Nevystrkovat hlavu z rákosí

Nemám důvod firmu prodávat, říká prezident Eltoda EG

Libor Hájek (61) vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině. Do roku 1978 působil ve Správě dálkových kabelů, poté se stal provozním náměstkem v podniku Výstavba inženýrských staveb. V roce 1991 se podílel na založení společnosti Eltodo, která patří mezi nejvýznamnější české elektrotechnické firmy. V loňském roce dosáhla tržeb ve výši více než 2,3 miliardy korun. Hájek je členem vědecké rady Fakulty dopravní ČVUT, Elektrotechnické fakulty Žilinské univerzity a členem akademické rady Newton College. Je podruhé ženatý. Má dvě dcery a čtyři vnuky. Pravidelně ráno cvičí, rád řídí auto a jezdí na kole.

EURO: Do počátku 90. let jste působil ve státním podniku. Proč jste se rozhodl založit soukromou společnost? HÁJEK: Pracoval jsem jako náměstek v investorské firmě města Prahy - Výstavba inženýrských staveb. Společnost na počátku 90. let dlužila asi 700 milionů korun svým dodavatelům. Už jsem na to neměl nervy. V září 1991 jsme založili společnost Eltodo. Název vymyslel můj přítel, který umí několik jazyků. Eltodo znamená ve španělštině všechno. Zaměřili jsme se na projekty spojené s elektrotechnikou. V tomto oboru jsme chtěli dělat vše. V prvním roce podnikání jsme dosáhli obratu asi tří milionů korun, druhý to bylo již 60 milionů. Poté se nám podařilo zapojit se do privatizace, v níž jsme v roce 1994 jsme koupili pražský Elektropodnik. V druhé polovině 90. let obrat Eltoda již přesahoval čtvrt miliardy korun. Dnes jsou jeho tržby vyšší než 2,3 miliardy korun a společnost tvoří šestnáct dceřiných firem. Připravili jsme ale program fúzí, protože chceme počet dcer snížit.

EURO: Většina Pražanů si společnost Eltodo spojuje s provozováním veřejného osvětlení. Spravujete ho ještě v jiných městech? HÁJEK: Projekt správy veřejného osvětlení jsme vymysleli v roce 1996. V Praze jsme s tímto projektem zvítězili v tendru v roce 1998. Byl to první Public Private Partnership projekt v Česku. Kromě Prahy jsme ve veřejné soutěži na správu osvětlení uspěli také v dalších městech, nedávno například v Ústí nad Labem, již dříve jsme zvítězili v tendru v Českých Budějovicích. Dnes spravujeme veřejné osvětlení ve více než dvou stovkách měst a obcí. Jsem ješitný chlap a chtěl bych samozřejmě uspět ve všech tendrech. Vím ale, že to není možné, proto mi zase tolik nevadí, když někdy vyhraje náš konkurent.

EURO: Co si myslíte o budoucnosti modelů Public Private Partnership (PPP) v Česku? HÁJEK: Je to dle mého názoru jediná cesta. Zanedbanou dopravní infrastrukturu nelze obnovit za rok, to je nesmysl. Financování je třeba rozložit. Pokud to má trvat například deset let, je nutné si někde půjčit peníze. Podstatou PPP projektů je, že soukromý partner tyto prostředky zajistí a veřejný sektor mu poskytne určité garance, ale nezadlužuje se. Mám zkušenosti, že veřejný sektor je solidní partner. V Česku se nám nestalo, že by nám například města nezaplatila. U soukromých subjektů, se kterými spolupracujeme, se to ale bohužel stává. Stát se jen nesmí bát a nesmí mít pocit, že na těchto projektech soukromé společnosti obrovsky vydělají. PPP projekty vyjdou levněji. Jsem přesvědčen, že třeba i na výstavbu dálnice D47 soukromým konsorciem - až se vše zhodnotí - bude jiný pohled.

