Nezávislá iniciativa

Zpráva kontrarozvědky významně ovlivnila výběr nového šéfa ČEZ

Do volby nového šéfa strategického podniku ČEZ výrazně zasáhla tajná služba. Zpráva Bezpečnostní informační služby určená pro Špidlovy ministry a další vysoké státní úředníky totiž konstatovala, že jeden z favoritů konkursu na ředitele ČEZ – předseda představenstva státní společnosti Vítkovice Steel Vladimír Bail – je ve styku s ruskojazyčnou mafií. Nedostal by prý proto potřebnou bezpečnostní prověrku.
Týdeníku EURO to potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Oficální místa informaci však komentovat odmítají.
Vladimír Bail týdeníku EURO řekl, že o žádné zprávě BIS neví. „Řekli mi, kdo skončil první a kdo druhý. To je všechno, co vím,“ uvedl. Na nařčení, že se stýká s „ruskými mafiány“, nehodlá reagovat. „K tomu se opravdu vyjadřovat nebudu,“ prohlašuje.

Někde vadí, jinde ne.

Kvůli zásahu BIS se ředitelem elektrárenského podniku, který ovládá i dvě české jaderné elektrárny, nakonec stal Bailův největší konkurent, dosavadní šéf společnosti Škoda Holding Martin Roman. „Vlády“ nad polostátní firmou ČEZ se má ujmout ve čtvrtek 1. dubna. Vladimír Bail, jehož BIS podezřívá ze spolupráce s mafií, zůstává podle všeho ve Vítkovice Steel. Jde paradoxně také o státní společnost, kterou prostřednictvím Osinku plně ovládá Fond národního majetku. Bail by navíc měl tuto firmu jako předseda představenstva dovést k úspěšné privatizaci (o níž však musí rozhodnout vláda, podle mluvčí FNM se s odstátněním v nejbližší době nepočítá), stejně jako se mu to podařilo s jinou významnou státní firmou ze severní Moravy, Holdingem Vítkovice.

Bail to mohl vyhrát.

Pokud někdo mohl konečného vítěze konkursu Martina Romana v souboji o post generálního ředitele a předsedy představenstva ČEZ ohrozit, byl to podle všech zainteresovaných právě Vladimír Bail. Ostatní oslovení manažeři prý dělali této dvojici na neoficiálním seznamu adeptů jen jakousi „stafáž“. Oba, Roman i Bail, měli poměrně silnou politickou podporu.
Vystudovaný právník Roman měl za sebou mocnou sílu skupiny Appian Group (pod niž patří i „jeho“ Škoda Holding), která má ambice ovládnout celou českou energetiku, a údajně i vicepremiéra a ministra vnitra Stanislava Grosse a ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. Bail byl zase původně favoritem premiéra Vladimíra Špidly a expertů z jeho týmu, stál za ním prý rovněž ministr financí Bohuslav Sobotka. Vladimír Bail, jenž mohl vytvořit protiváhu právě k ambicióznímu Romanovi z Appianu, by zřejmě nevadil ani zástupcům Občanské demokratické strany.
Odborně na tom byli Bail s Romanem zhruba stejně. Oba měli zkušenosti s řízením velkého podniku a s jeho privatizací, Roman navíc pracoval v minulosti v nadnárodní společnosti (Wolf Bergstrasse a Lennox).
Premiér a jeho lidé ale nakonec museli ustoupit a nechat volné pole Romanovi. Proč?

Vyvolený.

Na úřad vlády a na některá ministerstva dorazila zpráva Bezpečnostní informační služby. Informovala úředníky o tom, že Vladimír Bail by nemohl být prověřen pro styk se státem utajovanými informacemi, neboť služba prý zaznamenala jeho styky s ruskojazyčnou mafií. To by znamenalo, že by nemohl společnosti ČEZ – kde mají i náměstci ředitele prověrku na stupeň „tajné“ – šéfovat. Prověrka je, například kvůli Temelínu a Dukovanům, nutností. V případě prověření na stupeň „tajné“ a „přísně tajné“ provádějí šetření na žádost Národního bezpečnostního úřadu české kontrarozvědky, buď Bezpečnostní informační služba, nebo Vojenské obranné zpravodajství.
Zvláštní na věci však je to, že zpráva se týkala pouze Baila – ostatní jména ze short-listu vůbec neřešila, jako by vůbec neexistovala. Ze zprávy nebylo zřejmé ani to, kdo a proč si jí vlastně objednal. Podle zákona o zpravodajských službách může BIS ukládat úkoly jen vláda nebo prezident republiky s vědomím vlády. Služba také může „konat bez úkolu“, a to v případě, kdy jsou podle ní ohroženy české zájmy, například v ekonomické oblasti. „Vůbec nebylo jasné, kdo si to vyžádal a proč,“ tvrdí zdroj týdeníku EURO. „Ale když to vezmete kolem a kolem, ono to z těch zpráv není jasné nikdy. Prostě si to někdo vyžádal, nebo ani to ne, a oni to rozeslali. Proč, to nepíšou,“ dodal. Jeden z lidí, kteří nového šéfa ČEZ vybírali, se po dotazu, zda BIS náhodou nerozeslala svoji zprávu jen proto, aby Romanova konkurence odstranila Baila ze hry, jen rozesmál a pobaveně se zeptal: „Vás poslala odéeska, ne?“

