Never say never

Část generality doufá, že vojenská výroba vodochodské zbrojovky zůstane státu

Vojenskou část vodochodského Aera měl podle původních plánů ministerstva obrany získat státní podnik Letecké opravny Malešice, jehož zřizovatelem je přímo ministerstvo obrany. Po rozhodnutí privatizovat Aero jako jeden celek se naděje vojáků rozplynuly. Aktuální návrh ministra průmyslu a obchodu Martina Římana na rozdělení zbrojovky na dvě části - letiště a výrobu - ale spekulace o převodu části majetku Aera na malešické opravny opět oživil.

Směr Malešice.

Variantu převést část Aera na předem vybraný státní podnik navrhovalo ministerstvo obrany už za ministra Karla Kühnla. Pro tento úřad je totiž vodochodská zbrojovka strategickým podnikem. Armáda je na něm přímo životně závislá. Nechat firmu zkrachovat nebo rozprodat by znamenalo přijít o servis a náhradní díly ke dvaačtyřiceti vodochodským letounům, které vojáci momentálně provozují. Navíc by padly plány na výrobu čtyř cvičných dvoumístných letounů L-159 a zřejmě i pokusy o prodej několika desítek armádních L-159, které vláda už v roce 2004 označila za nadbytečné. Letadla od zkrachovalého výrobce nikdo na světě nekoupí ani se stoprocentní slevou.
Odborníci z obrany proto od samého počátku privatizačních úvah chtěli, aby byla veškerá vojenská výroba Aera převedena na blíže neurčený státní podnik. Jméno v materiálech pro vládu sice přímo uvedeno nebylo, bylo ale zřejmé, že má jít o Letecké opravny Malešice (LOM).
„Vzhledem k tomu, že smluvní zajištění zájmů ministerstva obrany se jeví jako nedostatečné, neefektivní a přináší nepřiměřeně vysoká rizika - jak bylo prokázáno právním rozborem -, je doporučováno jako nejvhodnější řešení vyčlenění vojenského programu do vlastnictví státu, respektive státního podniku,“ uváděl Kühnl v dokumentu, který rozeslal ostatním členům vládu. Týdeník EURO ho má k dispozici.
Podle vojenské varianty měla mít armáda přístup k vodochodské letové dráze i po její případné privatizaci. Zvolený státní podnik se měl totiž zavázat „zabezpečit pozemní a letový provoz v tom rozsahu, aby byly umožněny nezbytné vzlety a přistání za účelem zkoušek v návaznosti na vojenský program“.
Po převodu vojenského programu na LOM měla vláda odsouhlasit postoupení části pohledávky, „rovnající se výši oceněné hodnoty aktiv reprezentujících vojenský program Aera Vodochody“ ministerstvem financí na ministerstvo obrany. „S tím, že (postoupená pohledávka) bude využita k uhrazení této hodnoty Aeru Vodochody,“ konstatuje Kühnlův plán.

Sousto pro spekulanty.

Armádní scénář ale na vládní úrovni neuspěl, proti bylo od počátku i samo Aero, které tvrdí, že by mohlo dojít k „postupné ztrátě potenciálu vojenského programu i ostatních výrobních a vývojových programů a projektů“, jak uvedl jeho mluvčí Vítězslav Kulich. Proti je nyní i úřadující ministr obrany Topolánkovy vlády Jiří Šedivý, který podpořil ministra financí Vlastimila Tlustého proti ministrovi průmyslu a obchodu Martinu Římanovi. Tlustý prosazuje, aby privatizace běžela tak, jak bylo schváleno za Paroubkovy vlády - tedy aby Aero bylo prodáno jako jeden celek. Říman chce privatizaci zmrazit a nejprve Aero rozdělit na dvě části: letiště a výrobu. Ty pak chce prodat zvlášť. Tvrdí, že celkový zisk by prý mohl být vyšší než ve variantě „Tlustý“. „Moje stanovisko je, že jednou přijaté řešení by se v této fázi už nemělo měnit,“ sdělil ministr Šedivý týdeníku EURO. „Je fakt, že ministerstvo obrany za mého předchůdce navrhovalo scénář oddělení vojenských kapacit, aby byl zajištěn servis pro letouny L-39 a L-159. To ale bylo při přípravě privatizace. Teď, když je privatizační proces v pokročilém stádiu a vztahy mezi ministerstvem obrany a společností Aero Vodochody jsou upraveny smluvně, máme zájem na jistotě těchto smluvních závazků. A ta bude nejlépe chráněna, když proběhne zdařilá privatizace,“ dodal ministr obrany Šedivý.
Zdroje z ministerstva obrany ale tvrdí, že plán na převod vojenské výroby Aera na LOM je nadále aktuální. Zájem prý na něm mají kromě vojáků i spekulanti s pozemky, kteří počítají s tím, že LOM se následně přesune do Vodochod a zanechá v Praze značný nemovitý majetek včetně armádou nákladně zmodernizovaného kbelského letiště, odkud armáda provozuje vládní letku. „Mohlo by se zdát, že plán na převod Aera na LOM je passé,“ uvedl zdroj blízký vedení ministerstva obrany. „Ale uvidíme. Never say never,“ dodal.
Vedení LOM (ředitelem je bývalý šéf společnosti Pražské služby, dlouholetý člen ODS a radní Prahy 13 Lubomír Němejc - pozn. redakce) se nechce k možnosti převzetí vojenské výroby Aera a přesunu do Vodochod vyjadřovat. „Je mi líto, ale jde o spekulativní dotazy, na které nemůžeme odpovědět,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí firmy Hana Pustelníková.
„Úvahy o převádění vojenské výroby do LOMu nejsou na pořadu dne,“ uvedl k tomu ministr obrany Šedivý, „o údajném záměru opustit kbelské letiště slyším poprvé.“ Armáda ale již o přesunu z Kbel v minulosti uvažovala. Kvůli úsporám plánovala za exministra Jaroslava Tvrdíka přesunout celou flotilu vládní letky na letiště Ruzyně. Nakonec z toho však sešlo.