Vyšetřování Evy Klimovičové kvůli zpronevěře je údajně založeno na chybných počtech
Buď je jeden znalecký posudek správný a dva mylné, neznalecké. Anebo je to naopak a pravdu má většina. V kauze bývalé vydavatelky časopisu České lékařské komory (ČLK) Tempus Medicorum Evy Klimovičové, obviněné z úplatkářství (EURO 49/2005) a nově vyšetřované také kvůli podezření ze zpronevěry peněz ČLK, existuje posudek Soni Novákové a Milana Vodičky ze znaleckého ústavu Vox Consult. Elaborát, do něhož měl týdeník EURO možnost nahlédnout, si vyžádal major Zdeněk Šejda z oddělení kriminality na peněžních trzích Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování (ÚOKFK). Úkolem znalců bylo prověřit účetnictví společností Evy Klimovičové Meditempus (dnes v likvidaci) a Presstempus (dnes v konkurzu), porovnat náklady na tisk časopisu Tempus Medicorum, prověřit finanční toky mezi oběma společnostmi a především zjistit, jaké částky měly být společností Meditempus odvedeny v době od května 1999 do konce roku 2005 ve prospěch ČLK a zda skutečně odvedeny byly.
Znalci dospěli k závěru, že „za období 1999 až 2005 vznikla z příkazních smluv mezi ČLK a společností Meditempus, spol. s r. o., škoda ve výši 13 888 852,60 Kč“. To jsou peníze, které ČLK měla údajně inkasovat jako podíl na zisku z vydávání časopisu Tempus Medicorum a které Eva Klimovičová údajně zpronevěřila. Kvůli nim bylo zahájeno vyšetřování jak Evy Klimovičové, tak bývalého ministra zdravotnictví Davida Ratha, jenž v uvedené době stál v čele ČLK, podepsal příkazní smlouvy mezi komorou a společností Meditempus a měl dbát na to, aby se Eva Klimovičová s komorou řádně vyrovnala.
Nová informace.
V početných mediálních informacích o údajné zpronevěře Evy Klimovičová bylo uvedeno, že policie disponuje znaleckým posudkem, který vyčíslil částku, o niž byla prý ČLK ochuzena, na téměř čtrnáct milionů korun. Nikde však nebyla zmíněna další důležitá okolnost, a sice že existují dva dokumenty, které jsou v příkrém rozporu se závěry učiněnými znaleckým ústavem pracujícím pro policii. Týdeník EURO se o jejich existenci dozvěděl poté, co požádal Evu Klimovičovou o podrobnější informace o vývoji její kauzy. Jedná se o stanovisko k posudku Vox Consult zpracované znaleckým ústavem Top Auditing a podepsané jedním z jeho jednatelů Antonínem Husákem, a o stanovisko k posudku Vox Consult, jehož autorem je auditor a daňový poradce Petr Harťanský.
Rozpor s účetnictvím.
Společnost Top Auditing prověřovala v uvedené době účetní závěrku ČLK a své stanovisko zpracovala na žádost představenstva komory, Petr Harťanský pracoval pro Evu Klimovičovou jako daňový poradce a stanovisko zpracoval na její žádost. To je zapotřebí uvést v zájmu korektnosti, aniž by tím ovšem byla zpochybněna důvěryhodnost obou zdrojů. Podstatný je totiž názor, ke kterému shodně došly. Znalecký ústav Vox Consult podle oponentních stanovisek dospěl k závěru o téměř čtrnáctimilionové škodě způsobené ČLK na základě zásadních pochybení.
Antonín Husák konstatuje, že „údaje uváděné v posudku nesouhlasí s údaji v účetnictví společnosti Meditempus, aniž by byl zdůvodněn rozdíl“. Sám vyčísluje rozdíl mezi údaji o nákladech společnosti Meditempus uvedenými v posudku a údaji z účetnictví firmy na více než jedenáct milionů korun a rozdíl mezi údaji o výnosech z inzerce na téměř sedmnáct milionů korun. To znamená, že podle stanoviska Top Auditing byly náklady Meditempusu o uvedenou částku vyšší, a výnosy naopak nižší. „Přitom v posudku je uvedeno, že byl zpracován na základě účetnictví a účetních dokladů společnosti Meditempus. Uvedené skutečnosti se navzájem vylučují,“ stojí ve stanovisku. „Podle našeho názoru je posudek ne zcela přesvědčivý, a pokud by z něj měly být činěny závěry v soudním řízení (trestním nebo civilním), musel by být upřesněn zejména ve vztahu k účetnictví společnosti,“ uvádí Antonín Husák dále a vyjadřuje souhlas s názorem Petra Harťanského.
Zapomenutá daň?