„Tam se to upeklo.“

O novém šéfovi ČEZ se „papírově“ rozhodovalo přímo v ČEZ, přesněji řečeno v jeho představenstvu a dozorčí radě a ještě předtím v personálním výboru dozorčí rady, kde zasedají čtyři zástupci státu (náměstek ministra financí, dva náměstci ministra průmyslu a obchodu a předseda výkonného výboru Fondu národního majetku). Personální výbor si vybral Martina Romana. Prý nejlépe splnil požadavek na kombinaci zkušeností s úspěšným řízením velkého podniku a jeho privatizací, zkušeností z prostředí mezinárodní korporace a jazykových schopností.
Ve skutečnosti ale ta nejdůležitější rozhodnutí padala někde úplně jinde. „Mezi námi, rozhodoval o tom pan premiér a někteří ministři, hlavně vicepremiér Gross. Tam se to upeklo. Stejně je to takové veřejné tajemství,“ uvedl odborník, který je o výběrovém procesu detailně informován.
Zdroje týdeníku EURO považují za nestandardní také to, že BIS konstatuje, že Bail by nedostal prověrku, i když zatím žádná nebyla provedena. Bail se musel pouze jako kandidát na šéfa ČEZ zavázat, že je připraven si o prověrku na stupeň „tajné“ zažádat v případě, že bude zvolen. Prověrka na druhý nejtvrdší stupeň přitom obvykle trvá několik měsíců, někdy let. V tomto případě kontrarozvědka konstatovala téměř ze dne na den, že Vladimír Bail ji nemá šanci získat.
„Zřejmě ho sledují průběžně, jinak není možné, aby něco takového tvrdili,“ uvedl zdroj blízký tajným službám.
Ředitel BIS Jiří Lang odbyl otázky týdeníku EURO konstatováním, že „nikdy neposkytl členům takzvaného personálního výboru dozorčí rady ČEZ jakoukoli písemnou či ústní informaci obsahující výstupní poznatek BIS“. Na dotaz, proč se informace týkala jen Vladimíra Baila, a nikoli ostatních adeptů na nového ředitele ČEZ, a jak mohla BIS dojít k závěru, že by ředitel Vítkovice Steel nedostal prověrku, když prověrka nebyla provedena, už neodpověděl. Zpravodajští experti se nad postupem BIS podivují. „Je snad normální, že když obchodujete s ocelí, tak obchodujete i s východem, s Ruskem. A v Rusku je skoro každý byznysmen napojen na organizovaný zločin. Nebo na někoho, o kom si to tajné služby alespoň myslí,“ podotkl jeden z nich.

Trochu prověřen.

Vladimír Bail sice umí rusky, ale podle životopisu ovládá rovněž angličtinu. Ve Vítkovicích působí téměř třicet let. Začal tam jako učeň a do firmy se vrátil i po studiích na Strojní fakultě Vysoké školy báňské. Prošel všechny profese, byl provozním elektromontérem, mistrem, od roku 1999 řídil hutní divizi Vítkovic. Šéfem holdingu se stal v létě roku 2001. Nijak se netají tím, že ruský trh je pro Vítkovice důležitý. Před rokem veřejně oznámil, že chce zvýšit export do Ruska pětinásobně. „V Rusku probíhá rozsáhlá modernizace hutní výrobní základny, na čemž se chceme podílet. Všechny velké firmy již tam sídlí. Svět jde do Ruska,“ pronesl Bail loni v dubnu. V té době Vítkovice obnovily svoje obchodní zastoupení v Moskvě.
Bail se nyní k obvinění, že udržuje kontakt s ruskojazyčným organizovaným zločinem, nevyjádřil. Naznačil však, že je „čistý“. „Já prověrku mám. Národní bezpečnostní úřad mi ji dal loni v říjnu,“ uvedl Bail. V tom je však trochu problém: Bailova prověrka je pouze pro informace na stupni „důvěrné“. Při ní nejsou uchazeči prověřováni tajnými službami, jde de facto pouze o administrativní prověření Národním bezpečnostním úřadem.