EURO: Domníváte se, že veřejný sektor je v Česku již dostatečně zkušený, aby dokázal kvalitně připravit výběrová řízení, ze kterých má vzejít soukromý partner? HÁJEK: Myslím si, že ano. Stát by neměl vypisovat soutěž moc podrobně. Stačí v podstatě jen jediná věta: nabídněte nejvhodněji pro stát. To slovo „nabídněte“ je klíčové.

EURO: Jedním z projektů, které se měly uskutečnit formou PPP, bylo elektronické mýtné. Nakonec ale ministerstvo dopravy od tohoto modelu upustilo. Jak hodnotíte soutěž v současné podobě? HÁJEK: Domnívám se, že elektronické mýtné by bylo skutečně vhodné pro PPP. Mnohokrát jsme se kriticky vyjadřovali k přípravě elektronického mýtného. Dokonce jsme sami navrhli řešení. Soutěže se přesto určitě zúčastníme. Dohodli jsme se se Siemensem, že do tendru půjdeme společně. Zájem o partnerství s Eltodem mělo více subjektů, například IBM. Ve firmě pracujeme na přípravě mýtného pět let. To znamená, že již máme nějakou zkušenost. Konkrétně bychom se chtěli podílet na části, která se nazývá sběr dat.

EURO: Považujete za reálné, aby bylo elektronické mýtné v Česku spuštěno na začátku roku 2006? HÁJEK: To je nesmysl. Je potřeba projekt řádně připravit. Pokud chtěl stát zvýšit svůj příjem za provoz dálnic, mohl jednoduše nejprve zdražit silniční známky. Tak by se mohly vydělat dvě miliardy korun. Budu-li mluvit za naši firmu, jsme schopni připravit systém mýtného během osmnácti měsíců tak, aby fungoval naprosto perfektně.

EURO: Považujete za vhodnější mikrovlnný systém mýtného, nebo satelitní? HÁJEK: Satelitní mýtné se vyplatí, pokud se zpoplatňuje více než tisíc kilometrů. Česko je na takový systém zralé. Věřím, že stát vypíše veřejnou soutěž a vybere poradce, který bude férový a republika udělá to, co je pro ni nejlepší. Nic jiného jí ani nezbývá. Navíc Česko je prubířským kamenem elektronického mýta pro Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko a další země. Myslím si, že model, který se zavede v Česku, se bude kopírovat i v těchto státech.

EURO: Představitelé Prahy zvažují zvedení mýtného i při vjezdu do města. Jak se díváte na tento plán? HÁJEK: Můj soukromý názor je, že by se zavést mělo a mělo by se zkombinovat se systémem parkování. Vybudování systému mýtného v Praze by mohlo stát kolem 150 milionů korun. Rozhodně to není tak drahé, jak se někdy píše, o miliardy určitě nejde. Pokud by byla stanovena cena za vjezd do centra například dvacet korun za rok, bylo by možné vydělat ročně až 700 milionů korun. Domnívám se, že by měl být vybrán soukromý provozovatel, který by projekt zaplatil a finance by se mu vracely z vybraných peněz.

EURO: A co systém pražského parkování? HÁJEK: Loni v létě byla vypsána soutěž na zavedení parkovacího systému ve čtyřech pražských obvodech. Přišli jsem s revolučním nápadem: zavést v Praze vídeňský systém s lístky na parkování. Nemyslím si totiž, že by Praha měla stavět parkovací automaty, které překážejí a kradou se. Daleko jednodušší je prodávat v trafikách lístky podobné jízdenkám na tramvaj, na které se vyplní doba parkování. Cenina se vyplněním znehodnotí. V soutěži jsme nabídli, že bychom do roka zavedli placení těchto lístků i přes mobilní telefon. Podobný systém funguje i v Bělehradě, proč by ho nemohla zavést Praha? Soutěž byla ale nakonec zrušena a nyní se hledá cesta, jak dál.

