HLASY ČTENÁŘŮSvaz průmyslu a dopravy České republiky nesouhlasí s řešením, které ohledně nemocenského navrhla odcházející Paroubkova vláda. Jediným cílem těchto úprav je získat prostředky ze systému nemocenského pojištění na vykrytí deficitů jiných sociálních systémů, respektive ke krytí schodku státního rozpočtu.
HLASY ČTENÁŘŮ
Svaz průmyslu a dopravy České republiky nesouhlasí s řešením, které ohledně nemocenského navrhla odcházející Paroubkova vláda. Jediným cílem těchto úprav je získat prostředky ze systému nemocenského pojištění na vykrytí deficitů jiných sociálních systémů, respektive ke krytí schodku státního rozpočtu.
Zaměstnavatelé se velmi obtížně smiřovali s novou úpravou nemocenského pojištění v podobě převedení povinnosti poskytovat nemocným zaměstnancům po dobu 14 pracovních dní náhradu mzdy místo nemocenské. Jedním z argumentů proti nové právní úpravě, který ze strany zaměstnavatelů často zazníval, byla administrativní a finanční náročnost zabezpečení fungování nové úpravy. S novou právní úpravou zaměstnavatelé souhlasili za předpokladu, že jim bude sníženo pojistné na 1,4 procenta
Alespoň při takovém snížení by zaměstnavatelé byli schopni pokrýt jak náklady týkající se výše vyplácených náhrad mezd, tak náklady spojené s administrací systému (například nákup software, nový způsob výkaznictví, školení zaměstnanců při zavádění systému či zabezpečování kontroly). Není bez zajímavosti, že přípravy na zavedení nového systému již u zaměstnavatelů probíhají.
Navrhované řešení - změny v sazbách odvodu pojistného - je proto pro zaměstnavatele naprosto nepřijatelné. Z proklamované nové, údajně motivační úpravy nemocenského pojištění zůstává již pouze převedení administrativy spojené s náhradou mzdy na zaměstnavatele bez kompenzace těchto nákladů. Zaměstnavatelé odmítají hrát roli pouhého administrátora s krytím mzdových náhrad v příštím roce se stejnou sazbou odvodu pojistného ve výši 3,3 procenta a v dalším roce sice se sníženou sazbou na 2,3 procenta, ale pouze s polovičním krytím mzdových náhrad.
Důrazně upozorňujeme, že novelizovaný systém v prvé etapě, tedy od roku 2007, není motivační pro nikoho - ani pro zaměstnavatele, ani pro zaměstnance, ani pro lékaře a může vést dokonce ke zvýšení čerpání prostředků ze státního rozpočtu. Proč by například zaměstnavatelé investovali prostředky do kontroly a sledovali vývoj pracovní neschopnosti zaměstnanců ve své firmě z hlediska četnosti případů v prvých 14 dnech, když jim stát tyto náklady neuhradí a výdaje na náhrady mezd se pokryjí ze státního rozpočtu? Právě zejména z uvedených důvodů nemůže systém motivovat ani zaměstnance, aby systém nezneužívali, ani lékaře, protože ti nebudou nuceni ke spolupráci ze strany zaměstnavatelů a nebudou v četné míře dotazováni na sdělování režimu dočasně práce neschopného u jednotlivých zaměstnanců.
Domníváme se, že k dosažení současného cíle - snížení rozpočtového deficitu prostřednictvím novely právní úpravy nemocenského pojištění - lze dojít efektivnější cestou, a to odložením účinnosti nového zákona o nemocenském pojištění o dva roky, tj. od 1. ledna 2009. Stát by tak dostal nezbytné finanční prostředky a zároveň by se vyvaroval v období dvou let takovým zásahům do systému, jejichž dopady budou převážně negativní (nárůst pracovní neschopnosti, nemožnost pokrýt náhrady mezd při snížené sazbě 2,3 procenta a další).
Považujeme rovněž za nepřijatelné, aby o tak zásadní změně právní úpravy nebylo vedeno řádné připomínkové řízení, jestliže na druhé straně jsou nám zasílány svým významem zcela okrajové právní předpisy (ve vazbě k této problematice například vyhláška, kterou se stanoví náležitosti průkazu zaměstnanců orgánu nemocenského pojištění pověřených ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance). Žádáme o projednání návrhu změn nového systému nemocenského pojištění v řádném připomínkovém řízení, včetně zařazení tohoto bodu na nejbližší jednání plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody, neboť jde o otázku, která se bytostně týká hospodářských a sociálních zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců.
