ČNB má opět problémy s výměnou likvidátora
V září jsme mohli oslavit již desáté výročí od vyhlášení nucené správy nad Agrobankou. Přesto není dokončena její likvidace, není dokonce do obchodního rejstříku zapsán prodej její zdravé části GE Capital, není dokončena procedura posvěcení státní pomoci v Evropské komisi a stále hrozí, že stát k dosavadním téměř čtyřiceti miliardám vynaložených nákladů přidá další desítky miliard korun.
Původní Agrobanka je momentálně v likvidaci a chystá se již druhá výměna likvidátora. K první došlo v květnu loňského roku, když společnost HZ Praha byla vystřídána fyzickou osobou, Jindřichem Hrabalem. Nyní by ho měla nahradit opět firma, tentokrát poradenská společnost Value Added. Rozhodla o tom bankovní rada ČNB 21. září a zdůvodnila to „hledisky výkonu dohledu nad likvidací banky“ podle zákona o bankách. Ani loňská výměna likvidátora neproběhla zrovna hladce pro nedostatky v administrativním postupu centrální banky a zdá se, že k velkému poučení nedošlo, protože aktuální žádost hned druhý den odmítla soudkyně Městského soudu v Praze Jarmila Zemánková.
Práce kvapná ===== . =====
ČNB přitom na výměnu likvidátora zjevně spěchala, protože se nespolehla na standardní doručování písemností, ale požádala o doručení rozhodnutí soudním doručovatelem s tím, že adresát „Ing. Hrabal, Ph.D. se v pracovní den může zdržovat v sídle společnosti Realbohemia, a. s., 150 00 Praha 5, Ostrovského 253/3, popřípadě v sídle Agrobanky, 120 00 Neklanova 38. Dne 22. září v době od 12 hodin se bude zdržovat v sídle České národní banky“.
To, co bylo považováno za hodinovou záležitost, však není vyřešeno dodnes a potáhne se to nejspíše ještě několik měsíců. Soudkyně totiž konstatovala, že navrhovatel současně s podáním předložil jako doklad potvrzení o zmíněném rozhodnutí bankovní rady ČNB podepsané Ottou Kaftanem, ředitelem Sekce kanceláře. Jako důvod rozhodnutí byl uveden aktuální vývoj, kdy opětovně nastává potřeba, aby likvidátorem byla právnická osoba s odpovídajícím odborným a personálním zázemím. Jenže podle soudu doklad vydaný ředitelem Sekce kanceláře rozhodně není dokladem, který by byl pro tak závažné rozhodnutí dokladem dostačujícím, a pozastavil se nad tím, že před rokem ČNB vědomě určila likvidátorem fyzickou osobu Jindřicha Hrabala, a důvod, proč se nyní domáhá jeho výměny za právnickou osobu, je proto nejasný.
Soudu rovněž nestačilo čestné prohlášení prokuristy Value Aded Karla Kříže, že členové statutárních orgánů společnosti nemají vztah k Agrobance Praha a nebyli v posledních pěti letech ani jejím auditorem. Prokurista totiž je zmocněn k právním úkolům při provozu podniku, „nikoli však k prohlášením osobního charakteru, jímž nepochybně čestné prohlášení členů představenstva je“, a jednal tedy nad rámec svého oprávnění.
Po rozhodnutí soudu se účastníci řízení proti rozhodnutí odvolali, a tak nyní bude řadu týdnů věc řešit Vrchní soud.
Riskantní konkurz.
Problém kolem likvidace Agrobanky vyplývá především ze skutečnosti, že likvidovaná zbytková část je předlužena a měla by logicky skončit v konkurzu. Jenže to není tak jednoduché. V obchodním rejstříku totiž není zapsán prodej zdravé části Agrobanky GE Capital z poloviny roku 1998. Tehdejší nucený správce Jiří Klumpar prodával aktiva i pasiva jako část podniku, což bylo následně úspěšně napadeno u soudu některými akcionáři. Soud rozhodl, že o prodej podniku tehdy nešlo. Jenže podle české legislativy nelze převést pasiva, tedy závazky ke klientům jinak než formou prodeje podniku. K tomu se však soudce nevyjádřil, a tak není právně jasné, co se vlastně a zda vůbec prodalo. Za této situace by konkurzní správce zřejmě musel aktiva i pasiva převedená v roce 1998 zahrnout do konkurzní podstaty. Dnešní GE Money bank by musela převzatá aktiva vyplatit konkurznímu správci a o pasiva se přihlásit jako konkurzní věřitel, nicméně s fakticky promlčenou pohledávkou. GE Money bank by však žádnou ztrátu neutrpěla, protože toto riziko, stejně jako řadu dalších, má velmi dobře kryto zárukou ČNB.
