Mohla to být běžná valná hromada velké společnosti s nespokojenou skupinou malých akcionářů. Šéfové podniku by si odseděli dlouhé hodiny v sále a trpělivě reagovali na nepříjemné dotazy týkající se hospodaření, investic, strategie či manažerských odměn. Jenže valná hromada společnosti ČEZ, která se bude konat v pátek 30. listopadu, se mění ve větší hru překračující běžné hádky s nespokojenými držiteli akcií.
Na jedné straně stojí vedení energetické skupiny ČEZ v čele s Danielem Benešem, které s rostoucí podrážděností reaguje na kritiku své práce a výsledků.
Na druhé straně je rozzuřený menšinový akcionář Michal Šnobr, který spolu s okruhem investorů okolo finanční skupiny J&T kontroluje více než jedno procento akcií ČEZ. Dále je zde velký otazník - jak se zachová stát se svým téměř 70procentním podílem.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš a Daniel Beneš mají spolu napjaté vztahy a že by si premiér v čele nejvýznamnější státem kontrolované společnosti představoval někoho poslušnějšího. Vzhledem k těmto okolnostem se tak i svolání mimořádné valné hromady na žádost jednoprocentního akcionáře mění v politicko-byznysový thriller.
Vykostěný program jednání
Akcionáři budou v pátek hlasovat o změně pravidel opčního programu, díky kterému mohou top manažeři nabývat a prodávat akcie ČEZ. Poté přijde na řadu posílení pravomocí valné hromady, která by podle Šnobra měla jednou za dva roky schvalovat koncepci podnikatelské činnosti. Třetím bodem je odvolání nejmenovaných členů dozorčí rady a jejich nahrazení zástupci menšinových akcionářů.
Jenže akcionáři spojení s J&T toho chtěli prosadit na program jednání více.
Měli v plánu zablokovat možnost prodeje uhelné elektrárny Počerady a také donutit vedení ČEZ, aby skončilo s nákupy firem v zahraničí a soustředilo se na český a slovenský trh. Tato opatření však šéfové ČEZ odmítli na program jednání zařadit. „Svolaná valná hromada je kvůli ČEZ naprostý chaos. Stále řešíme, jak se ktomu právně postavit,“ odpověděl Šnobr na dotaz týdeníku Euro.
Skupina ČEZ reagovala tvrzením, že na program jednání zařadila všechny body, které právně přijmout mohla.
„Kvalifikovaný akcionář by měl znát stanovy společnosti ČEZ i pravidla německého modelu řízení a mohl poslat žádost v pořádku,“ uvedla energetická skupina ve své oficiální reakci.
Napětí vzrostlo poté, co šéf ČEZ Daniel Beneš na začátku listopadu poskytl vyjádření Hospodářským novinám, ve kterém nebývale ostře zaútočil na menšinové akcionáře okolo J&T. Podle Beneše se chovají vůči Skupině ČEZ aktivisticky a nemají zájem na její dlouhodobé prosperitě. „Rozhodně to nejsou žádní chudáci. Je to obchodní útok oligarchistické a bohaté skupiny,“ řekl.
Taková slova donutila k reakci i jednoho z nejbohatších slovenských byznysmenů.
„Jakékoli hodnocení minoritních akcionářů ze strany nejvyššího vedení společnosti ČEZ považujeme přinejmenším za neprofesionální. Za nepřípustné pak považujeme nařčení vlastníků firmy, tedy akcionářů ČEZ, z nezájmu o dlouhodobou prosperitu firmy,“ reagoval Patrik Tkáč, který je hlavním spoluvlastníkem balíku akcií spojovaných s J&T.
Burzovní mág a ostrý kritik
Nyní je namístě připomenout, kdo je Michal Šnobr a jaká může být jeho motivace. Šnobr začínal jako burzovní analytik u J&T. Proslavil se tím, že okolo roku 2000 usoudil, že akcie společnosti ČEZ jsou podhodnocené a že po spuštění temelínských reaktorů vzrostou až trojnásobně.
Majitelé a klienti skupiny J&T tehdy investovali do akcií ČEZ a na růstu vydělali miliardy korun.
Po roce 2010 se Šnobr mění v ostrého kritika vedení ČEZ v čele s Martinem Romanem a Danielem Benešem. Začíná jim vyčítat odkup projektů solárních elektráren od utajených spekulantů či investice v Albánii a Bulharsku. Ostře se pouští také do transakcí mezi ČEZ a Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH), mezi něž patří společné převzetí německých dolů Mibrag a Elektráren Opatovice spolu s podílem v Pražské teplárenské.
Šnobr tvrdil, že zatímco ČEZ platí, EPH na těchto transakcích vydělává. Ironií osudu v té době skupina J&T patřila mezi hlavní akcionáře EPH.
