Nezaměstnanost v Česku v červnu klesla na 2,9 procenta z květnových tří procent. Bez práce bylo 223 786 lidí, nejméně od července 1997. Počet volných míst naopak vzrostl na více než 301 516. Loni v červnu byla nezaměstnanost na čtyřech procentech, bez práce bylo tehdy téměř 300 tisíc lidí.
Nezaměstnanost klesá vytrvale od února. Zájem o nové zaměstnance je stále především v technických a dělnických oborech. Trh práce ovlivňují také sezonní práce zejména ve stavebnictví, gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě.
„V souvislosti se sezónními pracemi, ale i vysokým počtem míst v průmyslu, klesl počet nezaměstnaných mužů. V evidenci jich bylo meziměsíčně o 4624 méně, tedy 104 674. Sezónní činnosti poběží i v dalších měsících a nezaměstnanost by tak mohla ještě dále klesat,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková
Nejnižší míra nezaměstnanosti je v Pardubickém kraji, a to 1,8 procenta. V Plzeňském a Jihočeském kraji je to shodně 1,9 procenta, v hlavním městě je pak nezaměstnanost na dvou procentech. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných je v Moravskoslezském kraji, kde na konci června činil 4,7 procenta. V Ústeckém kraji to bylo 4,6 procenta.
O pracovníky mají nouzi i v Německu:
V Německu hnije úroda. Nemá ji kdo sklízet
Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v červnu 73 okresů, ve čtyřech okresech nezaměstnanost vzrostla. Nejnižší podíl nezaměstnaných byl na konci června v okresech Rychnov nad Kněžnou a Jindřichův Hradec, a to 1,1 procenta. Nejhůře je na tom Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,8), Most (4,1) a Ústí nad Labem (4).
Nejvíce volných míst bylo v Praze, kde jich zaměstnavatelé nabízeli více než 59 tisíc. Nejméně jich je v Karlovarském kraji, zhruba 8200. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé téměř 9000 pozic na dohodu o provedení práce a asi 7900 míst na dohodu o pracovní činnosti.
Podle Sadílkové je nyní i přes nízkou nezaměstnanost patrný trend, kdy mnoho uchazečů ztrácí motivaci pracovat. Důvodem je třeba nízká úroveň vzdělání, zastaralá kvalifikace, nedostatek praxe, exekuce, omezená mobilita, věk, zdravotní handicap či péče o malé děti nebo blízkého člověka.
Přečtěte si komentář: Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?
„To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Úkolem Úřadu práce ČR je pokusit se odstranit tyto bariéry a pomocí nástrojů, opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z jeho evidence,“ uvedla Sadílková.
Úřad práce proto třeba finančně podporuje rekvalifikační kurzy, ke konci června se jich účastnilo 609 lidí. Zájem je hlavně o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a účetnictví.
Od dubna 2016 mohou lidé také žádat o příspěvek na dojíždění do práce, dosud toho využilo více než 7600 uchazečů, ÚP schválil zhruba 5000 žádostí. O jednorázový příspěvek na přestěhování za prací ve výši 50 tisíc korun zatím požádalo 320 lidí. Schváleno bylo 153 žádostí, další se posuzují.
V evidenci Úřadu práce byli na konci června nejčastěji uchazeči s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil 43,4 roku. Mezi evidovanými bylo zhruba 84 tisíc lidí nad 50 let. Třetina uchazečů o zaměstnání je bez práce déle než rok. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 705 dní.
Čtěte také:
Firmy lákají brigádníky i 150 korunami za hodinu. Marně
Dolarových milionářů je v Česku přes 28 tisíc. Jejich majetek dosáhl 1,5 bilionu
Esej: Keynesiánská cesta do pekel
