EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA Česká republika nemá na výběr. Evropská unie požaduje zdanit pevná paliva, plyn a elektřinu. Takzvané ekologické daně nás čekají už od ledna příštího roku. Jak se na chystané novinky dívají zástupci podnikatelů? Od ledna příštího roku čekají Česko nové daně – ekologické.
EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA Česká republika nemá na výběr. Evropská unie požaduje zdanit pevná paliva, plyn a elektřinu. Takzvané ekologické daně nás čekají už od ledna příštího roku. Jak se na chystané novinky dívají zástupci podnikatelů?
Od ledna příštího roku čekají Česko nové daně – ekologické. V Poslanecké sněmovně prošel v prvním čtení vládní návrh na zavedení spotřebních daní na pevná paliva, plyn a elektřinu, který je součástí obecného materiálu na ozdravění veřejných financí.
Nové daně mají platit především firmy, které spotřebovávají energii nebo paliva. Domácností se to dotkne tam, kde topí uhlím. Centrální rozvody do domácností mají být od daní osvobozeny. Z daní existuje navíc spousta výjimek, jako jsou metalurgické či jiné technologické postupy. Povinnost zdanit tyto produkty ukládá Evropská unie.
SYSTÉM SE STÁVÁ NEPŘEHLEDNÝM
Názory na zavedení nových daní jsou rozporuplné. „Suroviny jsou majetkem státu, a jejich cena by měla odrážet nejenom náklady na výrobu a distribuci, ale i jakousi daň za jejich využívání,“ domnívá se například prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Měly by tedy odrážet i vnější efekty, včetně započítání nákladu po celou dobu výrobního cyklu, a to u všech energetických zdrojů bez rozdílu. „To se ale neděje,“ kritizuje Drábek. „Jednotlivé dílčí regulace tak nakonec deformují cenovou informaci a celý systém se stává nepřehledný,“ dodává šéf komory.
Podle Drábka mají být navíc zohledněny i další aspekty související s různými zdroji, například bezpečnostní. To se týká především zemního plynu, který z celé ekologické reformy na rozdíl od uhlí vychází cenově nejlépe. „Cena zemního plynu ale v sobě neodráží všechny fáze výrobního cyklu, například prospekci, dobývání, čištění,“ doplňuje ekologický expert Svazu průmyslu a dopravy Vladimír Novotný. Přitom právě hnědé uhlí, které je domácí surovinou, je na černé listině, protože u něj je zdanění největší.
MINISTR BURSÍK: ŠETŘTE!
Další z problémů, které doprovázejí plánované zatížení surovin a energií spotřebními daněmi, se týká samotného důvodu pro jejich zavedení. Podle ministra pro životní prostředí Martina Bursíka je za zavedením ekologických daní snaha o to, aby firmy s energií šetřily. „Nejlevnější energie je ta, která se nevyrobí,“ říká ministr a dodává: „Čím méně energie podnikatel spotřebuje, tím nižší bude platit daně.“ S tím ovšem podnikatelé nesouhlasí. „S novými daněmi se počítá jako s každým příjmem státního rozpočtu. Jestliže by výnos klesal, a to i díky úsporám, stát by musel úbytek vyrovnat zvýšením sazby,“ domnívá se generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. Podle něj se spíše účinek daně projeví ve zvýšených nákladech, které podnikatelé přenesou na zákazníka.
Zatím není zcela jasné, ve kterých konkrétních odvětvích se zavedení nové daně projeví nejvíce. „Budou to odvětví, která jsou už dnes na hraně z hlediska rentability podnikání, jako je například textilní průmysl. Druhou skupinou budou podnikatelské subjekty, které mají vysokonákladovou energetickou složku,“ prognózuje Drábek.
SNIŽTE SAZBY NA MINIMUM
Navržené zákony o zdanění paliv prý neimplementují minimální sazby stanovené Evropskou unií, k čemuž se vláda zavázala v usnesení ke koncepci ekologické daňové reformy. Obsahují i chyby a nesprávné interpretace této směrnice. To je hlavní výtka podnikatelské veřejnosti vůči vládnímu návrhu.
