokračovat i v následujících měsících, což centrálním bankám vytváří vhodné prostředí, aby se snižováním sazeb začaly až v druhé polovině letoška.
Na druhou stranu by si dle Georgievové instituce neměly dávat ani příliš načas. Zbytečně dlouhé otálení by totiž zase mohlo přibrzdit hospodářskou aktivitu, neboť globální ekonomiku čeká desetiletí slabého růstu. Ten by ještě více mohl podpořit „lhostejný“ postoj politiků. Od nich šéfka MMF žádá naléhavá opatření, protože v opačném případě nás čekají „vlažná dvacátá léta“.
V Česku stále na dvou procentech
Ačkoli existovaly náznaky, že by Evropská centrální banka mohla snížit sazby ještě tento měsíc – protože podle její prezidentky Christine Lagardeové bylo k tomuto kroku připraveno hned několik politických tvůrců, nakonec se tak nestane. Bankéři se totiž rozhodli počkat minimálně do červnového zasedání.
Že o snížení sazeb rozhodne v létě, uvedla banka poté, co došlo k prudkému poklesu inflace ve 20 členských státech eurozóny. V ní se v březnu cenová hladina zvyšovala 2,4procentním tempem, tedy o 0,2 procenta pomaleji než v únoru.
Překvapující byla míra inflace ve Spojených státech, kde zaskočila analytiky, když z únorových 3,2 procenta vzrostla na 3,5 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více, než odborníci odhadovali. Meziročně pak rostly ceny o 0,4 procenta. Snížení sazeb ze strany Federální rezervního systému tak ekonomové očekávají až v září.
V Česku březnová inflace zůstala podle Českého statistického úřadu na dvouprocentní hranici, meziročně se ale ceny zvýšily o 0,1 procenta. Oproti loňskému roku si lidé připlatili hlavně za bydlení, stravování a ubytování. Ceny naopak klesaly jen u potravin a nealkoholických nápojů.
