NEVYBALENÁ MAJORITA

C h e m a p o l     G r o u p

Jako tělo bez duše chodil celý minulý týden prezident Chemapol Group Václav Junek po chodbách svého podniku. Pod vánoční stromeček má dostat dárek. Avšak neví, kdo mu jej zabalil.

Necelý měsíc poté, co se věřitelé Chemapol Group, tedy velké české banky, Unipetrol a ministerstvo průmyslu a obchodu v listopadu dohodly na tom, jak společně vytáhnou enormně zadlužené Junkovy podniky z bryndy, objevil se investor, který za pár týdnů intenzivního nakupování shromáždil většinový balík akcií.

Prezident společnosti Chemapol Group Václav Junek v rozhovoru pro EURO řekl, že přesně neví, kdo akcie kupuje. Sám pátrá po nových vlastnících, avšak prý bezvýsledně. „Ani mne nikdo nekontaktoval. Dívám se na výpisy, ale z papírů není jasné, kdo celou transakci financuje. Navíc podíly jsou rozstřílené na brokery, takže je docela možné, že někdo již majoritu má, ale já ho stále nevidím. Musíme si počkat na mimořádnou valnou hromadu, tvrdí Junek.

Akce ho překvapila a nebývale znervóznila. „Poprvé ve své profesionální kariéře mám pocit, že nevím, co se děje. Nemám tušení, kdo a proč akcie Chemapol Group kupuje. Podle něj nemůže jít o racionálně uvažujícího zahraničního strategického partnera z petrochemického byznysu, protože by o tom prý zcela jistě věděl. A v tomto případě není důvod Junkovi nevěřit. Vždyť v chemickém průmyslu nezačal podnikat včera. „Ledaže by šlo o velikou, dosud tajenou fúzi podniků v zahraničí, jejíž součástí by se měl stát i Chemapol Group, dodal Junek. Zároveň nevyloučil možnost, že by mohlo jít o zájmy slovenských, ruských či rakouských finančních kruhů.

Bankovní zdroje tvrdí, že za transakcí stojí moravská společnost obchodující také s ropnými produkty Sezooz Group a její majitel, třiatřicetiletý Roman Zubík. Stejnou informaci přinesl už dříve, ovšem rovněž s odvoláním na nejmenované zdroje, týdeník Prague Business Journal (45/1998), ale i TV Nova. Na dotaz týdeníku EURO se na sekretariátu šéfa Sezooz Group Romana Zubíka minulý čtvrtek odmítli vyjádřit. „Pan Zubík o tom s vámi nechce hovořit. Zavolejte příští týden. Ještě je moc brzy, dodala Zubíkova sekretářka. Jeho paegas byl celý minulý týden přepnutý na záznamník.

Vsetínský podnikatel Zubík není v chemickém byznysu žádný nováček. Majoritní podíl se původně pokoušel získat ve společnosti Deza Valašské Meziříčí, obchodovat začal i s pardubickým Paramem. Ani jeden z těchto plánů však nevyšel. V Deze se o vstupu Sezoozu jednalo na jaře letošního roku. Zubíkovi se však nakonec nepodařilo sehnat v dojednaném termínu potřebnou sumu. V dalším kole se sice snažil cenu stlačit, protože mezitím hodnota akcií prudce klesla, ale k dohodě nakonec stejně nedošlo.

Ještě hůře dopadlo podnikání v Paramu, kterému firma Sezooz nedodala sjednanou ropu. Na směnku, kterou přesto vloni na tento obchod vystavila, musela letos vytvořit oprávky ve výši 80 milionů korun. Zubík měl v úmyslu privatizovat Paramo v roce 1997 prostřednictvím společnosti Petrolin, kterou založili manažeři pardubického podniku a Sezooz v ní měl 66procentní podíl. Klausova vláda počítala s přímým prodejem 71 procent akcií firmě Petrolin, avšak k privatizaci nakonec nedošlo.

Převzetí Chemapolu zatím vítají představitelé bratislavského Slovnaftu. Doufají, že tento výrobce pak bude moci, tak jako dosud, zásobovat nejen čerpací stanice Sezoozu, ale i síť Chemapolu zahrnující na padesát pump se značkou Petra. „Jsme dodavateli pro Petru a věříme, že budeme moci dodávat své výrobky i do rozšířené sítě, připustil ředitel české dceřiné společnosti Slovnaft Moravia Jozef Mihalovič. S bratislavským Slovnaftem má Roman Zubík další společnou aktivitu - podíl v hokejovém klubu HC Slovnaft (dříve Petra) Vsetín. Spekuluje se proto i o tom, že se mezi novými majiteli Chemapol Group může skrývat i Slovnaft.