Ta se dosud velmi účinně riziku konkurzu brání, protože je jediným podstatným věřitelem kromě běžných dodavatelů energií či telekomunikačních služeb, kteří jsou řádně vypláceni. Dokončit likvidaci však kvůli dlouhé řadě běžících sporů nemůže. Podle informací týdeníku EURO se stále jedná o částečném odškodnění původních akcionářů Agrobanky a od toho odvozeném stažení žalob. Akcionáři akceptovali celkové urovnání v rozsahu dvou miliard korun, ale ČNB takovou dohodu odmítá. Jedním ze zásadních důvodů je patrně obava, zda by se podařilo skutečně zastavit všechny soudní spory a odvrátit další žaloby v budoucnu.
Utracené miliardy.
Stát už prostřednictvím České národní banky nalil do zkrachovalé Agrobanky opravdu dost peněz. V roce 1996 to bylo při pokusu o záchranu šest miliard korun úvěru na podporu klesající likvidity banky. Po krachu se ČNB pokusila Agrobanku ovládnout navýšením kapitálu o devět miliard korun prostřednictvím České finanční. Navýšení bylo sice upsáno a splaceno, ale po žalobách původních akcionářů k navýšení nedošlo a devět miliard se stalo nedobytnou pohledávkou. Zůstatková část Agrobanky tedy dluží ČNB něco kolem sedmnácti miliard korun.
Kromě toho však bylo vynaloženo zhruba dvacet miliard korun na navýšení kapitálu v GE Capital. Ta totiž převzala z Agrobanky všechny závazky vůči klientům, ale jen zlomek úvěrových pohledávek a dalších aktiv. Nerovnováhu bilance řešila ČNB navýšením kapitálu o necelých dvacet miliard korun. Získané akcie pak prodala GE Capital za korunu.
Další záruky.
Kromě toho byla poskytnuta řada dalších záruk, o nichž se jednalo při vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 v rámci řešení státní pomoci českým bankám. Případ pomoci v kauze Agrobanka je jedinou dodnes neuzavřenou položkou. Týdeník EURO má k dispozici dokumenty z vyjednávání se seznamem záruk. První várka záruk vyprší už v polovině roku 2008, a je proto možné, že některé z nich bude nutné proplatit. Jde přitom o nemalé částky.
Dnešní GE Money Bank například náleží odškodnění za případný soudní spor, který negativně ovlivní její bankovní činnost, až ve výši dvou miliard korun. Stejná částka náleží za porušení zákona, kterého se prodávající Agrobanka dopustila před prodejem a které by nyní mělo ovlivnit bankovní činnost, a také za podobný případ vyplývající z pracovně právních nároků.
Podstatnější jsou ale záruky na soudní spory, kde je žalována platnost smlouvy o prodeji zdravé části Agrobanky. Zde by se vyplácela náhrada ve výši patnácti miliard korun. Takové žaloby jsou registrovány tři. Rovněž patnáct miliard odškodnění by stálo, kdyby nakonec skutečně nebyl v obchodním rejstříku registrován prodej zdravé části, tak jak to dosud blokuje soud.
Patnácti miliardami je rovněž garantováno jakékoli posouzení prodeje zdravé části jako neplatného či nelegitimního prodávajícím, ČNB nebo akcionářem, likvidátorem, konkurzním správcem, auditorem nebo nuceným správcem prodávajícího. Z toho je zřejmé, že prohlášení konkurzu a zahrnutí prodaných aktiv do konkurzní podstaty je zaručeno patnáctimiliardovým odškodněním.
Další záruky týkající se především daní jsou platné do roku 2010 a jejich maximální rozsah je 32 miliard korun. O tři roky později vyprší záruky v souhrnné maximální výši šest miliard. Poslední dvě miliardy mohou být uplatňovány v souvislosti s ekologickými škodami patnáct let po uzavření transakce.
Zároveň však platí “opce s právem prodeje“, kterou má majitel GE Money bank, jímž je GE Capital International Holdings (GECIH). Ten může požadovat, aby ČNB odkoupila všechny akcie GE Money v případě, že bude transakce s Agrobankou prohlášena za neplatnou nebo ČNB neproplatí splatnou záruku ve výši nad dvě miliardy korun. Cena těchto akcií by měla odpovídat čisté hodnotě aktiv nebo poctivé tržní hodnotě.
