Zdálo by se, že úrokové sazby nastavované centrálními bankami, které si vybraly pro svoji jízdu po světě černou sjezdovku, udělají firmám radost.
Ale to by nesměla jejich trasu kolíkovat světová finanční krize, respektive krize likvidity a vláda strachu. Ta českým firmám namíchala super koktejl.
Na první pohled to vypadá pro cenu peněz na dluh dobře. Snižuje se. Na dveře klepe rozsáhlá recese, takže na pomoc přicházejí nízké úroky, které by měly ekonomiku popíchnout zpět k růstu. Americká centrální banka již od loňského září snížila úrokové sazby celkem o více než čtyři procentní body a ty dnes činí pouhé jedno procento. Její šéf Ben Bernanke už jasně naznačil, že v prosinci přijde další snížení sazeb, nejspíš na půl procenta. Na této úrovni nebyla cena peněz v USA už dlouho. Evropská centrální banka snížila svou základní sazbu o půl procentního bodu na 3,25 procenta a její prezident Jean-Claude Trachet přitom nevyloučil další pokles sazeb. I Česká národní banka snížila svoji základní repo sazbu o úctyhodné tři čtvrtiny procentního bodu na 2,75 procenta.
Protože česká centrální banka se nenechá ovlivnit hned tak nějakou módní vlnou a ponechává si povětšinou svůj názor na věc, bude dobré jej znát. Pro server Patria Online minulý týden viceguvernér ČNB Miroslav Winter naznačil, že významné snížení úrokových sazeb na posledním měnovém jednání bankovní rady by nemuselo být posledním. Vývoj je podle něho hodně dramatický a silně ovlivněn vývojem v jiných zemích, takže další snižovaní očekává. I v Čechách tedy cena peněz měřená základní sazbou centrální banky ještě klesne.
Ale ústřední otázkou pro firmy není, jak vysoká je sazba centrální banky, nýbrž jak vysoké jsou úroky úvěrů od komerčních bank a zda je vůbec získají. Viceprezident realitní společnosti ECM nedávno v rozhovoru pro Profit uvedl, že ostražitější chování bank v době krize se firmě projevilo ve zdražení úvěrů o jeden procentní bod a v prodlouženém vyjednávání o podmínkách úvěru. To znamená, že ani tak velká firma jako ECM snížení repo sazby ČNB nepocítí, a ještě se jí peníze zdraží. Takzvaná riziková prémie, která spolu se základní sazbou teprve tvoří skutečnou cenu peněz v ekonomice, v době krize totiž roste. Banky si do ní započítávají vyšší očekávané riziko nesplácení, vyšší rizika plynoucí z poklesu odbytu firem vlivem recese a v neposlední řadě hledí i na cenu peněz na mezibankovním trhu, která vlivem světové krize rovněž narostla. Černá sjezdovka se tak mění v kopec vzhůru, a to ještě často stižený takovou fujavicí, že na něj nejde ani vyjet.
Jak to bude se sazbami v příštím roce? Potrvá jízda centrálních bank směrem dolů? Potrvá neochota bank půjčovat? „Všechno, co nemůže pokračovat věčně, skončí.“ Tak zní jeden z aforismů amerického miliardáře Warrena Buffetta. Sazby nemohou věčně klesat.
„Domácí ekonomika je v současnosti vystavena výjimečné kombinaci protiinflačních šoků nákladového, kurzového a poptávkového typu. Ochlazování ekonomické aktivity v zahraničí se postupně přenáší i do domácí ekonomiky v důsledku její silné exportní orientace. Tak jednoznačné kombinaci rizik čelila česká ekonomika naposledy v roce 1998,“ píše se v posledním zápise z jednání bankovní rady. Cena peněz tedy bude závislá na tom, jak silně bude klesat inflace, což zase bude ovlivněno tím, jak silně bude klesat cena energií a oslabovat koruna. A rovněž tím, jak moc budou firmy omezovat svoji výrobu vlivem poklesu poptávky ze strany odběratelů či spotřebitelů. A v neposlední řadě tím, jak se podaří rozhýbat úvěrový trh, zbavit banky strachu dělat svoji práci. Čím hlubší bude recese, tím obtížnější to bude.
„Trh stejně jako Bůh pomáhá těm, kdo si pomáhají sami. Ale na rozdíl od Boha trh neodpouští těm, kteří nevědí, co činí,“ říká Buffett, a na to, co české firmy čeká, to sedí. Je na čase „vědět“. Restrukturalizovat, snižovat náklady a hledat peníze i jinde než u bank – v nabídce faktoringu, leasingu, hledání strategických finančních partnerů.