Objevují se domněnky, zda za nákupy nestojí finanční skupina kolem Jána Duckého (EURO 6/1998), bývalého slovenského ministra hospodářství (1993 - 1994), který patří mezi nejbližší spolupracovníky bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. Čtyřiapadesátiletý Ducký byl od dubna 1997 do listopadu 1998 generálním ředitelem podniku Slovenský plynárenský prie-mysel (SPP). Ducký byl na tento post instalován premiérem Mečiarem, protože byl ochoten založit společný podnik Gazpromu a SPP s názvem Slovrusgas, a. s., Bratislava. Duckého předchůdce v čele SPP Árpád Demko totiž s existencí takové firmy zásadně nesouhlasil, proto jej Mečiar vyměnil. Nástupem premiéra Mikuláše Dzurindy k moci byl Ducký z funkce v SPP (obdoba českého Transgasu) okamžitě odvolán. Nová slovenská vláda navíc zvažuje, zda na něj nepodá trestní oznámení.

Slovenské ministerstvo hospodářství totiž v SPP provedlo kontrolu, jejíž výsledky předal ministr Ľudovít Černák finanční policii. „Při běžné kontrole hospodaření jsme narazili na mnohé aktivity bývalého ředitele. Velmi nejasné je financování a dohoda o podpoře fotbalového klubu Slovan, protože je tam transakce za 300 milionů korun na základě jednoho cáru papíru, předtím to bylo 47 a 22 milionů korun, uvedl Černák v rozhovoru pro bratislavský deník SME. Do Slovanu odešly peníze z SPP v průběhu posledních dní zbývajících do sestavení nové vlády.

„Původně se měl Ducký stát šéfem Chemapolu, nyní to však zřejmě nebude průchodné, uvedl dobře informovaný zdroj. Ducký nebyl celý minulý týden k zastižení a jeho mobilní telefon obsluhoval muž, který se představoval jako „pan Stacha, spolumajitel lázní Bojnice . „Pan Ducký už měl i televizi Markíza, pan Ducký už měl i televizi Nova, pan Ducký už vlastnil chalupu v Poltári, takže pan Ducký je zřejmě neplechou tohoto regionu, řekl Stacha na dotaz, zda je možné někde získat Duckého vyjádření ke spekulacím ohledně nákupu akcií Chemapol Group. Podle něj se nyní Ducký léčí v jeho lázních.

Prezident holdingu Chemapol Group Václav Junek minulý týden v rozhovoru pro EURO vyloučil, že by za skupováním akcií stál sám Zubík. Ten podle vyjádření Junka dluží podnikům Chemapol Group přibližně 400 milionů korun. Otázkou je, kde by vzal na masivní nákup akcií Chemapol Group Zubík peníze, když sám není schopen své dluhy u firem Chemapolu uhradit.

Sezooz Group podle Junka nyní vlastní asi pět procent akcií Chemapol Group, avšak s hlasovacím právem na 14,38 procenta akcií. Takový akcionářský podíl samozřejmě k převzetí podniku Romanu Zubíkovi nestačí. Podle informací týdeníku EURO - a připouští to i Junek - však Sezooz může být pouhým prostředníkem transakce, která se rozběhla začátkem listopadu. Pražská burza zájem o akcie Chemapol Group okamžitě zaznamenala a Junkovy papíry v době od 12. listopadu, kdy dosáhly historického minima, do začátku prosince vylétly ze 142 korun na 273 koruny.

Finanční skupina Komerční banky prý 4. prosince 1998 úspěšně dokončila jednání o prodeji svého podílu v podniku Chemapol Group. Celkový podíl skupiny KB na základním jmění Chemapolu ke dni prodeje činil 16,33 procenta. Mluvčí banky Ivo Polišenský však prohlásil, že se obě smluvní strany dohodly na utajení dalších podrobností transakce.

Ředitel tiskového odboru Československé obchodní banky (ČSOB) Milan Tománek týdeníku EURO potvrdil, že i tato banka prodala svůj podíl (6,38 procenta akcií) v Chemapol Group. „Obchod byl vypořádán 10. prosince, dodal.

Všech svých podílů v Chemapol Group - až na deset tisíc kusů akcií - se zbavil i petrochemický holding Unipetrol. Potvrdil to finanční ředitel holdingu Radomil Štěpánek. Akcie prodala i Agrobanka (5 procent), Union Group (7,4 procenta) a údajně i finanční skupina České spořitelny, která držela kolem pěti procent akcií.

S přípravou transakce pomáhali podle několika důvěryhodných zdrojů například opavský podnikatel Radim Masný (sponzoroval ODS a později půjčil sociální demokracii osm milionů korun), bývalý místopředseda ODS a někdejší ministr vnitra Petr Čermák a bývalý ředitel makléřské firmy Iceberg a zkušený obchodník s cennými papíry František Chobot.