V posledních letech je Michal Šnobr ostrým až nekompromisním kritikem šéfů ČEZ, kterým vyčítá téměř každé manažerské rozhodnutí. Místy už působí více jako internetový hater než jako analytik.
Jak tomu bývá, jde i tady o velké peníze.
Šnobr dle oznámení pro Českou národní banku vlastní zhruba 325 tisíc akcií a má tedy dojem, že mu ČEZ zčásti patří. Rád upozorňuje, že drží více akcií než Daniel Beneš a jiní top manažeři. Ti sice jednou za čas získávají za výhodných podmínek akcie ČEZ v rámci opčního programu, ale obratem je se ziskem prodávají.
Šnobr působí jako sólista a „neřízená střela“ s ostrými výroky na sociálních sítích, nicméně zástupci ČEZ spekulují o tom, že pracuje ve prospěch EPH nebo jiné konkurenční společností. Největším rizikem pro Benešův tým je, pokud by Šnobr svými kritickými připomínkami „nakazil“ hlavního akcionáře - tedy stát reprezentovaný vládou premiéra Andreje Babiše.
Ministerstvo financí neví
Logicky se nabízí otázka: jak budou zástupci státu v roli téměř 70procentního akcionáře na valné hromadě ČEZ hlasovat? To zatím není jisté. „Ministerstvo financí nechce v tuto chvíli předjímat rozhodnutí, jak se k návrhům akcionáře Šnobra postaví“ odpověděl Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Podle zdroje seznámeného s fungováním Babišovy vlády je takový postup běžný. Již v dobách, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, dostávali úředníci zastupující stát pokyny, jak mají hlasovat, až pár hodin před konáním valné hromady. Podle zdroje týdeníku Euro je možné i to, že zástupce státu na páteční akci vůbec nedorazí a tím zabrání jejímu konání.
Na žádnou revoluci v ČEZ to aspoň zatím nevypadá. „Ministerstvo financí vsoučasné době nepřipravuje změny v řídících orgánech společnosti“ uvedl Zdeněk Vojtěch na dotaz, zda jsou na stole i změny ve složení dozorčí rady nebo představenstva.
Nespokojení menšinoví akcionáři jsou toho názoru, že stát při prosazování svých zájmů ve společnosti ČEZ selhává. Přitom je to vláda, která dosazuje osm z dvanácti členů dozorčí rady. Zbylí čtyři členové zastupují zaměstnance, vesměs se jedná o odborové předáky. Ti bývají k vedení loajální. Menšinoví akcionáři držící přes 30 procent akcií nemají v klíčovém kontrolním orgánu společnosti žádného reprezentanta.
ČEZ má již řadu let takzvaný německý model řízení, kdy má dozorčí rada posílené pravomoci a rozhoduje o jmenování a odvolání členů představenstva. V praxi je však poměrně slabá. Mezi výjimečné případy, kdy se dozorčí rada postavila návrhu představenstva, patří nesouhlas s prodejem uhelné elektrárny Počerady miliardáři Pavlu Tykačovi v květnu loňského roku.
Vícestranný konflikt zájmů
Zdá se, že problém energetické skupiny ČEZ je v tom, že každý od ní požaduje něco jiného. Menšinoví akcionáři chtějí vysoké dividendy a současně růst její ziskovosti a ceny akcií. Vláda si navykla na miliardový tok peněz z dividend a současně chce mít nástroj, který na příkaz shora bude plnit priority státní energetické koncepce. Tedy například stavět nové jaderné bloky bez ohledu na jejich ziskovost a mezinárodně politická rizika. K tomu lze přičíst snahu Andreje Babiše vše kontrolovat a řídit.
Silným hráčem je také generální ředitel Daniel Beneš, kterému se ve funkci líbí a nechce ji uvolnit. Dělá pro to mnohé. Jeho úzké vztahy s Hradem jsou dobře známé, letos v lednu slavil volební vítězství Miloše Zemana přímo v „kotli“ jeho skalních fanoušků. Tři zmíněné zájmové skupiny se těžko shodnou na všestranně přijatelném kompromisu. Zbytečně zdramatizovaná valná hromada může toto napětí jen dále zesílit. 1
Svolání mimořádné valné hromady na žádost jednoprocentního akcionáře se mění v politicko-byznysový thriller.
Největší akcionáři skupiny ČEZ (stav k 15. 6. 2018)
Clearstream Banking * 2,29 %
chase Nominees * 1,93 %
State Street Bank and Trust * 1,17 %
Skupina J&T + M. Šnobr 1,15 %
Barclays 0,89 %
ČEz (vlastní akcie) 0,60 %
ostatní právnické osoby 12,05 %
ostatní fyzické osoby 10,14 %
nejedna se o realne akcionáře, ale o depozitáře či správce akcii v majetku zahraničních finančních investoru zdroj: pololetní ZPRÁVA ČEZ 2018
O autorovi| David Tramba tramba@mf.cz
