Oběťmi podivného fungování exekutorů bývají i správci konkurzní podstaty
Náš příběh začíná v roce 2002. Tehdy soud poslal do konkurzu strojírny v Čelákovicích. Firma (TOS) dlužila mnoha stranám a jeden z věřitelů se obrátil kvůli své pohledávce na šest tisíc korun na soud. Správkyně konkurzní podstaty dluh podniku uznala, ale, jak známo, platit se může až po skončení konkurzu. Dlužník však nechtěl čekat, a proto požádal o vydání exekučního příkazu. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 3 žádosti vyhověla. Jako dlužníka však neuvedla dlužný podnik, ale jméno konkurzní správkyně. Jmenovaný exekutor poslal usnesení o exekuci na Exekutorskou komoru a katastr nemovitostí, kde byla následně vyznačena. Abychom si rozuměli, jde o nemovitosti, které jsou v osobním vlastnictví konkurzní správkyně. Exekutora totiž nezarazilo ani to, že v usnesení soudu bylo jako adresa uvedeno sídlo advokátní kanceláře správkyně. Operativně si dohledal rodné číslo i osobní adresu této advokátky na internetu a konal. Obstavil jí nejen nemovitosti, ale i příkazy na pohledávky z účtů u dvou bank.
Zjevný omyl
Na první pohled by se zdálo, že takový omyl, pokud se už stane, by měl jít rychle vyřešit. Opak je pravdou. „Také jsem se domnívala, že jde o nedorozumění, které lze v krátké době napravit,“ říká doktorka práv Jarmila Veselá, jež je v tomto příběhu postiženou osobou. „Vždyť původní rozhodnutí směřující proti podniku v konkurzu máme k dispozici.“ K dispozici je i dopis exekutorovi s informací o omylu. Na něj však adresát vůbec nereagoval, s nikým nejednal a nic nerušil. K dispozici je také reakce Obvodního soudu pro Prahu 3, který si sice chybu uvědomuje, ale dle jeho předsedy musí postižená čekat na výsledek odvolání u městského soudu. Obvodní soud totiž nemá pravomoc rušit nezákonné exekuce.
Stává se
Českého občana při poslechu takového příběhu mrazí. Dojem umocňuje i to, že doktorka Veselá je známá advokátka, ví si rady, poskytuje právní služby svým klientům a v tomto výjimečném případu má pomoc nejblíže – jak se říká na konci vlastní paže. Takový případ však zdaleka není výjimečný. Doktorka Veselá už podobný omyl zažila před třemi lety. „Jenže to byl jiný exekutor, který omyl uznal a během měsíce exekuci zrušil,“ vzpomíná. Horší je informace, která se objevila letos v říjnu na závěrečné diskusi k prvními velkému ucelenému vzdělávání insolvenčních správců České republiky. Z 50 přítomných správců měli podobnou zkušenost čtyři. Tedy na osm procent z nich byla v souvislosti s výkonem jejich funkce nařízena exekuce – s různou dobou nápravy omylu. Případ z jiné advokátní kanceláře byl vyřešen až za tři roky.
Ještě je třeba zmínit, že doktorka Veselá byla prezidentkou Komory pro krizové řízení a insolvenci. Byla. Pod tíhou těchto událostí nepovažovala za možné dále tuto funkci zastávat. Představenstvo komory je o kauze informováno a konstatuje, že situace, kdy jsou vážně ohrožována majetková a osobní práva správců konkurzních podstat, je znepokojující a především se může týkat většího počtu osob. Tyto obavy sdělil v dopise nový prezident komory přímo ministru spravedlnosti. Ministerstvo reagovalo sdělením, že postup exekutora je bez pochybení a rozhodnutí soudu nelze hodnotit – jde o nezávislý orgán. Stížnost putuje pro pořádek i na obvodní soud. Ten se jako první nevyhýbá odpovědnosti. Uznává, že rozhodnutí sice bylo chybné, ale je třeba vyčkat na rozhodnutí o odvolání u městského soudu.
Škody narůstají
„Může se stát, že věřitel podá návrh, v němž už neuvede podnik, který dluží, ale jen jméno konkurzního správce, a soud to nezkontroluje. Nejdůležitější povinností soudu při vydávání pravomocného rozhodnutí o exekuci je zkontrolovat, zda rozhodnutí souhlasí s návrhem. V tomto případě dlužník-podnik vypadl. Exekutor byl tvořivější. Nerespektoval ani usnesení o nařízení exekuce a vydal příkazy, v nichž uvádí namísto sídla kanceláře přímo adresu fyzické osoby-správkyně,“ říká Veselá. A vyjmenovává problémy, do kterých se nezaviněně dostala. „V zásadě nemohu volně disponovat vlastním majetkem – kromě běžného hospodaření. A tento stav bude trvat, dokud městský soud nerozhodne o odvolání. Bezprávný stav se může protahovat.“
To se samozřejmě odráží i v profesním životě. Právem si klienti mohou klást otázky: Jak může být správkyně konkurzní podstaty – veřejnoprávní orgán – vůbec v konkurzu? Jak má hospodařit s cizím majetkem, pokud je na ten její nařízena exekuce? Jak může slibovat lidem, že je ochrání, pokud se jí to v podstatě nedaří ani u ní samé? A ani zdaleka nejde jen o samotnou advokátku. Je zřejmé, že její čest i profesní organizace byla poškozena. Co je to za instituci (Komora pro krizové řízení a insolvenci), kterou vede prezidentka-dlužnice?
Ke cti doktorky Veselé také slouží, že až do vyřešení problému se nejen vzdává uvedené funkce prezidentky komory, ale i organizování mezinárodní konference o insolvenčním právu. A ruší i svou účast v prestižní síni světových insolvenčních expertů. Domnívá se totiž, že by to nebylo vhodné. Svět právníků je a měl by být citlivý na pověst.
Naděje
V tomto konkrétním případu přináší snad naději brzké rozhodnutí odvolacího soudu. Všichni však známe ze své praxe nebo z okolí jiné nepochopitelné nebo nesprávné kroky exekutorů. Na nevyhovující situaci v tomto směru upozornili ministerstvo spravedlnosti i zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Uvítali, že ministerstvo spravedlnosti připravuje novelu zákona o exekutorech, která jim má kromě jiného stanovit povinnost kontrolovat formální stránku exekuce a ručit za ni. Zároveň by měl na exekutory dohlížet okresní soud. Doufejme, že úprava chování exekutorů přinese v praxi to, co se od ní očekává. Současný stav totiž způsobuje, že se vytrácí jeden ze základních aspektů právního státu – předvídatelnost práva.
Situace
Letos v říjnu se uskutečnilo první velké ucelené vzdělávání insolvenčních správců ČR.
Na čtyři z 50 přítomných insolvenčních správců byla v souvislosti s výkonem jejich funkce nařízena exekuce – s různou dobou nápravy omylu soudu.
Současný stav způsobuje, že se vytrácí jeden ze základních aspektů právního státu – předvídatelnost práva.
