Na zbytečně přísnou regulaci, která ohrožuje lesní školky, může doplatit celý zákon přinášející i daňové úlevy pro zaměstnanecké dětské skupiny
Na plácku u maringotky si pár dětí hraje s blátem. Na vysloužilém nádobí vznikají blátíčkové placičky a tradiční dort bláťák. Z pohledu dětí je to ohromná legrace, z pohledu „tet“ zase rozvoj motoriky. Většina rodičů, kteří si tu vyzvedávají děti z Lesního klubu Skřítek u Milovic, moc nespěchá. Děti si ještě chvíli lezou po prolézačkách z lan napnutých mezi stromy nebo třeba krmí kohoutka.
Rodiče zase prohodí nějaké to slovo.
O tom, co se dětí učí. O počasí. A také o tom, jak mohou politici jedním dechem vyslovovat podporu lesním školkám a zároveň schválit zákon, který je ohrožuje.
Po schválení zákona o dětské skupině v podobě, která nutila všechny instituce pečující o předškolní děti přizpůsobit se striktním pravidlům, byla z lidí kolem lesních školek cítit hlavně marnost a rozčarování. Po pár dnech hlavy vychladly a zůstalo odhodlání tak či tak fungovat dál. Do toho minulý týden přišel nečekaný zásah prezidenta Miloše Zemana. Ten zákon vetoval, a otevřel tak možnost ještě jednou zkusit přesvědčit poslance.
Právě ohrožení 120 existujících lesních školek, do kterých chodí 2500 dětí, bylo důvodem, proč Zeman zákon o dětské skupině vetoval. „Dochází tak k omezování společensky prospěšných občanských aktivit, na kterých stojí moderní demokratická společnost,“ uvedl prezident. Podle původních odhadů mělo dětské skupiny využívat 67 tisíc dětí.
Horký brambor Asociace lesních školek prezidentovo veto přivítala. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová zase přislíbila, že se zasadí o to, aby se problém lesních školek vyřešil do příštího září, kdy začnou změny platit.
Na jedné straně to zní celkem lákavě. Problém se zákonem o dětské skupině by se mohl stát podnětem k tomu, aby se lesním školkám reálně otevřela možnost být akreditovanou mateřskou školou. O to už dlouho usilují. Problém je, že Marksové ministerstvo je jen jedno ze tří dotčených. Předsedkyně Asociace lesních mateřských škol Tereza Valkounová proto podle vlastních slov očekává „scénář horký brambor“.
Ministerstva jí svým jednáním dávají zapravdu. „Překážkou pro zápis do školského rejstříku jsou především hygienické a technické požadavky na prostory. Podle ministerstva práce a sociálních věcí je třeba zásadním způsobem revidovat tyto předpisy z hlediska jejich účelnosti a přiměřenosti. To je ale možné pouze ve spolupráci s resorty školství a zdravotnictví,“ uvědomuje si ministerstvo sociálních věcí (MPSV) a „je připraveno neprodleně zřídit pracovní skupinu“. Se zmíněnými resorty prý už intenzivně jedná.
Ministr školství Marcel Chládek podle své mluvčí Kláry Bílé „s lesními školkami problém nemá“. „Problémem jsou však hygienické normy, které jsou předepsány ministerstvem zdravotnictví,“ uvádí Bílá.
Ministerstvo zdravotnictví zase poukazuje na to, že „problém lesních školek vznikl v návaznosti na schválení zákona o dětské skupině, jehož předkladatelem je MPSV“. Navíc prý úředníci ze zdravotnictví kolegy ze sociálních věcí na problémy upozorňovali už v průběhu tvorby zákona a doporučovali, aby dětské skupiny nebyly jediná, ale jen nepovinná varianta péče o předškolní dětí mimo mateřské školy. Lesní školky by pak režimu zákona o dětské skupině nepodléhaly.
Čas jen do jara Slibům, že se vše včas vyřeší, tedy lesní školky příliš nevěří. Změnit vyhlášku o hygienických požadavcích na školky by trvalo dost dlouho i při maximální vůli všech zúčastněných. „My ale nemáme čas do září, jak se často tvrdí, ale jen do jara, kdy se konají zápisy. Nemůžeme přece zapisovat do dalšího ročníku, pokud nebudeme vědět, co bude dál,“ upozorňuje Valkounová.
Mluví se o možnosti, že by se dosavadní lesní školky staly součástí standardní školky jako samostatná třída. „To je holý nesmysl,“ tvrdí Valkounová. Lesní školky už prý tuto cestu zkoušely a nepodařilo se to dotáhnout do zdárného konce. „Není moc pravděpodobné, že by si obecní školka chtěla vzít pod křídla někoho jiného, a ještě mu nechala autonomii,“ poznamenala Valkounová.
Prezidentovo veto dalo naději lesním školkám a dalším předškolním zařízením, kterým hrozil zánik. Pro zákon o dětské skupině ve sněmovně v posledním hlasování bylo 105 poslanců. Když nezmění názor, prezidenta přehlasují a lesní školky budou mít problém.
Pokud ale veto většina všech poslanců nepřehlasuje, spadne spolu se striktní regulací veškerého hlídání dětí pod stůl i daňová úleva pro jejich provozovatele a rodiče dětí, které je navštěvují. Nedojde naplnění snaha usnadnit rodičům návrat do práce tím, že bude pro zaměstnavatele snadné a levné zřídit firemní hlídání pro pár dětí.
Vše kvůli tomu, že se zákonodárci nedokázali vypořádat se specifickými, ale fungujícími a prověřenými institucemi pro péči o předškolní děti. Místo aby respektovali jejich praxi, snažili se všechny povinně napasovat do jednoho kabátu.
Proč přistoupilo k tak striktní regulaci služeb, které nečerpají státní dotace, naznačuje ministerstvo práce a sociálních věcí v důvodové zprávě k zákonu. Ta mluví o potřebě zvýšit důvěru rodičů v alternativní předškolní zařízení, zlepšit jejich právní jistotu a díky jasným podmínkám pro fungování dětských skupin má také dojít k rozšíření dostupnosti služeb hlídání dětí. „Rodiče nevědí, co mají od služby vyžadovat, jaká má splňovat kritéria,“ tvrdí autoři zákona. l •
O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz