Neprotivit se Mohamedovi

Banky vycházejí vstříc investorům, kteří kupují reality v souladu s právem šaría

Objekt bývalých kasáren v londýnské čtvrti Chelsea získala katarská vláda téměř za miliardu liber. Jde o vůbec největší rezidenční transakci ve Velké Británii. Celý obchod se uskutečnil tak, aby neodporoval muslimskému právu šaría. Dle časopisu Spiegel jsou na celém světě spravována aktiva v souladu s právem šaría v hodnotě 700 miliard dolarů. A částka se stále zvyšuje. Banky v západním světě shánějí učence, specialisty na šaríu, aby jim realitní transakce stvrdili. Finanční domy se snaží vycházet vstříc investorům s dostatkem hotovosti, kteří se řídí muslimskými zákony. Jenže se ukazuje, že lidí proškolených v náboženství i ve finančnictví je nedostatek.
Až donedávna představovaly jednu z hlavních překážek pro muslimy žijící v Evropě, kteří se řídí šaríou a měli zájem pořídit si bydlení, běžné hypoteční úvěry. Pokud chtěli postupovat podle náboženských regulí, ocitli se v neřešitelné situaci. Šaría zakazuje, aby muslimové platili úroky, což je zakotveno v koránu. Již prorok Mohamed zapověděl vybírat úroky. Nebylo totiž ničím výjimečným, když jeho současníci půjčovali s více než stoprocentním úrokem. Islámské banky se s tím dokázaly vyrovnat. Nabízejí zákazníkům instrumenty, které se vyhýbají placení úroků. Kdo chce například získat peníze na výstavbu komerční nemovitosti, nabídne bance podíl na zisku společnosti.

Místo úroku nájemné Podobně je to s hypotečními úvěry. Běžné hypotéky jsou postaveny na tom, že věřitel kromě jistiny splácí také úroky. V muslimském světě jsou hypoteční úvěry založeny na tom, že banka koupí nemovitost a její budoucí majitel splácí finančnímu ústavu po předem dohodnutou dobu v podstatě nájem. Navíc musí být prokazatelné, že hypotéka podle šaríi je financována pouze z peněz z přípustných zdrojů.
Až do roku 2002 poskytovala ve Velké Británii pouze jedna banka hypotéky, které nebyly v rozporu s právem šaría, a to United Bank of Kuwait. Dalšímu rozšíření tohoto typu úvěru bránily technické, ale i kulturní překážky. Navíc je v Británii povinné platit daň z převodu nemovitosti. Jenže ti, co si bydlení pořizovali na hypotéku šaría, platili daň dvakrát. Poprvé když nemovitost na sebe převáděla banka a podruhé ji musel zaplatit klient, když byt nebo dům bance splatil. Britské banky nebyly také podrobně obeznámeny s principy práva šaría a neznaly ani komunitu muslimů. Všechny finanční produkty, které jsou pro muslimy určeny, musejí být totiž schváleny skupinou učenců. A bankéři nebyli až donedávna zvyklí spolupracovat s experty na náboženství.
První významnou změnu, která podpořila realitní transakce, jež v západním světě uzavírají muslimové, bylo odstranění dvojitého zdanění při převodu nemovitostí koupených na islámské hypotéky v roce 2003. Britská vláda začala podporovat banky, aby spolupracovaly s muslimy. První velký finanční dům, který prosby vyslyšel, byla HSBC. Postupně přibyly další banky, mezi nimi i Lloyds TSB či Islamic Bank of Britain. I když je Velká Británie považována za centrum islámských financí mimo region Středního východu, vstřícnost k muslimské komunitě se šíří i do dalších evropských zemí. Například v Německu žijí zhruba čtyři miliony muslimů. Od začátku příštího roku otevře Kuveyt Türk Beteiligungsbank pobočku v Mannheimu, která nabídne finanční produkty odpovídající právu šaría.