Jediná banka, která se svého podílu v Chemapol Group nezbavila, je IPB, která se nedávnou privatizací vyvázala z přímého vlivu státu. Proč tedy ostatní banky na nabídku k prodeji kývly? Vždyť se ještě nedávno většina z nich podílela na navýšení základního jmění Chemapol Group s vysokým ážiem (2300 korun za jednu akcii v nominální hodnotě 1000 Kč) stejně jako IPB. Díky nízké ceně akcií přišlo podle informací týdeníku EURO nynější převzetí majority v Chemapol Group na směšných 280 milionů korun.

Předběžná dohoda „upečená začátkem listopadu mezi věřiteli skupiny Chemapol Group, Unipetrolem a úředníky Grégrova ministerstva měla podržet Junkovo hroutící se impérium. Generální ředitel Unipetrolu Miroslav Téra už tehdy volal po písemné dohodě o spolupráci. Jelikož žádná neexistovala, banky neměly společný důvod akcie Chemapol Group nadále držet. „Když začala jedna prodávat, najednou prodávaly všechny, říká Téra a dodává, že banky včas varoval, aby se akcií Chemapol Group nezbavovaly.

Junek jeho slova potvrzuje, když říká, že obsahem listopadové dohody s bankami a Unipetrolem bylo podržení podílů v Chemapol Group věřitelskými finančními domy. Komerční banka byla podle jeho slov poslední, která se k prodeji připojila. Nikdo z příslušných bankéřů se minulý týden k uvedené záležitosti nevyjádřil.

Banky podle Téry nevědí, co chtějí. „Sešel jsem se jednou kvůli Chemapol Group i s šéfy bank. Nejdříve jsme se domluvili na podpoře. Pak přišla jednání v komisích, kde už banky nezastupovali jejich ředitelé, ale jiní lidé, kteří mají na řešení jiný názor. Neumějí, nebo se bojí rozhodnout. Banky také mají jiné priority, protože jsou před privatizací. Je jim lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Hlavní je, že všechny banky podmiňovaly dohodu deklarovanou podporou státu, a ta nepřišla, tvrdí Téra.

Junek se týdeníku EURO svěřil, že by s novými majiteli Chemapol Group „rád diskutoval o jejich vizi budoucnosti společnosti . „Zatím je to bitva o majoritu, a pak se uvidí, dodal. Sám je však schopen jednu možnou variantu nabídnout. „Jestli se nedohodneme na společném postupu, tak asi budu muset odejít, řekl Junek.

Jeho bývalí kolegové z Chemapolu ovšem dodávají, že Junkovi zbyl v revolveru ještě jeden náboj. Nejde přitom o cestu, kterou zvolil před měsícem rakouský manažer Hugo Michael Sekyra. Nebude-li představa nových majitelů kompatibilní s vizí Václava Junka, může prý poslat společnost kdykoliv do konkursu. „Každé představenstvo má právo - pokud najde důvod - podat návrh na konkurs. Ale to jsou extrémní varianty, které nevím, proč bychom dělali, komentuje jejich poznámku Junek.

Jaký tah nyní udělá Unipetrol, který měl podle listopadové dohody některým podnikům ze skupiny Chemapol Group, například Spolaně Neratovice, pomáhat? „Stanovisko Unipetrolu je ambivalentní. Nám je to jedno, řekl v rozhovoru pro EURO generální ředitel podniku Miroslav Téra. Na otázku, zda Unipetrol počká, až co udělá nový vlastník Chemapol Group, Téra odpověděl: „My tolik času na vyčkávání nemáme. V lednu rozhodneme o tom, co s etylenovou jednot-kou ve Spolaně. A jestli se rozhodneme nenavýšit kapacitu etylenové jednotky tak, jak je potřeba, tak Spolana končí. Všichni si musí uvědomit, co chtějí. Unipetrol dává návrhy na řešení a buď budou přijaty, nebo ne. Když nebudou přijaty, my se musíme zařídit v zájmu Unipetrolu, dodal Téra.

Akcie skupovala brokerská firma I. M. C. Burzovní společnost, která minulý pátek držela téměř 34 procent akcií Chemapol Group. „Jde o klientský nákup, proto jméno sdělit nemůžeme, řekl minulý čtvrtek v rozhovoru pro EURO člen představenstva společnosti Vladimír Woloszczuk.

Sečteme-li prodané podíly (zhruba 38 procent akcií) a k tomu připočteme hlasovací práva Sezoozu, zjistíme, že skupina kolem Romana Zubíka prakticky převzala v Chemapol Group moc.

Osmnáctý prosinec bude tedy pro prezidenta společnosti Chemapol Group Václava Junka nesporně velkým dnem. Na mimořádné valné hromadě podniku se totiž zřejmě objeví nový většinový akcionář patrně s novými plány. Junek je však přesvědčen, že karty odkryty jen tak rychle nebudou. I na valné hromadě mohou nové majitele zastupovat brokerské společnosti.