Způsoby, jakým se jednotlivé generace staví k pasivním příjmům, se v mnoha ohledech liší. Zatímco dnešní důchodci byli zvyklí své úspory uchovávat v ,bezpečí‘ domova, dnes hotovost do výše 50 tisíc korun stejným stylem ukládá jen 17 procent Čechů. Až dvojnásobný obnos mají v šupleti dvě procenta obyvatel, větší méně než polovina. Vyplývá to z průzkumu Garančního systému finančního trhu.
Ten zároveň informuje, že obliba spořicích účtů výrazně vzrostla. Oproti roku 2017 je v současnosti využívá o 24 procent více lidí. Podle investičního specialisty ze společnosti Sirius Finance Vojtěcha Mejzlíka se ale o zrovna nejvýhodnější způsob zúročování peněž nejedná. „Nedoporučuji spořit, ale investovat. To je asi to nejdůležitější,“ komentuje pro Euro.cz s tím, že první z uvedených činností vidí více u starší populace, která investuje pouze doplňkově.
Naopak mladí lidé do 25 let jsou více odhodlaní své peníze vkládat do aktivních podílových fondů či penzijních produktů. „Ti nejaktivnější mají v portfoliu kryptoměny, akcie, ETF (fondy obchodované na burze, pozn. red.) a komodity,“ dodává.
Mladí třikrát jinak
Pro čerstvě dospělé je typické, že se oproti svým rodičům hodlají do budoucna méně spoléhat na stát. Ale přesto, že o vzdálené budoucnosti přemýšlí stále častěji, pořád se najdou tací, již si vystačí jen s běžným bankovním účtem.
„Z mé zkušenosti bych mladé rozdělil na tři skupiny, s kterými se setkávám nejčastěji. První jsou ti, kteří finance neřeší, užívají si, netvoří žádné rezervy a ani nespoří či neinvestují. Druhou skupinu tvoří tací, již finance řeší aktivně, mají vytvořenou krátkodobou rezervu a vedle toho sami investují nebo obchodují na trzích. A třetí skupinou jsou ti, kteří cítí potřebu otázky bydlení a stáří řešit, ale zároveň sami nejsou ve finanční oblasti zběhlí,“ říká a doplňuje, že právě poslední ze zmíněných skupin nejčastěji vyhledává pomoc odborníků a využívají metody finančního plánu: „Je pozitivní, že počet lidí ve druhé a třetí skupině přibývá.“
Jak nakládáte se svými penězi?
Podle zakladatele a generálního ředitele crowdfundingové platformy BrikkApp Jana Večerky je rozhodně vidět, že se dnešní mládež snaží držet krok s nejnovějšími trendy. Tato tendence se totiž odráží i na samotném způsobu hospodaření s penězi.
„Jelikož disponibilní příjem mnohých z nich zatím nestačí na zásadní investice, volí flexibilnější cesty k tomu, jak zhodnotit své počáteční vklady. Velmi atraktivní jsou pro ně investice do kryptoměn, nemovitostních fondů, akcií nebo jiných likvidních aktiv. Ti zkušenější a odhodlanější neotálejí v čase a rovnou zakládají vlastní byznys,“ míní s tím, že v zásadě všichni směřují ke stejnému cíli: k vlastní soběstačnosti a nezávislosti.
Průzkum, který Garanční systém finančního trhu koncem minulého roku uskutečnil mezi studenty třetího a čtvrtého ročníku středních škol, nicméně ukazuje, že když přijde na znalosti finančního trhu, většina dospívajících v nich úplně jasno nemá. Zatímco nejzákladnější pojmy, jako jsou běžný či spořicí účet, znal takřka každý, co jsou takové podílové fondy, na druhou stranu tušilo jen 37 procent z nich.
S kryptoměnami se pak setkala naprostá většina, přičemž téměř čtvrtina studentů do nich již investovala a zhruba stejná část o tom zatím pouze uvažuje. „Primárním důvodem je snaha rychlého a snadného zbohatnutí, což ale většinou nebývá naplněno. Těch, kteří dané problematice rozumí a jejich primárním cílem není jen možnost rychlého zbohatnutí bez práce a vědomostí, bude naprostá menšina,“ vysvětluje Mejzlík.
Nejprve cíle, pak finanční plán
Ať už se mladí lidé rozhodnou investovat do čehokoli, základem je mít vyřešenou krátkodobou rezervu a seřazené životní priority. „Tedy neřešit finanční produkty, ale nejdříve si určit nějaké životní cíle, budoucí potřeby nebo milníky k řešení a podle toho pak sestavit finanční plán. Například jestli a kdy chceme realizovat bydlení, jak to máme s otázkou rodiny a kdy a jaké bychom si představovali stáří a rentu,“ tvrdí Mejzlík a doplňuje, že důležitá je i znalost rizika jednotlivých investic.
Podoba finančního plánu se pak odvíjí od konkrétních cílů. Například ty s delším horizontem doporučuje mladým lidem řešit formou podílových fondů, ETF a ve finále třeba i dynamickým doplňkovým penzijním spořením. Ruce pryč by čerstvě dospělí naopak měli dát od všeho, co se tváří, že je bez rizika. Nic takového totiž údajně neexistuje.
„Nesnažte se rychle zbohatnout. Většina rozumně nastavených investic by měla ochránit majetek před inflací a přidat nějaký výnos k tomu, kde se platí buďto zvyšujícím se rizikem či kolísavostí, anebo sníženou likviditou. Dále bych se vyhýbal spekulacím, častému obchodování a snaze časovat trh,“ radí Mejzlík, který by jako začínající investor chtěl, aby mu princip investičního nástroje někdo v první řadě jasně vysvětlil.
„Z tohoto pohledu jsou pro většinu mladých lidí kryptoměny a měnové nebo komoditní obchody zcela nevhodné. A o nejrůznějších korporátních dluhopisech prapodivných firem to platí dvojnásob,“ uzavírá s tím, že pokud jde o držení peněz na běžném účtu, jedná se o stoprocentní záruku znehodnocení.