Jednotná eurová platební zóna přinese modernizaci bankovní infrastruktury
Plánované zavedení jednotné eurové platební zóny (SEPA) bude znamenat významný impulz k zásadním strukturálním změnám v bankovním prostředí, zejména v oblasti plateb a platebních karet. Vyplývá to ze závěrů studie společnosti A. T. Kearney SEPA: Výzvy v oblasti platebních karet a bezhotovostních plateb. Studie je založena na podrobných údajích z více než 40 bank ve třinácti evropských zemí a předpovídá významnou konsolidaci trhu poskytovatelů a zpracovatelů plateb.
Stírání rozdílů v efektivitě
Nákladová struktura v oblasti platebních transakcí se u evropských bank výrazně liší. V zemích eurozóny je rozdíl v transakčních nákladech až osminásobný. A přidáme-li státy střední a východní Evropy, pak až třicetinásobný. Zatímco nejefektivnější banky dokážou provádět elektronické transakce (standardní domácí platby) v průměru za 0,01 eura, u těch nejméně efektivních je to až 0,31 eura. Nejefektivnější jsou z tohoto hlediska banky v Německu a v zemích Beneluxu, jejichž transakční náklady na zpracování elektronické platby se pohybují na úrovni jednoho centu. Právě tyto banky získají po zavedení jednotné eurové platební zóny největší konkurenční výhodu na sjednoceném trhu - s možností tuto pozici využít k agresivní expanzi napříč evropským kontinentem. Nejnižší efektivitu mají proti tomu banky v jižní Evropě. Ty si v následujících letech velmi obtížně zachovají konkurenceschopnost v platebním sektoru, jestliže zásadně nezmění svou nákladovou efektivitu. Banky v regionu střední a východní Evropy vykazují průměrné hodnoty a s výjimkou elektronických plateb jsou srovnatelné se svými protějšky v západní Evropě. Pro banky v našem regionu však není problém SEPA stejně akutní jako pro jejich západoevropské konkurenty z důvodu dosud nezavedeného eura. V žádném případě by však neměly nastávající změny ignorovat, protože by mohly ztratit své klíčové zákazníky.
Nejlepší banky dokážou vést platby a platební karty o 50 až 90 procent levněji než ty nejméně efektivní. Řečeno jinak, nejméně efektivní banky mají dvoj až desetinásobně vyšší náklady než lídři trhu (viz Čím lépe, tím méně).
Andreas Pratz, viceprezident A. T. Kearney, shrnuje: „Po zavedení jednotné eurové platební zóny (SEPA) budou banky mezi sebou svádět konkurenční boj o více než 70 miliard platebních transakcí ročně a o celkové bankovní příjmy ve výši 60 až 70 miliard eur. Je jasné, že právě banky s optimální strukturou nákladů a služeb se budou na těchto příjmech podílet nejvíce.“
Ze zavedení integrovaného trhu SEPA budou tedy profitovat banky s nejvyšší nákladovou efektivitou a s prioritní orientací na zákazníka. Pro všechny poskytovatele platebních služeb bude proto klíčové, aby pracovali na nákladové úrovni špičkových hráčů, nebo alespoň velice blízko ní. Výsledky studie však ukázaly, že řada bank je od tohoto cíle velmi vzdálená.
Tlaky na konsolidaci
Vývoj v oblasti SEPA a přidružených aktivit přinese pro banky mnoho nových výzev. Jejich prvořadým úkolem je zajistit technickou připravenost pro SEPA. To však znamená výrazné investice do platebních systémů. Přičemž banky si v tuto chvíli nemohou být jisté, jak velký objem plateb bude v rámci SEPA uskutečněn. Důvodem této nejistoty je, že nebylo stanoveno konečné datum pro ukončení současných národních platebních instrumentů (například bezhotovostních plateb) a délka přechodného období byla ponechána na svobodném rozhodnutí jednotlivců a institucí, jež tyto služby používají.
V důsledku toho lze očekávat významnou konsolidaci trhu platebních instrumentů. Méně efektivní banky budou muset buď zvýšit efektivitu, což je však spojeno s vysokými investicemi, nebo přestat platební služby nabízet. Vysoké investice totiž dokáže zvládnout bez velkých problémů jen skupinka mezinárodních a panevropských bank, které mají rozsáhlou evropskou síť s velkým počtem prováděných transakcí. Je zde však ještě třetí a stále populárnější možnost: platební služby outsourcovat.
