ŠVARCSYSTÉM Přísnější boj státu proti takzvanému švarcsystému přináší zbytečné komplikace řadě podnikatelů. Hospodářská komora chce kvůli tomu podat stížnost k Ústavnímu soudu. Opoziční ODS chce zákaz švarcsystému zrušit úplně.
Zákonodárci chtěli zakázat švarcystém tam, kde dochází k jeho zneužívání - typicky například u pracovníků ve skladech. ilustrační foto: Profit - Martin Siebert
ŠVARCSYSTÉM Přísnější boj státu proti takzvanému švarcsystému přináší zbytečné komplikace řadě podnikatelů. Hospodářská komora chce kvůli tomu podat stížnost k Ústavnímu soudu. Opoziční ODS chce zákaz švarcsystému zrušit úplně. Úřady práce mají nové pole působnosti. Od 1. října totiž vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti, který postavil „mimo zákon“ takzvaný švarcsystém. Řada malých podnikatelů se však nyní obává, že příslušné ustanovení může místo efektivního boje s daňovými úniky zlikvidovat mnohé tradiční výroby a služby. „Je to snaha nás živnostníky zlikvidovat,“ píší Profitu i některým poslancům podnikatelé postižení přísnější kontrolou zákazu švarcsystému. Problémem novelizovaného zákona, který měl naplnit evropskou směrnici o zachování plné zaměstnanosti, se stal především paragraf 13. Ten definuje švarcsystém takovým způsobem, že praktický dopad může být dokonce opačný, než vláda zamýšlela - tedy že místo snížení nezaměstnanosti přinese naopak více lidí bez práce. ZÁLEŽÍ NA VÝKLADU ÚŘADU PRÁCE Původně se zákonodárci snažili odstranit práci na živnostenské oprávnění v takových profesích, kde evidentně dochází k záměně pracovněprávního vztahu za vztah na bázi obchodního zákoníku. Jedná se například o pokladní v obchodech nebo pracovníky ve skladech. Novela ale postihla i řadu dalších profesí. Problém se švarcsystémem v Česku spočívá v tom, že zaměstnavatel musí za zaměstnance odvádět vyšší sociální a zdravotní pojištění, než za sebe odvádí živnostník, tedy osoba samostatně výdělečně činná. Vláda podezírá živnostníky z daňových úniků, ikdyž mají provedenou činnost řádně dokladovánu a odvedou z ní ve správné výši jak daň, tak i pojistné. Ani bezchybně vedené účetnictví a odvedená daň i odvody na pojistném však nemusí být podnikateli nic platné, pokud úřad práce dospěje k názoru, že se jednalo o švarcsystém. V takovém případě nejenže může udělit pokutu, ale potrefené firmě rovněž vyměřit doplatek pojistného. Zároveň může informovat příslušný finanční úřad, který tak neuzná platné daňové doklady u sporné zakázky a doměří daň „na základě pomůcek“ tak, jako kdyby zakázku zajišťovali zaměstnanci. PŘÍSNĚJŠÍ KONTROLY
Právní úprava postihující švarcsystém existovala sice i před přijatou novelou, kvůli nižší pokutě (250 tisíc) však firmy tolik netrápila. Přestože se definice v novém zákoně příliš nezměnila, vzrostla výše pokut - dokonce osminásobně, tedy až na dva miliony korun. Zvětšily se také pravomoci úřadů práce v rámci jejich kontrolní činnosti. Před přijetím novely se museli kontroloři předem ve firmě ohlásit, kontrolu navíc musel schválit ředitel úřadu práce. Dnes mohou přijít prakticky kdykoli, aniž by museli svůj příchod dopředu avizovat. „Neexistuje jakýkoli metodický pokyn ministra Škromacha, aby úřady práce prováděly kontrolní činnost zaměřenou konkrétně na dodržování paragrafu 13,“ odmítá mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková. Podle ní je dnes na kontroly pouze více vidět, protože se zvýšila pravomoc příslušných orgánů a výše pokuty. Někteří podnikatelé i opoziční politici však Profitu řekli, že podobné pokyny k zahájení konkrétně zaměřených kontrolních kampaní se nevydávají písemně, ale ústně. Ostatně, stačí si přečíst důvodovou zprávu k zákonu, kde se píše: „Dodržování ustanovení paragrafu 13 zákona o zaměstnanosti bude i nadále velmi častým předmětem kontroly úřadů práce“.
ROZHODNE ÚSTAVNÍ SOUD? Problém je také v nejasné dikci zákona a v jeho vysvětlení různými orgány. Ministr Škromach či jeho tisková mluvčí totiž uvádějí zcela jiný výklad, než jaký obsahuje metodický pokyn kontrolního odboru ministerstva či odpověď tohoto odboru jednotlivým podnikatelům. Nejpikantnější pak byla odpověď Škromachova ministerstva, v níž na dotaz podnikatele jako výklad paragrafu ocitovalo samotný paragraf. Podnikatelé žijí v právní nejistotě, a tak jim často nezbývá nic jiného než příklon k přísnější variantě, aby neriskovali postih. Kvůli narušení obchodněprávních vztahů a nejednoznačnosti zákona připravují právníci Hospodářské komory ČR v současné době podnět k Ústavnímu soudu. Ten může zrušit paragraf bez náhrady - když dojde k názoru, že zákon porušuje ústavní právo na svobodu podnikání. Další možností je omezení časové platnosti paragrafu - pokud Ústavní soud konstatuje, že ustanovení je nejednoznačné. Napětí kvůli současné úpravě sílí i na politické scéně. Novelizaci by se dnes nebránili lidovci, kteří vloni ve vládní koalici pomohli zákon prosadit. Podle mluvčího Ondřeje Jakoba nyní studují konkrétní dopady na podnikatele. Nejradikálnější je v kritice „nešťastného“ paragrafu ODS. Stínová ministryně práce a sociálních věcí Alena Páralová hodlá navrhnout jeho zrušení bez náhrady. Ve věci závazného výkladu švarcsystému rovněž interpelovala ministra Škromacha. * ŠVARCSYSTÉM Takzvanému švarcsystému se Profit věnuje pravidelně. Velký ohlas vzbudil zejména výklad právníka ministerstva práce a sociálních věcí, který jsme přinesli v příloze Legislativa jako součást obsáhlého komentáře k zákonu o zaměstnanosti. K tématu brzy zveřejníme i další podrobnosti a odpovědi na časté čtenářské dotazy. * VAŠE ZKUŠENOSTI**
Zajímají nás vaše zkušenosti s uplatňováním a kontrolou švarcsystému. Reakce můžete psát na www.profit.cz přímo pod tento článek nebo je poslat e-mailem na adresu šéfeditora: kucera@profit.cz.