V samotné směrnici se uvádí, že „některá osvobození od daně nebo snížení úrovně zdanění se mohou ukázat jako nutná, zejména z důvodu nedostatečné harmonizace na úrovni společenství, z důvodu nebezpečí ztráty mezinárodní konkurenceschopnosti nebo z důvodů zohlednění problematiky sociální a problematiky životního prostředí“. Právě proto, že česká vláda nevyužila všech možností, které dává evropská dohoda o ekologických daních, přicházejí podnikatelé s některými pozměňovacími návrhy. Prosadit je chtějí při projednávání ve výborech Poslanecké sněmovny.
„Svaz průmyslu a dopravy považuje zavedení ekologických daní za nepříjemný, ale nevyhnutelný krok,“ hodnotí ekologické daně Zdeněk Liška. Za hlavní problém považuje podmínky vyjednané s Evropskou unií. U výrobců a dodavatelů podle Lišky vyvolá zavedení ekologické daně tlak na snižování mzdových a jiných nákladů. Budou se prý snažit alespoň částečně snížit zdražení energií vyplývající z vyššího zdanění. Přesto plná kompenzace nebude možná. Ekologické daně tak ve zvýšených cenách energií pocítí všichni odběratelé. Svaz rovněž žádá, aby vláda při zavedení ekologické daně dodržela slib daňové neutrality. Tedy: aby nezvýšila celkové daňové zatížení občanů a firem, a aby ekologické daně nepřekročily minimální unijní požadavky.
NA EKODANĚ DOPLATÍ CHUDŠÍ DOMÁCNOSTI
A to v parlamentu projednávaná reforma právě neřeší. „V některých případech překračuje minimální požadavky Evropské unie. Nevyužívá některé důležité možnosti osvobození či úlev od daně, případně neimplementuje minimální sazby stanovené evropskou směrnicí,“ kritizuje návrh Liška.
Sporné prý rovněž je, do jaké míry vláda splní slib daňové neutrality. „Vládou přijatý návrh za ekologickou daňovou reformu nepovažuji,“ říká ekologický expert Svazu průmyslu a dopravy Vladimír Novotný. „Ta byla původně zamýšlena s tím, že zavedení spotřební daně na fosilní paliva bude kompenzováno snížením nákladů práce. To se ale nestalo. Pouze byly zavedeny sazby z těchto paliv, ale náklady na práci se nesnížily,“ dodává. Jediným krokem, kterým se alespoň částečně má ulevit v dávkách pojistného, je strop výše sociálního pojištění. To se ale týká jen úzké části zaměstnanců s nejvyššími příjmy, zatímco důsledky daní dopadnou na každého občana. Paradoxně nejvíce na chudší domácnosti, které topí uhlím.
Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase lze k případnému snižování nákladů na pracovní sílu přistoupit až tehdy, kdy budou známy dopady zavedení ekologických daní. Náměstkyně ministra financí Dana Trezziová ale říká, že jsou víceméně známy již nyní. „Mělo by jít přibližně o čtyři miliardy korun,“ odhaduje.
Kromě daňové neutrality stát rovněž sliboval, že zavedení ekologických daní bude vykompenzováno zrušením nejrůznějších poplatků za znečišťování. Ani to se ovšem nestalo. „Vzpomínám si, že se o tom mluvilo. Nevím, proč se to nestalo,“ vrtí hlavou Drábek.
PROJDOU NIŽŠÍ DANĚ ZA ZEMNÍ PLYN?
