Zemědělství je jediný plně transformovaný obor, řekl protestujícím šéf Senátu Petr Pithart Zemědělci žádají vyplacení kompenzační platby 1200 korun na hektar a urychlení výplaty a vyšších záloh na podpůrné programy v tomto roce. Požadují také zajištění rovnoprávní postavení v rámci EU.
Zemědělství je jediný plně transformovaný obor, řekl protestujícím šéf Senátu Petr Pithart
Zemědělci žádají vyplacení kompenzační platby 1200 korun na hektar a urychlení výplaty a vyšších záloh na podpůrné programy v tomto roce. Požadují také zajištění rovnoprávní postavení v rámci EU.
Nespokojení zemědělci, kteří protestovali v Praze proti podmínkám vstupu České republiky do Evropské unie a žádali větší vládní podporu zemědělství, zaplnili minulý týden prostor před Úřadem vlády a zastavili asi na deset minut dopravu. Po předání petice ministru zemědělství se vydali k Parlamentu. Policisté odhadli počet demonstrantů na 2500 až 3000. Zemědělci přijeli do Prahy především demonstrativně předat petici, kterou podepsalo více než sto tisíc lidí. „Přišli jsme, aby nás bylo slyšet,“ říkali. Během pochodu houkaly sirény, účastníci pochodu pískali a křičeli. Již ráno přijeli v autobusech a automobilech na Letenskou pláň a odtud se vydali k sídlu vlády a k Parlamentu. Před senátní budovu na Valdštejnském náměstí k demonstrantům vyšel předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Ujišťoval nespokojené zemědělce, že je na jejich straně. „Moji podporu máte,“ řekl český expremiér, proslulý svým nesmiřitelným bojem proti bývalému ministru Kubátovi, který v jeho vládě prosazoval rychlou transformaci a liberalizaci zemědělství (Bohumil Kubát byl nakonec skutečně odvolán). Zemědělství Pithart označil za jediný rezort, který se plně transformoval. Bylo by podle něj „krutě nespravedlivé“, kdyby na to měli zemědělci doplatit. Nejdéle se nespokojení zemědělci zdrželi u budovy Poslanecké sněmovny, kde jejich předáci vyjednávali s místopředsedou sněmovny Janem Kasalem (KDU-ČSL) a předsedou zemědělského výboru Ladislavem Skopalem (ČSSD). Vykřikovali: „Vyjděte ven!“ a „Už jsme tady!“ Došlo i na oblíbenou píseň prvního československého prezidenta T. G. Masaryka Ach, synku, synku… Účastníci pochodu nesli nad hlavami transparenty s nápisy: „Za rovné postavení zemědělců v EU a za vyvedení zemědělství z finanční krize“ a „Český chmel je české zlato, dál udržet ho, stojí za to“.
„Akce nepřinese vůbec nic“
Nic dobrého ani zlého nepřinese farmářům dnešní protestní průvod zemědělců Prahou. Podobná akce už tu byla za minulé vlády v souvislosti s trhem vepřového masa, ale protesty vůbec ničemu nepomohly. Řekl to majitel soukromého statku v Kunějovicích na Plzeňsku Jiří Löwy, který hospodaří na 680 hektarech půdy. Podle něj zemědělci nic nevybojují, protože stát žádné peníze navíc nemá. Löwymu připadá nespravedlivé, že pro získání povodňových náhrad musí mít farmář zničenu minimálně polovinu pole a ti ostatní nedostanou nic. „Chápu ale, že pro všechny peníze nejsou,“ dodal. Zemědělci by se podle Löwyho neměli snažit vyvíjet dodatečný tlak na Evropskou unii, ale spíš by mělo být v jejich zájmu, abychom byli jejími členy co nejdříve. „Pak by byl v zemědělství řád a bylo by jasné, kolik toho můžeme vyrobit a kolik za to dostaneme,“ vysvětlil. Výrobní kvóty každé zemědělské komodity jsou v Unii pevně dané a stejně také státem garantované ceny. Také dotační pravidla by po začlenění do EU byla dlouhodobě stabilní a podmínky a tituly státní pomoci by se neměnily každý rok. Dvaceti až pětadvacetiprocentní dotace oproti západoevropským farmářům, které nám nyní nabízí Unie, jsou podle Löwyho stále větší než to, kolik dává zemědělcům český stát. V tuzemských dotačních titulech panuje chaos, každý rok zanikají a vznikají nové a jsou tam různá protichůdná opatření. „V EU se podmínky po dlouhou dobu nijak diametrálně neliší,“ dodal Löwy. Navíc získání dotací je podle něho v tuzemsku administrativně velmi náročné a zemědělci v žádostech často tápou a chybují. Farmáři se proto musí obracet na poradenské firmy, anebo o peníze ze státní kasy raději vůbec nežádají.
Problémy se budou zabývat i poslanci
Problémy v sektoru zemědělství, na které demonstracemi v Praze chtěly upozornit profesní zemědělské organizace, se bude zabývat i Poslanecká sněmovna. Novinářům to řekl místopředseda sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL), kterému demonstranti předali petici s žádostí o pomoc. Do Prahy dnes podle organizátorů přijelo demonstrovat zhruba 3000 rolníků, podle některých účastníků jich však bylo méně. Petici podepsalo dosud přes sto tisíc farmářů. „Vzhledem k počtu petentů a vzhledem k závažnosti tohoto problému se tím bude zabývat také celá Poslanecká sněmovna,“ řekl novinářům Kasal. Zpráva o stavu zemědělství by se mohla na plénu projednávat v listopadu. Předseda sněmovního zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD) doplnil, že stavem v sektoru zemědělství se bude na čtvrtečním zasedání zabývat také jeho výbor. „Účast nám přislíbil i ministr zemědělství Jaroslav Palas,“ informoval. Zemědělci v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek a poklesu farmářských cen odhadují propad hrubé zemědělské produkce v běžných cenách o více než 15,5 miliardy korun. Škody z povodní a přívalových dešťů pak podle odhadu přesahují asi 2,5 miliardy. V petici proto zemědělci žádají vyplacení kompenzační platby 1200 korun na hektar a urychlení výplaty a vyšších záloh na podpůrné programy v tomto roce. Požadují také zajištění rovnoprávného postavení v rámci EU.
Nejvíce slyšeli na nářky agrárníků lidovci a sociální demokraté.
FOTO: ČTK
