O možném zápasu v kleci dvou z hrstky nejúspěšnějších podnikatelů světa se už nějakou dobu hovoří. Jestli na pěsti nakonec skutečně dojde, zatím jisté není. Tak či onak, faktem je, že boj majitel Tesly a SpaceX Elon Musk se spoluzakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergem svádí už nějakou tu dobu. I když zatím ne na fyzické úrovni.
První velký úspěch zaznamenal Zuckerberg poměrně nedávno, když se mu podařilo zlákat nespokojené uživatele sociální sítě Twitter do spárů svého konkurenta Thread, který jen během několika málo dní nasbíral 100 milionů uživatelů. Pravděpodobně i zásluhou svého protivníka.
Hejt jako společný zájem
Musk čelí kritice hned z několika důvodů. Kromě nepopulárních změn na Twitteru jsou na vině třeba jeho kontroverzní výroky na sociálních sítích, píše s odkazem na výzkum společnosti Morning Consult server CNBC.
Paradoxně tak v otázce rostoucího odporu veřejnosti vystřídal svého protivníka. Ten dobré jméno u části populace ztratil v souvislosti se skandálem firmy Cambridge Analytica, která se do povědomí veřejnosti dostala tím, že získávala data desítek milionů uživatelů Facebooku. Tyto informace následně využila v rámci volebních kampaní hned v několika zemích. K vítězství ve volbách měla pomáhat třeba bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Zuckerberga odborníci zpochybňovali ještě loni, když tvrdili, že podnikatel vede společnost Meta k neúspěchu. Jeho oblíbenost navíc nestoupla ani koncem roku, kdy v rámci hromadných škrtů propustil tisíce svých zaměstnanců.
Jaké sociální sítě používáte?
Že by z rostoucího počtu Muskových odpůrců spoluzakladatel Facebooku přímo profitoval, se s důkazem říct nedá. Dle harvardské psycholožky to ale minimálně teoreticky možné je. „Efekt společného nepřítele je psychologický fenomén, při kterém se s ostatními lidmi sbližujeme kvůli společnému protivníkovi nebo problému, i když nás spojuje jen málo věcí,“ říká pro zmíněný web Cortney Warrenová s tím, že taková skutečnost přináší lidem pocit sounáležitosti, jelikož se cítí být členem nějaké skupiny.
K výše popsanému jevu může hned z několika důvodů. Tím nejčastějším je nicméně fakt, že antipatie zpravidla vytvářejí silnější vazby než empatie. Jinými slovy, v tomto konkrétním případě by společné opovržení Muskovým Twitterem mohlo být zároveň motorem přílivu nových uživatelů Threads.
Záměr, nebo dobře využitá náhoda
Musk si kromě některých uživatelů Twitteru pravděpodobně znepřátelil i tisíce zaměstnanců této sociální sítě, které hromadně propustil. A tak zatímco na převzatém médiu přibývají omezení, jako je třeba omezený počet tweetů, Threads nabízí alternativu se slibem pozitivních a produktivních konverzací, jak síťuvedlazačátkem července. S tímto závazkem navíc nová platforma přišla v momentě, kdy pod Muskovým vedením na Twitteru údajně přibýval počet nenávistných projevů.
Zda Zuckerberg postoje veřejnosti vůči Muskovi skutečně využívá k podpoře nového projektu, anebo se úspěch dostavil přirozeně kvůli nespokojenosti uživatelů a dobrému načasování, zřejmé není. V obou případech však Warrenová upozorňuje, že růst za pomoci zmíněného efektu rozhodně nemusí být udržitelný.
„Efekt společného nepřítele je často kluzkým místem pro budování podnikání, i když může být účinný při získávání lidí pro společnou věc,“ konstatuje psycholožka. Její slova pak podpírá třeba studie webu SimilarWeb, který se zabývá sledováním dat. Zpráva informuje o tom, že angažovanost na síti Threads už klesá. Počet denně aktivních uživatelů spadl během jednoho týdne ze 49 milionů na méně než polovinu.