Hospodářské komoře vadí navrhované daňové zatížení zemního plynu. To by podle návrhu vlády mělo činit 30,60 koruny za megawatthodinu. „Navrhujeme snížit tuto částku na polovinu, protože sazba daně by měla zohlednit emisní zatížení při spalování jednotlivých paliv,“ vysvětluje Drábek. Totéž chce i Svaz průmyslu a dopravy. Vedle snížení sazby daně ze zemního plynu ale navrhuje i snížení sazby u pevných paliv. Zatímco návrh Hospodářské komory si všímá ekologických souvislostí (emise oxidu uhličitého jsou na 40 procentech emisí z pevných paliv), Svazu průmyslu a dopravy argumentuje především konkurenceschopností české ekonomiky. „Návrhy daně z pevných paliv a ze zemního plynu nevyužívají všech možností k minimálnímu zdanění. Pro obchodní účely je možno paliva určená k vytápění zdaňovat na poloviční úrovni spalného tepla, než vyžaduje stávající návrh. Nevyužití tohoto prostoru může působit na snížení konkurenceschopnosti českého průmyslu. A to v porovnání se státy, které si buď vyjednaly delší výjimku na implementaci směrnice, anebo s těmi, které využijí právě tuto možnost nižšího minimálního zdanění,“ kritizuje Liška.
Některé z požadavků Hospodářské komory byly v průběhu legislativního procesu již akceptovány. Původní návrh počítal s daňovým zvýhodněním domácností vytápěných teplem, oproti domácnostem, které jsou závislé na dodávkách tepla z plynových kotelen. Podle prezidenta komory přitom řada těchto kotelen dodává teplo pouze do bytů, respektive u nich dodávka do bytů výrazně převažuje. Emisní zatížení z blokové nebo domovní kotelny je na stejné úrovni nebo nižší (v poměru k výkonu) než emise z kotlů instalovaných v domácnostech, které nepodléhají povinným kontrolám. Drábek změnu vítá, neboť z hlediska dopadů na životní prostředí je domovní kotelna méně zatěžující než kotel v domácnosti.
DVA ROZVODY MÍSTO JEDNOHO
V důsledku celé řady výjimek a osvobození od daně přibudou některým podnikatelským subjektům nejrůznější problémy. Na odebraný plyn, který je osvobozen od daně, si bude muset odběratel pořídit měřidlo, které je v majetku plátce daně. Odběratelům plynu, kterým vznikne od 1. ledna 2008 povinnost platit daň, to způsobí nemalé problémy. A to v případě, že zároveň odeberou i plyn osvobozený od daně. Z jednoho rozvodu tak podle návrhu zákona musejí vzniknout dva.
To přinese potíže s rozšiřováním rozvodů, možná i s regulací tlaku plynu v případě, že odběratel má vlastní rozvodný systém. Stejný problém nastane u odběratelů plynu – provozovatelů plnicích stanic, který bude zatížen daní od 1. ledna 2012. I u nich může nastat, že budou odebírat zemní plyn pro dvě až tři rozdílně daňově zatížená využití.
SPALNÉ TEPLO A VÝHŘEVNOST
Na další z nesrovnalostí v ekologické daňové reformě upozorňuje Svaz průmyslu a dopravy. Návrh zdanění pevných paliv zavádí totiž pro daňové účely nově parametr „spalné teplo v hořlavině“. Podle svazu se jedná o nesprávnou aplikaci směrnice Evropské komise. Obdobné směrnice i legislativní praxe Evropské unie totiž běžně operuje s parametrem výhřevnosti, případně spalného tepla v palivu. „Parametr spalné teplo v hořlavině není v energetice běžně uplatňován. Je chybné a problematické zdaňovat podle hořlaviny, když se obchoduje nikoli s hořlavinou, ale s palivem,“ vysvětluje rozdíl Liška.
Problém spočívá v tom, že sazba „spalného tepla v hořlavině“, která je podle teoretického propočtu výrazně vyšší než spalné teplo obsažené v palivu, znevýhodní spotřebitele pevných paliv oproti spotřebitelům jiných paliv. Mohla by tedy vytvořit rozdílné soutěžní podmínky pro různé dodavatele pevných paliv mezi sebou, protože každý kilogram paliva má trochu jiné spalné teplo. Svaz průmyslu a dopravy proto navrhuje, aby se daň vypočítávala ze spalného tepla v palivu, a to navíc s ohledem na různé druhy pevných paliv.
