Do kroužku několika vyvolených soukromých společností, které ovládají významnou část českého průmyslu, nedávno přibyla společnost Appian. Svoji pravou tvář skrývá.Mostecká uhelná, několik regionálních tepláren a plzeňský Škoda holding jsou hlavními aktivitami Appianu u nás.
O Severočeské doly má zájem skupina, o níž se hodně mluví, ale málo ví
Do kroužku několika vyvolených soukromých společností, které ovládají významnou část českého průmyslu, nedávno přibyla společnost Appian. Svoji pravou tvář skrývá.
Mostecká uhelná, několik regionálních tepláren a plzeňský Škoda holding jsou hlavními aktivitami Appianu u nás. Teď se chystá na chomutovské Severočeské doly. Cílem je vybudování komplexu firem, které se navzájem potřebují. Od dolování uhlí přes výrobu strojů pro elektrárny, vlastní produkci elektřiny a tepla až po obchodování s energií. Appian Group nyní u nás zaměstnává čtrnáct tisíc lidí. Jeho šéfem a mozkem zároveň je Antonín Koláček, který původně vedl Mosteckou uhelnou a ještě před tím byl v její dozorčí radě. Získání této společnosti a tím pádem i rozjezd celého Appianu provázejí pochybnosti. Ty povzbuzuje i mlčení manažerů Appianu a jeho dceřiných firem na řadu důležitých otázek.
Jak to bylo s privatizací?
Vše podstatné v historii Mostecké uhelné (MUS) se odehrálo před pěti lety. T ehdy stát přišel o kontrolu nad Mosteckou uhelnou a vinu za to přisuzoval jejím tehdejším manažerům. Podle tehdejších představitelů Fondu národního majetku přelévalo vedení Mostecké její peníze tak, že jimi za firmu de facto zaplatilo. Mostecká prý nakoupila akcie neznámé společnosti Temacom za přemrštěnou cenu. Akcie přitom nakupovala od personálně spřátelené firmy Newton. Případ zkoumala i policie, ale její šetření nikdy neprokázalo, že by na koupi Mostecké uhelné posloužily i její vlastní peníze. Manažeři Appianu vytrvale popírají, že by na obchodu Mostecká prodělala. Faktem však je, že z Mostecké uhelné podle jejích výročních zpráv odteklo během let 1996 - 1998 formou záloh na budoucí obchody, investic do fondů nebo půjček šest miliard korun. Značnou část z této sumy získaly firmy, které byly personálně propojení s Mosteckou uhelnou, a které se posléze podílely na skupování akcií MUS. Rok 1999 je také jediným, který Mostecká uhelná završila pořádnou ztrátou, přes miliardu korun. (viz tab.) Podle bývalého předsedy Fondu národního majetku Romana Češky, který na bývalé vedení Mostecké uhelné podal několik trestních oznámení, je prokazatelné i dnes, že peníze na nákup akcií MUS získaly personálně spřátelené firmy. Týdeníku Respekt vloni na podzim o privatizaci MUS řekl: „Je to vidět i na tom, že Mosteckou uhelnou ovládají stále stejní lidé. Nepřišel do ní jediný manažer zvenku.“ Mostecká uhelná se během pěti let, co ji Appian ovládá, výrazně změnila. Zavřely se oba hlubinné doly, z pěti povrchových se zachovaly jen dva. Těžba se snížila o šest milionů tun na šestnáct milionů a odešel každý druhý zaměstnanec. Teď jich má MUS pět tisíc.
