Přehnaná regulace trhu může zvýšit ceny zemního plynu
Nuda, nuda, nuda. Tak popisovala v polovině osmdesátých let minulého století přední ekonomická periodika dění v evropském plynárenství. Takřka o čtvrt století později se však situace změnila a hra o plyn se zdramatizovala. Jen namátkou: Evropská unie hledá řešení, jak se vyhnout reálné hrozbě výpadku dodávek zemního plynu. Především pak v reakci na jejich lednové přerušení z Ruska přes Ukrajinu. Brusel navíc schválil třetí energetický legislativní balíček, jenž citelně ovlivní i situaci v plynárenství. O těchto, ale i dalších tématech diskutovali odborníci a firemní manažeři na setkání Gas Business Breakfast 2009, jež se uskutečnilo 1. prosince v Top Hotelu Praha. Diskusní setkání s hlavním mottem Zemní plyn pro Českou republiku pořádalo vydavatelství Euronews.
Málo obchodníků „Situace na českém trhu se zemním plynem je vážná,“ konstatoval jeden z řečníků akce, předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt. Argumentoval především tím, že tuzemský trh je nefunkční, případně málo funkční navzdory tomu, že je plně liberalizovaný již od ledna roku 2007. Své tvrzení doložil následujícími příklady: na plynárenském trhu působí jen zlomek ze 108 obchodníků, kteří mají pro obchodování s plynem platnou licenci. „Navíc si poměrně málo koncových zákazníků změnilo svého dodavatele plynu,“ dodal Fiřt. Zatímco u elektřiny změnilo dodavatele takřka 200 tisíc odběratelů, u zemního plynu to bylo do konce letošního srpna „jen“ něco málo přes 17 tisíc koncových zákazníků. „Ano, souhlasím s tím, že situace není příznivá,“ reagoval další z účastníků diskuse, předseda představenstva společnosti RWE Transgas Martin Herrmann. Neopomněl ale dodat, že nesouhlasí s tvrzením, že trh se zemním plynem nefunguje. „Liberalizace trhu je na dobré cestě,“ míní Herrmann.
Škodlivá krize Diskutující se shodli na tom, že se nejen české, ale i evropské plynárenství musí vypořádat především se dvěma záležitostmi – změnou evropské legislativy a posílením bezpečnosti dodávek zemního plynu do Evropy. Herrmann v této souvislosti upozornil, že lednová krize, tedy přerušení dodávek z Ruska přes Ukrajinu do Evropy, notně poškodila pověst zemního plynu. Zároveň poukázala na několik zásadních věcí. Například na to, že energetická bezpečnost je sice silně politickou záležitostí, ale plynárenství v Evropské unii dokáže spolupracovat a s krizí se vypořádat i bez významnějších politických zásahů. Herrmann současně upozornil, že existuje několik způsobů, jak zmírnit různá rizika bezpečnosti dodávek. Mimo jiné rozšířit skladovací kapacity, propojit plynovody jednotlivých států a budovat novou infrastrukturu pro dovoz zemního plynu. „Náklady na zajištění bezpečnosti dodávek jsou vysoké a se zvyšující se úrovní bezpečnosti rostou,“ tvrdí Herrmann. Rovněž varoval, že přehnané státní zásahy a regulace mohou působit kontraproduktivně a jen zvýší náklady na posilování bezpečnosti dodávek. A tím i ceny zemního plynu pro koncové zákazníky. Herrmann tak nepřímo upozornil na třetí legislativní balíček EU, který začne platit od března roku 2011. Součástí nové legislativy je totiž pravidlo o oddělení provozovatelů přenosových a přepravních soustav od výroby a dodávek zemního plynu. A RWE vedle prodejců zemního plynu v tuzemsku ovládá i jeho přepravu prostřednictvím své dceřiné společnosti RWE Transgas Net. Ta vlastní páteřní síť plynovodů v Česku. RWE má tři možnosti, jak nové evropské legislativě vyhovět – zcela prodat sítě, nebo přistoupit k manažerskému oddělení místo skutečného vlastnického oddělení (vznikne takzvaný nezávislý přepravní operátor). Třetí možností pro RWE je nezávislý systémový operátor, jenž odpovídá za provoz a investice přenosové části firmy. RWE s největší pravděpodobností zvolí druhou variantu.