Máme-li být skutečně atraktivním cílem investic a zároveň zemí nakloněnou podnikání všeho druhu, musíme zavádět dlouhodobé systémové reformy
Nedávno zveřejněná Zpráva o globální konkurenceschopnosti, kterou vydává každoročně Světové ekonomické fórum, přinesla České republice pozitivní vzkaz. Po krizových letech a propadech v žebříčku konkurenceschopnosti se naše země posunula o devět příček vzhůru na 37. místo ze 144 hodnocených zemí světa. V rámci Visegrádské čtyřky jsme pak premiantem. Posun po žebříčku odráží lepší ekonomický vývoj posledního období a zároveň i pozitivní budoucí výhled.
Mezi silné stránky České republiky patří dle hodnocení zejména makroekonomické prostředí, základní vzdělávání a zdravotnictví. Naopak Achillovou patou zůstávají kvalita institucí, inovace a infrastruktura. Zpráva o globální konkurenceschopnosti však v zásadě potvrdila to, co již dávno víme – jsme malá, exportně orientovaná ekonomika s relativně vzdělanou pracovní silou, jejíž potenciál však neumíme plně využít.
Není bez zajímavosti, že problematické oblasti zmiňované ve zprávě se v mnohém shodují nejen s prioritami současné vlády, ale také s doporučeními Evropské komise, a to zejména v oblasti reformy vysokého školství a fungování státních institucí. Na zlepšení těchto oblastí vláda intenzivně pracuje, neboť je vnímá jako nejvýznamnější vklad do posílení konkurenceschopnosti ekonomiky a zvýšení atraktivity země pro podnikání a investice.
Studium, výzkum a praxe Světové ekonomické fórum akcentovalo jako hlavní výzvu pro všechny vyspělé státy nutnost strukturálních reforem pro udržení jejich dalšího rozvoje. V České republice, stejně jako v celé řadě členských zemí EU, jsou tyto systémové problémy navázány na nedostatečné propojení kvalitních vysokých škol, jejich výzkumné činnosti a soukromé sféry.
Nedávné skandály s „rychlostudenty“ připomněly nutnost změny systému akreditací studijních programů a vysokých škol. Jako vhodné řešení se nabízí tzv. institucionální akreditace, jejíž udělení bude podmíněno ověřením systému zajištění kvality celé instituce, nejen jednotlivých studijních programů.
Stejně tak u financování výzkumných institucí z veřejných prostředků je nutné zavést systém hodnocení výsledků. Ten by měl zohledňovat nejen rozdílnou roli jednotlivých institucí, ale i klást klíčový důraz na jejich schopnost obstát v mezinárodní konkurenci a přenášet znalosti do praxe. V nejbližších letech musíme zvýšit míru zapojení soukromých podniků do financování výzkumu realizovaného vysokými školami či výzkumnými institucehyde mi. Velké společnosti nejsou dostatečně zapojeny do systému inovací České republiky (jejich míra zapojení je jedna z nejnižších v EU).
Současná vláda má v úmyslu zaměřit se na podporu aplikovaného průmyslu v oblastech, kde je potenciál pro české podniky na prosazení se na zahraničních trzích. Musejí to být však i samy společnosti, jež v diskusích s institucemi a vysokými školami naznačí směr, kterým by se měl aplikovaný výzkum ubírat, o jaké sféry by měly zájem a v čem vidí budoucnost svých oborů.
V hodnocení Světového ekonomického fóra se Česká republika v oblasti udržování a přitahování talentů do ekonomiky umístila na nelichotivém 80., resp. 93. místě. To je nezbytné vylepšit. Udržet talentované lidi v kvalitních institucích je v dnešní době klíčovým faktorem všech úspěšných ekonomik. iNFraStruktura a BYrOkraCie K nalákání více zahraničních investorů a jejich know-how na český trh je – kromě zavedení ekonomických zón – nezbytné vylepšit páteřní infrastrukturu a nabídnout tak zázemí odpovídající vyspělé ekonomice. V době krize výrazně stagnoval stavební průmysl, na čemž se podepsala i (ne)investiční politika tehdejší vlády.
Současná vláda si klade za cíl investovat do projektů s vysokým multiplikačním efektem tak, aby co nejvíce podpořily oživení ekonomiky.
Zvláště u projektů, které lze spolufinancovat z evropských fondů, je pak nutné zavést systém dlouhodobého plánu financování (dle současných návrhů u dopravní infrastruktury na sedm let), který by spolu s revizí systému čerpání evropských dotací měl zajistit dostatečnou funkčnost a efektivitu. Pouhá změna v řízení systému čerpání dotací však lepší vyplácení nezajistí. Nezbytné jsou i kvalitní projekty zpracované na úrovni státní správy.
Dalším faktorem je samozřejmě kvalita státní správy samotné. Neustále probírané přijetí zákona o státní službě se po dohodě s opozičními stranami očekává velmi brzy. Norma by měla nabýt účinnosti k 1. lednu 2015. Profesionální a apolitická státní správa zvýší transparentnost a efektivitu institucí, což vláda považuje společně s rozvojem infrastruktury a vzdělávání za klíčové faktory pro další rozvoj. Ostatně ne efektivní byrokracie, korupce a politická nestabilita byly českými podnikateli označeny v rámci průzkumu veřejného mínění výkonných manažerů jako nejzásadnější negativní činitele ovlivňující podnikání v České republice. pŘiLÁkat iNveStiCe Zlepšení těchto faktorů a snížení administrativní zátěže pro podnikatele povede k celkovému zlepšení podnikatelského prostředí.
Dobře fungující stát, který nehází drobným podnikatelům ani velkému byznysu „klacky pod nohy“, se přirozeně stává atraktivnějším cílem zahraničních investic a k podnikání motivuje i vlastní občany.
Efektivita veřejné správy ale nestojí pouze na zákoně o státní službě. Česká republika stále trpí negativními jevy, jako je korupce či netransparentnost veřejné správy, které snižují důvěryhodnost státního aparátu. I Evropská komise nám letos ve svých doporučeních navrhla vylepšit systém zadávání veřejných zakázek tak, aby byl zajištěn odpovídající dohled a následná kontrola. Jednou z cest ke zvýšení důvěry ve státní orgány by mělo být i zavedení veřejného registru smluv uzavíraných veřejnou správou.
Poučení, které by si Česká republika z hodnocení Světového ekonomického fóra měla odnést, je, že máme-li být skutečně atraktivním cílem investic v rámci evropského regionu a zároveň zemí nakloněnou podnikání všeho druhu, musíme zavádět systémové reformy s dlouhodobými řešeními. Inspirací mohou pro nás být státy jako Německo, Nizozemsko či skandinávské země, které dokazují, že sociálně-tržní hospodářství a konkurenceschopnost ekonomiky nejdou proti sobě.
Udržet talentované lidi v kvalitních institucích je v dnešní době klíčovým faktorem všech úspěšných ekonomik.
O autorovi| TOMÁ- PROUZA • státní tajemník pro evropské záležitosti
