Menu Zavřít

Nevypočitatelné hory vyměnil za moře

18. 1. 2017
Autor: Redakce

V Chorvatsku se skoro nevyplatí vařit doma, říká s nadsázkou Pavel Kárný, který provozuje restauraci, apartmány i cestovní kancelář na ostrově Cres.

V lednu roku 1995 působil Pavel Kárný na chorvatském Cresu u dveří místních, kteří nabízeli volný apartmán, jako zjevení. „Co tady dělá Čech v lednu?“ divila se tamní paní domu.

O pět let dříve Pavel Kárný končil vojnu a usmyslel si, že začne podnikat. S vystudovanou střední hotelovou školou si pronajal penzion v Bedřichově v Jizerských horách, jenomže tam příliš nepochodil. Bez sněžných děl byla celá sezona na horách závislá čistě jen na počasí.

„Když se mi nelíbilo na horách, tak jsem si řekl, že si najdu něco u moře. Sedl jsem do auta a chtěl jsem jet na Zadar,“ popisuje podnikatel. Cestou se rozhodl, že se podívá na ostrov Lošinj. Ten znal z dřívějších prázdnin u tety, která se provdala do Lublaně. A na Lošinj se jede přes Cres, kde ho zastihla noc.

Druhý den ráno se Pavla Kárného pro jistotu jeho hostitelka ještě jednou zeptala, jestli si skutečně chce v Chorvatsku něco pronajmout. Když přitakal, zavolala manžela, který mu nabídl své pozemky a stavení u moře.

„Tak jsme sepsali jednoduchou smlouvu a už v červnu 1995 jsem tam měl lidi,“ vzpomíná český podnikatel. Hned první rok ale čelil těžké zkoušce. V srpnu přišel vrchol balkánské války a Češi měli strach jezdit do Chorvatska. Pavel Kárný si za první sezonu vytvořil dluh, který splácel následující dva roky. Ale nevzdal to.

Chorvatská i česká firma

Cestovní kancelář Nykar vlastní Pavel Kárný s bratrem a maminkou, kteří mají na jejím úspěchu velký podíl. Jde skutečně o rodinnou firmu do posledního detailu. Většina klientů jezdí téměř každoročně, na konci turnusu si rezervují termín na příští rok. Znají se mezi sebou. Majitel s rodinou osobně dohlíží v Chorvatsku na jejich pohodlí. Vše mají pod kontrolou.

Nykar nabízí cesty pouze na ostrov Cres, kde český podnikatel vlastní svoji restauraci i ubytovací kapacity a další si podle potřeby pronajímá. Z toho důvodu založil jak českou, tak i chorvatskou firmu. Chorvatská firma má pod sebou zázemí, česká pak má za úkol komunikaci s Čechy.

„Českou cestovku mám, aby lidé uzavírali smlouvy podle českého zákona a byli pojištění a tak dále. Ale tím mě to hodně zatěžuje. Protože ať máte tři tisíce klientů, nebo třista, byrokracie je pořád stejná,“ říká podnikatel.

Bez internetu, bez práce

Česká republika nyní od Chorvatska hodlá opsat elektronickou evidenci tržeb. Pavel Kárný svůj resort na Cresu provozuje formou all inclusive, a online pokladnu proto nepotřebuje. Přesto díky známým vidí silné i slabé stránky systému.

„Nevím, jak to bude v Česku, ale v Chorvatsku, když přijde kontrola a zjistí, že okrádáte stát na DPH, tak první a nejcitelnější trest je, že vám na 14 dní zavřou podnik,“ říká Pavel Kárný. Mít v plné sezoně dva týdny zavřeno představuje pro podnikatele naprostou katastrofu.

bitcoin_skoleni

Další problém je podle českého podnikatele na Cresu v tom, že pokud podnikáte v režimu online a vypadne internet, nezbývá než zavřít. „Mám souseda s restaurací přímo na pláži a jeden den vidím, že nepracuje, i když je hezký den. Ptám se ho proč a on na to, že nejde internet. Nemůžou pracovat, protože nemůžou posílat účty,“ vypráví Pavel Kárný.

Podle něj existuje mezi Českem a Chorvatskem jeden velký rozdíl. A to v daních. „V Chorvatsku je v podstatě na všechno DPH 25 procent. Jen malinko věcí má sníženou daň. Ale výjimka je v tom, že když půjdete do restaurace, máte jen 13 procent. Restauratér nakoupí potraviny s 25 procenty, stát mu vrátí 25 procent, ale on ze své marže zaplatí jen 13 procent. V Česku si odečtete z potravin 15 procent, ale musíte zaplatit 21 procent. V tom jsme snad jediní,“ uvádí podnikatel s tím, že v Chorvatsku s nadsázkou říkají, že se ani nevyplatí vařit doma.

  • Našli jste v článku chybu?