Výsledkem této transformace by mělo být pět až deset velkých poskytovatelů a zpracovatelů, a to v oblasti bezhotovostních plateb i platebních karet. Síly, které si tuto konsolidaci vynutí, jsou obrovské. Již nyní je objem transakcí prováděný největšími zpracovateli plateb větší než ten ve dvaceti ze 27 současných národních trhů. A v případě, že hlavní nadnárodní banky vstoupí na nové národní trhy, budou tyto velké společnosti dále expandovat a jejich objemy porostou.
Roste i celkový trh bezhotovostních transakcí - o sedm procent za rok. S výjimkou šeků vykazují růst všechny platební instrumenty. Jednoznačně nejrychleji rostoucí kategorií jsou však platební karty. Přestože hotovostní platby dosud tvoří 80 až 90 procent celkového objemu transakcí, platební karty slavily úspěch právě proto, že se začínají výrazněji prosazovat jako jejich náhrada.
Zlevní se platby?
Studie A. T. Kearney odhalila také významné rozdíly mezi výší poplatků v evropských zemích. Zatímco například v Dánsku jsou debetní transakce pro obchodníky bez poplatku, v jiných zemích je jim účtováno až 1,5 procenta z objemu transakce. Debetní karty jsou ve většině zemí zdarma, popřípadě zpoplatněné malým ročním poplatkem pět až deset eur, ve Francii je však za tento produkt účtováno 30 až 40 eur ročně. V Itálii je zase například inkaso zpoplatněno několika eury, v Německu a v zemích Beneluxu je však stejná služba nabízena za centy.
Klienti i regulační instituce očekávají, že tyto rozdíly v důsledku konkurence na sjednoceném trhu zmizí. Mylná je však představa, že jediným možným výsledkem je snížení poplatků na nejnižší úroveň. Investice potřebné pro zavedení SEPA jsou totiž značné a příliš nízké ceny domácích platebních produktů by nemusely být v jejich důsledku udržitelné.
Ohrožení i příležitost
Změny v oblasti platebních karet a transakcí jsou zdrojem významných příležitostí. Až dosud byli jednoznačnými vítězi v rámci SEPA zpracovatelé transakcí, kteří měli prospěch z rostoucí otevřenosti bank vůči outsourcingu. Potřeba investic a vědomí nutnosti vylepšit si vlastní nákladovou pozici přirozeně nahrává velkým zpracovatelům. Již nyní můžeme pozorovat konsolidaci u zpracovatelů, která vede k větším a nákladově efektivnějším celkům.
Pokud jde o výši transakčních poplatků, nelze očekávat (v důsledku nutných investic a výše zmíněné konsolidace) agresivní soutěž o co nejnižší poplatky. V zemích s nízkými poplatky, jako jsou například Německo či státy Beneluxu, budeme pravděpodobně svědky mírného nárůstu cen. Naopak uživatelé karet a klienti platebních transakcí v zemích, jako je Francie, by mohli mít naopak prospěch z poklesu poplatků. V České republice můžeme očekávat snížení poplatků za platby v eurech do zemí EU.
Základní výhody SEPA jsou však nesporné. SEPA přináší nutnost modernizace bankovní infrastruktury, díky čemuž vzroste úroveň zabezpečení plateb. Firmy navíc ocení jednotný platební produkt napříč státy eurozóny, který jim poskytne jednodušší a levnější platby.
Souvislosti
V České republice je v současné době připravena nabízet platby SEPA pouze část bankovních institucí.
Zejména vedoucí banky ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka.
Tyto platby však nyní zavádějí i některé střední bankovní domy, například Fortis Bank.
Graf 1:
Čím lépe, tím méně
Relativní srovnání nákladů nejefektivnějších a nejméně efektivních bank na jednu platbu v západní Evropě (v %)
100* 53 33 27 27 26 19 Mezinárodní platba (papírově) Domácí platba (papírově) Vydání kreditní karty Mezinárodní platba (elektronicky) Domácí platba (elektronicky) Vydání debetní karty
*Náklady nejlepší banky z poslední čtvrtiny nejméně efektivních
Náklady nejhorší banky z první čtvrtiny nejefektivnějších
Pramen: A.T. Kearney
Graf 2:
Podobný výsledek
Relativní srovnání nákladů nejefektivnějších a nejméně efektivních bank na jednu platbu ve střední a východní Evropě (v %)
100* 52 34 26 22 18 7
Domácí platba (papírově) Mezinárodní platba (papírově) Mezinárodní platba (elektronicky) Domácí platba (elektronicky) Vydání debetní karty Vydání kreditní karty
*Náklady nejefektivnější banky z poslední čtvrtiny nejméně efektivních
Náklady nejméně efektivní banky z první čtvrtiny nejefektivnějších
Pramen: A. T. Kearney