Ten ve svém stanovisku mimo jiné konstatuje, že narazil „na významné nesrovnalosti mezi údaji uvedenými v posudku a účetními knihami“. „Z přílohy posudku jsem vyrozuměl, že znalci vycházeli z celkových hodnot faktur k úhradě, a do výnosů společnosti tedy nesprávně započetli i DPH 22 procent, která byla na výstupu odváděna ve prospěch státního rozpočtu,“ uvádí Petr Harťanský s tím, že v roce 1999 byl proto hospodářský výsledek společnosti Meditempus nesprávně navýšen o téměř milion korun. Znalec dále upozorňuje na údajně chybné započítání pětiprocentní DPH u vykazovaných nákladů a na to, že za rok 2001 uvádějí znalci z Vox Consult jako výnosy z inzerce v Tempus Medicorum veškeré výnosy společnosti Meditempus ve výši patnácti a půl milionu korun, ačkoliv inzerce pro Tempus Medicorum měla vlastní účet a její výnosy činily něco přes osm milionů.
„Domnívám se, že jen výše uvedenými nepřesnostmi došlo ve znaleckém posudku k výpočtu zisku o 15 328 tisíc korun vyššího, než společnost Meditempus v uvedených letech z vydávání časopisu skutečně dosáhla, a nikdy tedy nemohla z něj vyplatit ani přiznat ČLK příslušný podíl. O tom, že takový zisk nebyl ve společnosti nikdy dosažen, svědčí rovněž konstatování znalců v jiné části znaleckého posudku, kde tvrdí, že společnost byla od 16. 8. 2001 insolventní. Společnost, která by tvořila každoročně uvedené významné zisky, by nemohla současně být insolventní,“ píše Petr Harťanský a dodává, že „nesrovnalosti významného rozsahu, jak vyvozují znalci“, by musely odhalit kontroly provedené Finančním úřadem v Břeclavi.
Buď a nebo.
Ačkoliv jsou oponentní stanoviska formulována pokud možno kulantně - jak to vyžadují právní ohledy i kolegiální vztahy - je zřejmé, že závěry prezentované společností Vox Consult, respektive policií, a závěry vyvozované společností Top Auditing a Petrem Harťanským jsou protichůdné. Má-li vyšetřování řádně probíhat, bude nejprve zapotřebí odpovědět na otázku, zda jsou výhrady vznesené vůči znaleckému posudku Vox Consult oprávněné, či nikoliv, přičemž pravda těžko bude „někde uprostřed“.
Jednatel Vox Consult Rudolf Doucha se k rozporu ve znaleckých názorech nemohl vyjádřit, protože pracovníci jeho firmy oponentní stanoviska údajně neviděli. „Svůj posudek jsme odevzdali policii, obraťte se tam, jestli vám něco řeknou,“ sdělil týdeníku EURO. Mluvčí ÚOKFK Alena Vokráčková na dotaz, zda policie považuje výhrady vyslovené společností Top Auditing a Petrem Harťanským za oprávněné, odpověděla, že věc je na počátku přípravného řízení, a nemůže tudíž poskytnout bližší informace.
Časový nesoulad.
Stojí za pozornost, že na vyšetřovatele údajné zpronevěry Evy Klimovičové podal David Rath, sám vyšetřovaný ve stejné věci, trestní oznámení kvůli údajnému zneužití pravomoci veřejného činitele, které mělo způsobit únik informací z vyšetřování. Když totiž v červnu MF Dnes informovala o znaleckém posudku, na jehož základě policie pojala podezření, že Eva Klimovičová zpronevěřila velké peníze (tehdy se psalo o „nejméně 13,7 milionu“ – pozn. redakce), jeho advokáti žádný takový posudek ve spise nenašli. S posudkem je to opravdu velmi zajímavé. MF Dnes o jeho závěrech jako první informovala 21. června. Na exempláři, který měl k dispozici týdeník EURO, je však pod záhlavím Místo a termín vypracování uvedeno: Praha, 28. 8. 2006.
Historie v číslech Týdeník EURO má k dispozici přehled nákladů a výnosů časopisu Tempus Medicorum od roku 1993 do roku 2005. Zpracovala ho ČLK. V uvedené době časopis postupně vydávaly čtyři firmy. Z údajů komory vyplývá, že teprve od roku 1999 přestala komora na časopis doplácet (neinkasovala však ani žádný významnější zisk – pozn. redakce). Do té doby musela údajně vyrovnávat každoroční ztrátu v řádu milionů korun. Zdaleka nejhorší byl prý rok 1996, kdy vydávání časopisu mělo pro komoru skončit ztrátou přes pět milionů korun. Tehdy stál v čele ČLK nynější děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Svoboda a časopis pro komoru vydávala Česká stomatologická komora, jejíž prezident Jiří Pekárek je známý kritik Davida Ratha.
Hrůza Evu Klimovičovou čeká koncem listopadu soud kvůli tomu, že pracovníka firmy Pfizer Aleše Prokopenka údajně v roce 2004 požádala o úplatek výměnou za zprostředkování schůzky s Davidem Rathem, tehdy prezidentem ČLK. Obvinění od počátku odmítá a hovoří o pokusu o Rathovu diskreditaci. Nyní však policie vyšetřuje Evu Klimovičovou a Davida Ratha ještě z údajné zpronevěry čtrnácti milionů korun, které na základě znaleckého posudku měla firma Meditempus vyplatit a nevyplatila ČLK. Eva Klimovičová označuje závěry obsažené v posudku za nepravdivé a říká: „Děsím se toho, že by za posudkem mohlo být něco jiného než chyba.“