EURO: Praha prý připravuje soutěž i na komplexní řízení dopravy. Budete mít zájem také o tento tendr? HÁJEK: Věřím, že Praha vypíše tuto soutěž ještě letos. Připravili jsme projekt na komplexní řízení dopravy. Již nyní se v hlavním městě staráme o semafory přibližně na 400 křižovatkách za celkového počtu 470. V Praze je ale nyní kolem 30 křižovatek, které nikomu nepatří. Někdo je postavil, nepředal městu a my je udržujeme, je to zatím taková bohulibá činnost. Myslím, že podobné soutěže na řízení dopravy chtějí i další města, zcela určitě Ostrava, Liberec a Ústí nad Labem.

EURO: Jak daleko je v Praze projekt dopravních center, která řidiče informují o tom, které silnice jsou ucpané, a navádějí je na ideální trasu? HÁJEK: Vybudovat takové centrum v Praze je otázkou pěti milionů korun. Eltodo se na něm bude také podílet a mělo by začít fungovat v létě. Už jsme to zkoušeli v říjnu loňského roku na Smíchově. Centrum cestou rozhlasových vysílačů vysílá bitové informace, které je schopné přijímat prakticky každé autorádio.

EURO: Nedávno zvítězilo Eltodo v soutěži na rekonstrukci a dostavbu proslulého secesního Národního domu v Karlových Varech, kterou vypsal tamní magistrát. Znamená to, že se firma bude věnovat i oblasti developerských projektů? HÁJEK: Mojí filozofií je, že firma má stát na třech nohou. To je jediná pevná poloha. Pokud se jednomu oboru nedaří, zbylé dva ho musí nahradit. V Eltodu je zaměstnáno devět set lidí, pro které musíme mít práci. Hledáme proto i jiné cesty mimo naše dva tradiční obory - energetiku a dopravu. Na začátku loňského roku jsme se pustili do středně velkých developerských projektů. Národní dům v Karlových Varech chceme rekonstruovat a dostavět k němu pětipatrové obchodní centrum. V původním objektu bude hotel.

EURO: Rozhlížíte se i po dalších projektech v oblasti nemovitostí? HÁJEK: V Kadani vlastníme pozemek s inženýrskými sítěmi pro průmyslovou zónu. S agenturou CzechTrade hledáme partnery, kteří by na těchto pozemcích postavili výrobní haly. Už tam staví Švédové, Japonci a přibudou další. Vlastníme také nějaké parcely v Praze. Dobré vztahy máme s majiteli pozemků u Malešické spalovny a Štěrboholské radiály. Připravili jsme společně projekt na zasíťování těchto parcel.

EURO: Souvisejí vaše aktivity v nemovitostech s účastí v tendru na prodej stavební firmy Subterra? HÁJEK: Chtěli jsme koupit podíl přibližně 28 procent v této společnosti. Jak jsem již říkal, musíme mít pro naše lidi dostatek práce. Velké stavební firmy tu práci přinášejí. Považuji Subterru za dobrou firmu, a proto jsme chtěli s naším partnerem – firmou Tchas – její část koupit. Bohužel to ale nedopadlo. Pokud by byla podobná firma nyní na prodej, neumím odpovědět, zda bychom se o ni též ucházeli.

EURO: Má Eltodo také nějaké projekty v zahraničí? HÁJEK: Máme jich několik. Po jisté době každé firmě, která se trochu specializuje, začne být tuzemský trh malý. Navíc špičkové technologie, které tu kolegové vyvinuli, je třeba vyvézt. Postavili jsme v Bulharsku dvě křižovatky. Bulharsko považuji za nejperspektivnější zemi v další vlně přistupujících států do Evropské unie. V rámci programu zahraniční pomoci České republiky jsme v Palestině budovali linky vysokého napětí. Pracovali jsme na tom tři roky. Pro přenos elektrické energie ale nakonec nebyly moc použitelné, protože nebyl zdroj. Elektrárnu jsme kvůli politické situaci v zemi nepostavili. Podíleli jsme se také na elektrosignalizaci letiště v Kazachstánu.

EURO: Na jaké zahraniční soutěže se chystáte nyní? HÁJEK: Bojujeme společně s japonskou firmou Taisei o dodávku technologie pro jeden z bratislavských tunelů. Zatím v soutěži výrazně vedeme. Hodnota zakázky je půl miliardy korun. Našimi partnery jsou v tendru i Skanska a bratislavský Elektrovod. Zúčastníme se soutěže na provozování veřejného osvětlení v Sofii. S podobným projektem jsme již uspěli například na Slovensku. Chtěli bychom se dostat také do Rumunska. Velmi nám pomohlo, že společnost ČEZ uspěla v soutěži na koupi tří distribučních firem v Bulharsku. Společně s ČEZ bychom chtěli uskutečnit v Bulharsku několik projektů. Věříme, že se také dostaneme do Kišiněva v Moldávii a jednáme o zakázce v ruském Jekatěrinburgu.

EURO: Před několika lety jste zaměstnal bývalého pražského primátora Jana Koukala po jeho odchodu z magistrátu. Spekulovalo se o tom, že jste se mu tím revanšoval za udělení zakázek. Proč jste mu nabídl práci? Byl Koukal akcionářem Eltoda? HÁJEK: Janu Koukalovi jsem na začátku roku 1999, poté co odešel z pražské radnice, nabídl, zda chce jít do jedné z našich dcer, která se věnuje dopravu. Byl v ní dva roky. Bývalého primátora Koukala považuji za charismatickou osobnost. Rád si s ním povídám, jsme přátelé, nikdy jsme si neublížili. Upřímně ale říkám, že mi nikdy nepomohl. A co říkám ohlasu na to, že byl Koukal zaměstnán v Eltodu? Řídím se sice heslem, že je lepší nevystrkovat hlavu z rákosí, protože jinak přes ní můžu dostat, v tomto případě měla ale i negativní reklama svůj účinek. Skoro všichni o nás vědí. Koukal společníkem Eltoda nebyl. Máme akcie na doručitele. Z více než 99 procent jsou známá jména lidí, kteří tyto akcie drží. Je asi 500 až 600 drobných akcionářů, kteří drží pět nebo šest akcií. Jestli je mezi nimi i bývalý primátor Koukal, nevím. Myslím si ale, že mezi nimi nefiguruje.

EURO: Kdo je v současné době majoritním akcionářem firmy Eltodo? HÁJEK: Vlastníme společně se ženou 60 procent společnosti. Jsme ryze českou firmou. Přibližně jednou za dva měsíce se objeví někdo, kdo má zájem Eltodo koupit.

EURO: Uvažujete o tom, že byste v budoucnu firmu prodal? HÁJEK: Nikoliv. Nemám důvod. Stačí mi, kolik vydělám. Všechno, co potřebuji k životu mám: pero, tužku, počítač, telefon. Navíc jsem docela manuálně zručný. Proč bych společnost prodával? Chci něco vybudovat, dát mladým šanci.

EURO: Jak si vybíráte své spolupracovníky? HÁJEK: Z vlastních zdrojů, tedy z lidí ve firmě. Ve společnosti to dělá ohromnou atmosféru, když je povědomí, že si vybíráte na řídící místa vlastní lidi. Navíc to podporuje sounáležitost k firmě. Eltodo také provozuje vlastní školy. Máme průmyslovku a odborné učiliště. Jak jsem se již zmiňoval, v privatizaci jsme koupili pražský Elektropodnik. Ten měl též odborné učiliště. Zrušili jsme ho ale, protože byl nedostatek učňů. Nyní jsme tradici opět obnovili. Limitujeme počet učňů na čtyřicet. Střední průmyslová škola zahajuje 1. září.

EURO: Podporoval jste jako významný podnikatel někdy politické strany? HÁJEK: Ne, nikdy. Nemám důvod. Myslím, že mají peněz dost. Nepletu se do politiky. V Eltodu ale pracuje několik budoucích politiků. Jsou tu lidi angažovaní v politických stranách. Na druhé straně ale sponzorujeme například liberecký hokej, protože se nám ta parta v Liberci moc líbí.