Majitel CK Alexandria začal v Bulharsku budovat hotelovou síť
Na mořské pobřeží do Bulharska jedenačtyřicetiletý Alexandr Pavlov na dovolenou nejezdí, i když se mu tam líbí. Potíž je v tom, že by si ve Varně, Nesebru, Primorsku, Sozopolu, Albeně či na Zlatých pískách a Slunečném pobřeží připadal jako na služební cestě. Po celém pobřeží se totiž rekreují jeho klienti. Pavlov je spolumajitelem cestovní kanceláře Alexandria, která do Bulharska ročně vyveze třicet tisíc Čechů. Firmu založil před patnácti lety a první rok podnikání přilákala jeho kancelář k cestě na bulharské pobřeží necelou stovku lidí. Dnes je největší českou cestovní kanceláří specializovanou na bulharský trh. Letos očekává obrat půl miliardy korun. Přitom orientace na Bulharsko vznikla spíše náhodou. Pavlov v roce 1990, v němž agenturu registroval, myslel spíše na letoviska v orientu. Proto ji také pojmenoval Alexandria. V Bulharsku měl ale rodinné vazby, ze země totiž pochází jeho otec.
Balkán bez úplatků.
Pavlov si nikdy nepředstavoval, že bude podnikat v cestovním ruchu. Věděl jen, že chce být svým vlastním pánem, „na volné noze“, což ovšem v dobách socialistického Československa vůbec nebylo jednoduché. Po vystudování Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické vystřídal čtyři zaměstnání, živil se i manuálně. „Sašu jsem po revoluci potkal v tramvaji, říkal, že chce založit vlastní firmu. Přidal jsem se a nikdy nelitoval. Někdy je až příliš temperamentní a energický, pokud se ale neshodneme, tak jen pracovně. A Saša slyší na rozumné argumenty,“ charakterizuje Pavlova jeho společník Valentin Duchlev. Začali podnikat ve více oborech, například provozovali velkosklady. Cestovní kancelář měli původně jen jako přidruženou firmu. Přes počáteční neúspěchy se jim agentura postupně rozrůstala, po několika letech se začali věnovat jen jí. Zlom přišel v roce 1997, kdy služeb Alexandrie využilo deset tisíc klientů. Bulharsko v té době ztrácelo punc „balkánského standardu“, tamní vláda privatizovala hotely, kvalita ubytování a služeb na pobřeží se rapidně zlepšila. Pavlov tvrdí, že země dnes disponuje nejmodernější hotelovou sítí v regionu. Navíc láká cenami. „Ohromné plus jsou kromě čistých písečných pláží nízké ceny potravin a alkoholu. Lidé do Bulharska nejezdí s kufry plnými konzerv jako třeba do Chorvatska,“ konstatuje spokojeně Pavlov. Na přelomu tisíciletí se majitelé Alexandrie rozhodli pořídit si na bulharském pobřeží vlastní nemovitost. Od vlády koupili v privatizaci hotel Belvedere s 240 lůžky v Primorsku, a stali se tak první českou firmou, která v Bulharsku vlastnila ubytovací zařízení. „Privatizace byla naprosto čistá, nikdo nechtěl úplatky, všechno proběhlo košer. Slyšeli jsme pověsti, jak je prodej předem připravený pro určitý subjekt. V Česku panuje názor, že čím více na východ, tím větší průšvih. Není to pravda,“ popisuje jednání Pavlov. Firma objekt kompletně rekonstruovala na čtyřhvězdičkový hotel. Dnes už je splacený, Alexandria v Bulharsku provozuje i druhé ubytovací zařízení a na pobřeží má nakoupené pozemky pro další tři hotely.
Šarm aš-Šajch nestraší.
U Bulharska ale Pavlov neskončil. V hlavě má plán na hotelové sítě i v dalších zemích. Hotely chce budovat v Egyptu, Řecku, uvažuje o Chorvatsku. O počet a finance prý nejde. „Máme koncepci čtyřhvězdičkových hotelů. V každé zemi jsou ale jiné limity. V Egyptě bude hotel větší než v Bulharsku, protože cena pozemku je tam výrazně nižší než v jiných destinacích,“ vysvětluje. Egyptská vláda podporuje investice nabídkou pozemků prakticky zadarmo. Tedy když splníte určité požadavky, jako je například rychlá kolaudace objektu. Jinak tam ale stavbu hotelu doprovázejí všechna negativa, která je možné si představit. Bez místní podpory není šance, Arabové mají prostě svůj způsob jednání, na který my už dávno nejsme zvyklí. Prostě se musíme podřídit jejich podmínkám a zvážit rizika,“ hodnotí Pavlov.
Po posledních teroristických útocích chvíli váhal. „Předpokládal jsem větší následky. Výbuch v Luxoru znamenal pro Egypt kolaps, po atentátu v Šarm aš-Šajchu se však situace stabilizovala už po třech týdnech. Lidé si asi zvykli,“ konstatuje.
Martin Zajíček, zástupce koncernu Cimex, který v Česku provozuje hotelovou síť Orea, Pavlovovu plánu fandí. „Propojit hotelovou síť s velkou cestovní kanceláří je koncept, který západní firmy s úspěchem praktikují v posledních pěti letech. Alexandria naplní místa v letadle a klientům zároveň garantuje kvalitu služeb. Vlastním zařízením minimalizuje nebezpečí, že budou zklamáni,“ doporučuje Zajíček. Pavlova zná už dvanáct let, a myslí si, že by se svým plánem mohl uspět. „Alexandr dokáže v obchodních partnerech vzbudit pocit solidnosti. Co slíbí, to splní. Je vypočitatelný, a to je jeho konkurenční výhoda,“ doplňuje svůj názor. Připomíná také, že Pavlov nikdy neměl megalomanské plány, nechtěl vozit lidi za horentní částky za exotikou. „Prostě vydělal na tom, že udržel nízké ceny a zlepšoval kvalitu,“ shrnuje Pavlovovu obchodní politiku Zajíček.
Neverending story.
Přes expanzivní plány Pavlov tvrdí, že Bulharsko pro něj zůstane na prvním místě. „Tato země má stále ještě růstový potenciál. Nyní do ní ročně vycestuje z Čech na sto tisíc lidí, růst zájmu se zastaví tak na 150 tisících,“ domnívá se. Od počátku příštího roku chce převést společnost na holdingovou strukturu, což mu usnadní zakládání hotelové sítě. O vstupu investora zatím Pavlov neuvažuje, ale případnému spojení se prý nebrání. Hodlá se také zaměřit na vznik dokonalého systému prodeje zájezdů přes internet. „Nemyslím si, že jsem za vodou ani že se někdy takový okamžik dostaví. Vždy si stanovím cíl, ten splním a zase přijde další,“ odpovídá Pavlov na otázku, kdy měl poprvé pocit, že se mu podařilo vybudovat úspěšnou firmu.
