Č e s k é a k c i e v z a h r a n i č í
O české akcie, které byly ještě před čtyřmi či pěti lety pro zahraniční investory hitem, už není dávno zájem. To, že u nás doma o ně až na výjimky slušný zahraniční investor ani nezavadí, se ví už dlouho. Naprosto klidné však zanechávají české tituly i investory přímo na okolních burzách, kde je někteří tamní brokeři kotují.
Důvod? Domácí podniky nevykazují žádný růst. A to se ještě poměrně nedávno mluvilo o tom, že díky neutěšenému stavu našeho kapitálového trhu, by mohly být přetaženy české obchody právě za hranice k sousedům. Žádný výprodej českých akcií do zahraničí podle makléřů však nyní rozhodně nehrozí.
Co a kde českého se vlastně venku obchoduje? Na třech německých burzách, berlínské, frankfurtské a mnichovské, je k mání kolem několika desítek českých firem, na londýnské burze jsou zase kotovány globální depozitní certifikáty především Komerční banky a Českých radiokomunikací. Ceny v místních měnách pak víceméně kopírují kursy na pražské burze.
I když nejsou přesná čísla o tamních obchodech volně k dispozici, u převážné většiny titulů v kolonce „obchody svítí nula. „Obchody jsou skutečně malé, něco se dělá se škodovkou, ČKD Holding, ČEZ, SPT Telecom nebo bankami – Českou spořitelnou a Komerční bankou, vysvětluje Petr Jeřábek z makléřské firmy Baader Securities, která se nabídkou českých titulů na německých burzách zabývá především.
Podle něj je naopak nyní zřejmý výprodej tuzemských akcií od tamních investorů zpět do České republiky. Kolik procent z majetku českých podniků je vlastně v rukou zahraničních subjektů, je tedy velmi obtížné spočítat.
A proč vlastně není o české akcie zájem? „Domácí firmy prostě vykazují nulový růst, a je u nich proto velké riziko zhodnocení. K tomu se připojuje finanční krize ve světě, domnívá se Jeřábek.
Tento stav by však rozhodně neměl vést oba domácí trhy, burzu a RM-Systém, ke spokojenosti. Burza sice zavedením svého systému na podporu obchodů s akciemi SPAD ukázala, že zájem o udržení obchodů doma má, nebezpečí odlivu obchodů do zahraničí však přichází z venku.
Vzrůstá totiž se snahami jednotlivých evropských burz spojovat své síly do různých aliancí. Ve hře je především mohutná spojovací linka prestižních trhů Londýn - Frankfurt, která se rozhodně nevyhne ani nám.
„Říkat, že se odlivu obchodů ven nebojím, by bylo chybou. Pražská burza si bude muset v procesu globalizace trhů najít své místo a je to otázkou jednoho či dvou let, uvádí generální tajemník burzy Pavel Hollmann. Pravděpodobné je ze všech ohlášených aliancí napojení v nějaké podobě právě na linku Frankfurt - Londýn. Je to sice otázkou budoucnosti a spíše spekulativního uvažování, v takovém případě by se však stejně případné obchody ve Frankfurtu nebo Londýně týkaly jen několika tuzemských titulů typu SPT Telecom. A kdo ví, kdy by na ně přišla řada, protože ve frontě na vstupenku budou čekat asi vážnější evropští zájemci. O naprostou většinu našich podniků nebude venku zájem a zůstanou jako střední či menší doma na lokálním trhu.
Ve hře je rovněž projekt mimoburzovního RM-Systému, který hodlá co nejdříve rozjet obchody s českými deriváty na trhu vídeňské burzy. „Tamní obchodníci se o to budou zajímat a mohlo by to zájem o české produkty v Rakousku pozvednout, říká Jeřábek.
Jako většina brokerů je však zároveň v tomto směru opatrný a význam projektu rozhodně nepřeceňuje. RM-Systém je na deriváty – konkrétně na index českých akcií – technicky připraven, smlouva mezi ním a rakouskou opční burzou na zprostředkování kontraktů tuzemských zájemců o Vídeň je už dávno podepsána. Věc má však jeden háček. Tím je dosavadní neudělení definitivní licence na celý projekt ze strany Komise pro cenné papíry.
