NESAHEJTE NÁM NA LANOVKU

Železnice se snaží změnit privatizační rozhodnutí

Tuhý boj bude zřejmě sveden o poslední lanovku, která ještě patří Českým drahám. Jde o visutou kabinovou dráhu na Ještěd, která byla před šesti lety určena vládou k privatizaci. V roce 1999 schválila správní rada Českých drah předání lanovky městu Liberec, které za ni nabídlo šest milionů korun. Od té doby místní radnice připravuje začlenění dráhy do místního sportovního areálu, Fondu národního majetku už dokonce zaplatila první splátku. Ještě loni v březnu ministr dopravy Antonín Peltrám ujišťoval liberecké radní, že předání lanovky už nestojí nic v cestě. Jenže České dráhy lanovou dráhu městu nikdy nepředaly. Převodu majetku údajně bránily různé administrativní problémy, především nevyjasněnosti kolem vlastnictví pozemků. Nyní se železnice chystá vybojovat lanovku zpět. „Žádáme o její vyjmutí z privatizace, protože k ní není žádný důvod, říká Pavel Tesař z tiskového oddělení Českých drah. „Železnice zařízení ve třicátých letech postavila, celou dobu ho vlastnila a v současné době je provozuje se ziskem. Tesař dodává, že ministr dopravy Jaromír Schling se bude v nejbližší době snažit ve vládě prosadit zrušení privatizačního rozhodnutí. Proti prodeji visuté dráhy jsou i železniční odbory. Známý předák Jaromír Dušek před rokem hrozil, že kvůli neodůvodněnému prodeji majetku podá na ministra Peltráma trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele. Minulý týden odbory opět napadly vládu, že rozprodává lukrativní majetek Českých drah. Mezi ten ještědská lanovka jistě patří, ročně generuje zhruba dvoumilionový zisk a nezanedbatelná není ani hodnota pozemků, které k zařízení náleží. „Proti privatizaci mnohého majetku drah by nešlo nic namítat, pokud by byl prodán za tržní cenu a výnos by se investoval zpět do železnice, řekl odborový předák Jiří Kratochvíl. „Zkušenosti máme ale takové, že se tyto věci prodávají za zlomek ceny a z tohoto zlomku se jen zlomeček objeví zpět v Českých drahách, tvrdí. Šest milionů korun za visutou dráhu na Ještěd by město Liberec mohlo z jejích zisků dostat zpátky už za tři roky.

Liberec bojuje. Snaha o zastavení privatizace liberecké lanovky není prvním pokusem, jak navrátit úředně odejmutý majetek zpátky do lůna železnic. Vedení drah se o totéž snažilo už na začátku minulého roku. Ministerstvo dopravy ale požadavek zamítlo s tím, že ho dráhy nedostatečně zdůvodnily. Kromě ještědské lanovky šlo tehdy ještě o tři další projekty: tratě Sobotín–Petrov nad Desnou a Šumperk–Kouty nad Desnou a stavební oddíl Olomouc. „Ministerstvo dodrželo veškeré legislativní i normativní náležitosti a nedopustilo se žádných pochybení, uvedl tehdejší Peltrámův náměstek Vladimír Sokolík. „Jsme stále připraveni lanovku převzít, říká Martin Krčmář z tiskového odboru libereckého magistrátu. „Fond národního majetku už chtěl napsat kupní smlouvu, ale dráhy stále převod blokují. Lanovka by ideálně splynula se Sportovním areálem Ještěd, který město provozuje. „Byla by tu také ideální návaznost na městskou hromadnou dopravu, zastávka je jen pět set metrů od dolní stanice lanovky, říká Krčmář.

Kuriozita. Provoz ještědské lanovky byl do roku 1995 ztrátový, potom nastal v jejím hospodaření zvrat. Ročně přepraví 200 tisíc cestujících a dosahuje zisku. Visutá dráha, končící až těsně pod nejvyšším bodem ještědského hřbetu, však není jen výnosným podnikem, ale také historickou kuriozitou. Před 67 lety ji jako první lanovku v republice postavily Československé dráhy. Dodnes se na Ještědu zachoval původní systém kyvadlové dopravy ve dvou protijedoucích kabinách. Lanovku s kabinami mají v České republice už jen Janské Lázně, kde je ale původní kyvadlové zařízení nahrazeno moderním systémem malých čtyřmístných kabin. Nepřežily ani původní sloupy a vzpěry, ze kterých se zachovalo jen torzo jednoho z horních stožárů. Ten dnes slouží na Černé hoře jako rozhledna. Ostatní sportovní areály v republice provozují pouze visuté sedačkové lanovky. Kabinovou lanovku má ještě pražský Petřín, ta ale jezdí po kolejích. „České dráhy spojují s lanovkou na Ještěd historické a technické vazby. Samy si ji před 67 lety postavily, a tak by se mělo její nesmyslné zařazení na privatizační seznam zrušit, míní přednosta dráhy Pavel Vursta. Domnívá se, že o provoz lanovky se nemůže nikdo postarat lépe než dráhy. „K tomu je potřeba silné technické zázemí, jaké mají jen dráhy, říká Vursta. Martin Krčmář z liberecké radnice však ujišťuje, že město si bude vědět s lanovou dráhou rady. „Když patří městu hora i sportovní areál, bylo by logické, aby mu patřila i lanovka, míní.