Islámské fondy Banky se nepřizpůsobují jen muslimům, kteří si chtějí pořídit na hypotéku bydlení, ale i realitním investorům. Například ING oznámila založení prvního nemovitostního fondu, který je v souladu s právem šaría. Fond, jenž připravuje ING s islámskou investiční skupinou Amiri Capital, bude zaměřen na nákup komerčních nemovitostí ve Velké Británii. Dle agentury Reuters by měl být fond uveden na trh na začátku příštího roku. „V příštích padesáti letech budou Dálný a Střední východ exportéry kapitálu,“ poznamenal pro Reuters Ian Whittock, šéf investic v britské pobočce ING. Přestože konkrétní podmínky fungování fondu nebyly doposud zveřejněny, odhaduje se, že roční výnos by se měl pohybovat mezi deseti až dvanácti procenty. „Nebude to moc riskantní fond, pokusíme se nabídnout investici, která využije oživení na britském trhu,“ vysvětlil Whittock.
Jakákoli realitní transakce, aby byla v souladu s právem šaría, musí být schválena náboženskými učenci. Obecně platí, že ani při investicích do komerčních nemovitostí není povoleno platit úroky, zakázáno je pořizovat objekty, které mají spojitost s alkoholem, pornografií, hazardními hrami a zbraněmi. Dle časopisu Spiegel připadá celosvětově na transakce dle šaríi pouze jedno procento z celkových investic, objem takto utracených peněz se ale ročně pohybuje mezi patnácti až dvaceti procenty. V současné době více než 1,3 milionu muslimů vyhledává po celém světě investice podle práva šaría.
Současná finanční krize zasáhla i muslimský svět, islámské banky ale tvrdí, že jsou více odolné, protože jsou podstatně konzervativnější. „Nejsme imunní, ale nebyli jsme katastroficky postiženi,“ tvrdí Šajch Nazím Jakubí z Bahrajnu, který dohlíží nad islámskou divizí v HSBC. „Učenci nás zastavili před nákupem rizikových hypoték,“ dodává. Některé zdroje tvrdí, že krize přitáhla k principům šaría i nemuslimské investory, protože se tak mohou vyvarovat spekulativním obchodům.

Uvalená klatba Aktivita muslimů na trzích „přidělává práci“ specialistům na šaríu, kteří jednotlivé obchody posuzují. Jenže kandidátů, kteří by takovou činnost mohli vykonávat, je nedostatek. Musejí nejprve několik let studovat náboženské právo a poté získat odborné vzdělání z finančnictví. „Globálně, hlavně v Evropě a v Americe, se projevuje nedostatek učenců, kteří by se vyznali v obou oblastech,“ tvrdí muftí Abdal Kádir Barkatulláh, imám pocházející z Indie, který sedí v šaría radě v šesti bankách v Londýně včetně Lloyds TSB bank. „Řada učenců působí po světě a radí bankám, ale noví nejsou vyškoleni dostatečně rychle,“ dodává. Navíc mnoho náboženských odborníků je schopno pracovat pouze v arabštině, ale mezinárodní finanční trhy vyžadují, aby tito lidé zvládali i angličtinu a francouzštinu. Dle odhadů dnes chybí kolem stovky odborníků na právo šaría. Schvalování realitních transakcí islámskými učenci rozhodně není jen formalitou. Pokud shledají, že obchod je v rozporu s právem, mohou investici zastavit. To se stalo v roce 2007. Časopis Businessweek popsal událost, kdy uznávaný učenec z Pákistánu Muhammad Taki Usmáni konstatoval, že nejmodernější verze islámských bondů známých jako sukuk neodpovídá právu šaría. Uložil klatbu, což ovlivnilo podnikání na realitním trhu v Dubaji, do kterého vláda, developeři a další společnosti investovali kolem 50 miliard dolarů. To znamenalo pro byznys kolaps. Dubajská realitní společnost Nakheel vlastněná státem dnes bojuje o přežití. Firma si půjčila 3,5 miliardy dolarů na výstavbu umělých ostrovů. V prosinci letošního roku bude zřejmě, zda dluhopis – sukuk – vydaný v doposud nejvyšší hodnotě, může být vyplacen. Muslimové po celém světě doufají, že Dubaj bude intervenovat ve prospěch dlužníka.
Realitní makléři tvrdí, že investoři, kteří se řídí právem šaría, se rozhlížejí i po českém trhu. Jenže ten je pro ně malý, k mání je jen omezený počet produktů, kam by mohli vložit peníze, aby nebyli v rozporu s šaríou. V budovách pod tímto právem platí řada omezení, není například povoleno pití alkoholu. „V Praze by toto znamenalo velkou překážku. Myslím, že by zde nikdo nechtěl bydlet v hotelu, kde by se nemohlo pít pivo,“ říká Bent Walde-Jensen, partner KPMG odpovědný za reality v regionu střední a východní Evropy.