Nejprve je důležité říci, kdo bude mít rozhodování o kurzarbeitu v rukou. Je to vláda, která nesystémově zvyšuje důchody, ruší zdravotnické poplatky a sotva vidí náznak ekonomického růstu, peníze rozdává ministerstvům, namísto aby šetřila a snižovala dluhy. Jde o vládu, která klidně mluví o tom, že při tříprocentním růstu HDP může mít až stomiliardový schodek rozpočtu.
A teď jedna zkušenost z Německa, kde má onen kurzarbeit dlouholetou tradici. V roce 2009, v době vrcholící ekonomické krize, se do projektu vešlo více než jeden a půl milionu Němců a v rozpočtu pak zůstala díra hluboká tři miliardy eur. Jejich systém z té doby se prostě ukázal jako příliš velkorysý.
Česko ho naštěstí plně neokopírovalo. Nečasova vláda zavedla dokonce tak přísná pravidla, že na kurzarbeit dosáhlo jen pár desítek firem, pod tlakem pak musela pravidla uvolňovat.
Hra na chytré
Kurzarbeit funguje v základním principu tak, že pokud pro zaměstnance není práce, mají se v rámci firmy vzdělávat a stát jim ušlou mzdu doplatí. Firmě pak přispěje i na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců.
Háček je v tom, kolik firem se do projektu vejde, tedy kolik bude ono hraní si na vzdělávání stát. Nikdo si přeci nemůže myslet, že bude mít po sérii školení chytřejší nebo pracovitější zaměstnance, de facto jde o přímou finanční podporu firem, a kdo by po ní nesáhl, že. Navíc, když pomáhá EU.
Souhlasíte se zavedením kurzarbeitu?
Argumenty odborářů a zástupců firem znějí zejména tak, že zaměstnanci by jinak šli na úřad práce a mít je zaměstnané je pro stát levnější než je živit podporou a dávkami. Jenže to není tak docela pravda. Kdo věrohodně prokáže, že by všichni ti lidé opravdu museli z firmy odejít, že by se pro ně nenašla jiná práce? Navíc se v minulosti sami zaměstnavatelé tak trochu sami usvědčili, když kurzarbeit dělali i bez státu.
Zaměstnance posílali domů z práce dřív nebo jim zkrátili týden, lidé pak brali třeba šedesát procent mzdy. V době krize to akceptovali a firma byla kvůli odborům sama dost pod tlakem je co nejdříve zařadit zpátky až bude zase co dělat.
Důležité jsou ještě dvě věci. Vláda návrh dostává na stůl v době, kdy vůbec není jasné, jak a zda vůbec, se ruské sankce Česka dotknou. Spíš to vypadá na využití správné chvíle, na pokus podojit stát, potažmo evropské fondy. A za druhé. Dotace pokřivují zdravé fungování firem. Protože tyhle kapky jsou hodně návykové.
Čtěte další komentáře autora:
