Všechno zlé je k něčemu dobré. Povodně snad definitivně ukončily nesmyslný kult metra v pražské dopravě. Dopravní podnik však znepříjemňoval cestování metrem již dříve. V posledních letech nenápadně prodlužoval intervaly, a tak vznikly na klíčových úsecích všech tří tras nesnesitelné tlačenice nejen ve špičce, ale i v pracovní dny dopoledne. Ani v neděli večer si člověk nesedne.
Své ovoce přineslo i prodloužení intervalů tramvají v prosinci 1998. Přijet v neděli odpoledne s objemným batohem například na Masarykovo nádraží a pak stát spolu se stovkou lidí na tramvajovém ostrůvku čtvrt hodiny, to jistě mnohé přiměje k úvahám, zda příště nezvolit individuální dopravu.
Přesto se vedení Dopravního podniku tváří, že není nic důležitějšího než prodlužovat metro čím dál více na kraj města, pokud možno k novým hypermarketům na místa dříve nezastavěná. Prodloužení o jednu stanici stojí zhruba tolik, kolik obnáší roční dotace Českým drahám. Přitom údajná „zadluženost železnic“ v ČR patří v médiích mezi evergreeny.
Pokud připustíme, že magistrát prosazuje drahá a zájmy stavebních firem značně upřednostňující řešení, není se co divit, že dosud nezačalo využívání železnic pro městskou dopravu. Zavedení mimořádných „povodňových“ spojů ukázalo, že ne vždy se musí čekat na zkapacitnění tratí a dostavbu koridorů.
Pokud by jezdily aspoň jednou za dvacet minut vlaky z dosud neexistující zastávky Rajská zahrada (i kdyby část z nich jen do Vysočan), nikoho by ani nenapadlo stavět na Černý most metro. To by však mohlo pokračovat z Vysočan na Prosek, a tím by se ještě více ukázala nesmyslnost dalšího úseku Ládví–Letňany (nutno ovšem dodat, že obsluhu sídliště Prosek plánovaná stanice metra C na jeho vnějším okraji stejně nevyřeší).
Stejně tak plánované metro do Hostivaře vzbuzuje údiv při představě, že by odtud jezdila funkční „S-bahn“ čtvrt hodiny na hlavní nádraží. Situaci zde ovšem komplikuje 50 let staré zabezpečovací zařízení na trati Praha–Benešov. Pokud by se město podílelo na modernizaci pražského železničního uzlu (která nespadá pod výstavbu koridorů), využilo by prostředky rozhodně lépe než prodlužováním metra. Navíc by ještě zbylo na nákup vhodných vozidel, zkrácení intervalů MHD a třeba i na stezky pro cyklisty.
Václav Procházka