Měnová politika bude reagovat na citelné zpomalení ekonomiky
Více než inflace působí nyní předsedovi Federálního rezervního systému USA Alanu Greenspanovi starosti citelné zvolnění hospodářského tempa, patrné od letošního léta. V projevu předneseném minulý týden před komunitou newyorských bankéřů dal jasně na srozuměnou, že je připraven zmírnit základní úrokové sazby, a povzbudit tak největší světovou ekonomiku. Nejvíce v ní za poslední měsíce ochabl zpracovatelský průmysl, zejména sektor informačních technologií, v němž pokleslo tempo investic. Federální rezervní systém (Fed) za uplynulých osmnáct měsíců přitáhl měnové otěže celkem šestkrát, čímž se krátkodobé úrokové sazby dostaly na 6,5 procenta – nejvyšší za posledních devět let. Greenspanův projev z 5. prosince, na který hlavní burzovní indexy reagovaly prudkým vzestupem kursů, vnímají ekonomové tak, že ve Státech začíná období volnější měnové politiky. Někteří analytici (citovaní v americkém tisku) se domnívají, že Federální rezervní systém zmírní sazby už na svém nejbližším zasedání 19. prosince. „Na něm ale nejspíš změní výhled své měnové politiky - z restriktivní na neutrální, což mu následně umožní snížit úrokové sazby, míní analytik společnosti Private Investors Petr Kukla. Komentář týdeníku Business Week se přiklání k závěru, že Fed se změnou sazeb vyčká na počátek příštího roku, až vyhodnotí předvánoční nákupní sezonu. Vítaný doušek. Americký časopis Business Week v posledním vydání napsal, že Greenspan učinil „neobvykle jasné prohlášení a nabídl všem velice vítaný „doušek reality . Dospěl k závěru, že přísná měnová politika Federálního rezervního systému dopadla hlavně na zpracovatelský průmysl, kde se ztenčuje příliv objednávek a naopak rostou zásoby ve skladech. Stěžují si výrobci letadel, aut a zejména elektronického zařízení, včetně počítačů. Ministerstvo obchodu sdělilo, že průmyslové objednávky v září stouply jenom o 1,1 procenta, a v říjnu dokonce jejich příliv zeslábl o 3,3 procenta. Čilá naopak oproti tomu zůstává bytová výstavba, podporovaná výhodnými hypotečními úvěry. Silný vliv burz. Na hospodářské ochlazování letos citlivě reagují americké burzy cenných papírů. Tím se podle Greenspana podstatně omezil „efekt bohatství , v minulých letech vydatně podporující spotřebitelské výdaje. „Burzy dokážou nejenom předpovídat budoucí hospodářský vývoj, ale také ho značně ovlivňovat. Mají–li Američané asi šedesát procent úspor na burzách, pak se nelze divit, když slábnoucí kursy rychle ovlivní spotřebu, a tedy i celkový růst, poznamenává analytik Petr Kukla. Všechno je (a bude) O. K. Předseda Fedu Alan Greenspan ve zmíněném projevu sdělil, že USA se nyní nacházejí v určitém přechodném období, kdy končí etapa velice silného hospodářského růstu a začíná etapa růstu mírnějšího. „Jde v ní o to, abychom nalezli udržitelnější poměr mezi nabídkou a poptávkou, charakterizoval hlavní úkol příští měnové politiky šéf chicagské pobočky Fedu Michael Moskow pro agenturu Bloomberg. Připomněl, že hrubý domácí produkt se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 2,4 procenta, což byl nejnižší přírůstek za poslední čtyři roky. Za druhé čtvrtletí růst činil 5,6 procenta. Federální rezervní systém ale s podobným zpomalením dynamiky počítal, rozhodně nejde o známky nějaké recese, jak řekl Greenspan na adresu kritiků. Ti tvrdí, že země se do ní nepochybně řítí a zlevněním peněz se už nic nezachrání. „Vyhlídky, že spějeme do recese, jsou asi šedesátiprocentní, poznamenal Brian Wesbury, hlavní ekonom chicagské společnosti Griffin v časopise Business Week. Bushův hospodářský poradce Lawrence Lindsey soudí, že nejenom cifry o prodeji spotřebního zboží a letenek, ale také vývoj nezaměstnanosti a spotřebitelských nálad svědčí o „příznacích krátkodobé slabosti amerického hospodářství. „Jeho dlouhodobé vyhlídky jsou ale velice dobré, citoval Lindseyho britský list Financial Times. Měkké přistání. Experti Fedu, na něž se odvolává týdeník Business Week, připouštějí, že americké hospodářství, které letos vzroste o více než čtyři procenta, příští rok zřejmě zvolní někam ke dvěma procentům, ačkoli původní předpovědi Federálního rezervního systému udávaly, že to bude kolem 3,5 procenta. Pohled na historické statistické řady napoví, že dvouprocentní růst HDP by vůbec nebyl špatným výsledkem, ale americké firmy i domácnosti si v posledních letech zvykly na mnohem vyšší čísla. Nelze proto vyloučit, že citelné zvolnění hospodářské dynamiky by mnozí v USA vnímali jako recesi, začali by méně spotřebovávat a investovat, což by pak mohlo vyústit ve skutečný hospodářský útlum, rýsují chmurný scénář někteří analytici. Většina ale souhlasí se stanoviskem Federálního rezervního systému: Hospodářství v důsledku předchozí přísné měnové politiky pouze zpomalí a do recese nesklouzne. Ta podle definice OECD nastává v případě, že ukazatel hrubého domácího produktu meziročně poklesne dvě čtvrtletí za sebou.