Utajený Appian
O Appianu se v českých médiích mluví jako o americké společnosti. Proč, to je záhada. Samotných Appian group je hned několik. První z nich byl založen na počátku 90. let v USA jako soukromá investiční společnost. Po pár letech zřejmě zanikl a objevil se jiný, ale s týmž jménem. V roce 1999 byl ve Švýcarsku založen Appian Group Europe, která má další dvě dceřiné firmy - Appian E nergy a Appian Machinery. Tato společnost ale o sobě neuvádí téměř žádné informace. Chybí údaje o základním jmění, majetku, počtu zaměstnanců, k dispozici je minimum zpráv o akciových podílech. V e švýcarském obchodním rejstříku jsme však základní informace o Appian Group Europe a Appian Energy dohledali. Základní jmění obou společností je 100 tisíc švýcarských franků, což je podle současného kurzu jedna čtyřtisícina základního jmění Mostecké uhelné. V orgánech Appian Group Europe i Appian Energy už nefiguruje podle fribourgského registru obchodních společností nikdo kromě Jiriho Divise. Původně „Jiří Diviš“ emigroval z Československa a vystudoval právnickou fakultu ve Fribourgu. Tento bývalý mostecký basketbalista byl členem dozorčí rady Mostecké uhelné. Teď je šéfem dozorčí rady české akciovky Appian Group. K rozklíčování pavouku ovládaných a ovládajících společností celého Appianu jeho představitelé rozhodně nenapomáhají. Není ani veřejně známo, jakou sumou Appian disponuje a kdo za ním ve skutečnosti stojí. Antonín Koláček tvrdí, že akcionáři firmy jsou fondy a fyzické osoby ze Švýcarska, Anglie a Belgie. Usilovně popírá, že by celý Appian vlastnil on. V několika rozhovorech v novinách a časopisech řekl, že figuruje pouze jako jakýsi správce majetku.
Do Škodovky!
Appian také nedávno koupil Škodu Holding, která je s šesti tisíci lidmi nejvýznamnějším zaměstnavatelem na Plzeňsku a největším strojírenským podnikem v zemi. V souboji o tuto firmu porazil dalšího zájemce, Atlantik finanční trhy. Atlantik zastupoval v soutěži o Škoda Holding konsorcium několika velkých firem (Kovosvit, Bonatrans a ŽDB, které dohromady dosahují obrat 10 miliard korun a zaměstnávají 5 tisíc lidí). „V předběžné nabídce jsme uvedli, že jsme schopni v krátké době zajistit více než 1,5 miliardy korun na financování transakce. Dlouhodobě jsme chtěli investovat až 5 miliard. Přesto jsme ve Škodovce nemohli udělat ani due diligence. Nemá cenu zpětně spekulovat o důvodech našeho vyřazení, Appian se na Škodovku připravoval dlouho a podle mého názoru na politické a mediální úrovni nic nepodcenil,“ říká Petr Luňák z oddělení investičního bankovnictví Atlantik finanční trhy. Appian zaplatil za Škodu Holding 800 milionů korun. Část dal státu za jeho podíl, část za akcie od správce konkursní podstaty. Po pohlcení plzeňské Škody Holding se chce Appian Group pustit do dalšího velkého sousta, kterým je strojírenská firma Škoda Praha. Ta je známa především jako generální dodavatel pro výstavbu jaderné elektrárny v jihočeském Temelíně. Současný většinový vlastník pražské Škody, Fond národního majetku, který v ní drží pětapadesát procent akcií, chce podle tiskové mluvčí Petry Krainové nejdříve Škodu Praha restrukturalizovat a teprve potom prodat. Získání této firmy by pro Appian mělo i sekundární efekt - plzeňská Škoda Holding a Škoda Praha totiž vedou dlouholeté spory o užívání obchodního jména Škoda, které je společně s logem velmi cennou součástí majetku. Tím, že by obě firmy měly jednoho majitele, by tyto tahanice pravděpodobně ihned ustaly.
Lobbing a politika
V době, kdy byl Antonín Koláček v dozorčí radě Mostecké uhelné, figuroval v jejím představenstvu Josef Hojdar, poslanec za ČSSD. Koláček se potkal Hojdarem přímo ve vedení ještě jedné firmy, která patří Mostecké uhelné. Jmenuje se Bilbo a jako předmět podnikání má řeznictví a uzenářství. Hojdar v ní figuroval ještě před tím, než se dostal do poslanecké sněmovny. S tímto předsedou hospodářského výboru Poslanecké sněmovny se Koláček potkal ještě jednou. Hojdar totiž sedí v dozorčí radě Konsolidační agentury, která Mosteckou uhelnou prodala Appianu. Dozorčí rada agentury přitom prodej schvalovala. To vyvolalo rozpaky nad transparentností prodeje. Kromě Hojdara má Koláček dobré vztahy i s dalšími politiky z ČSSD, například s ministrem vnitra Grossem nebo spravedlnosti Rychetským. Otevřené dveře má Appian i u ministra průmyslu Milana Urbana. T o všechno také díky práci, kterou pro něj odvádí dva pro sociální demokracii důvěrně blízcí lidé - advokát Radek Pokorný a lobbista Jan Dobrovský. Právník Pokorný se „umí dohodnout“ například s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, který byl advokátním koncipientem v jeho kanceláři. Koláčkův poradce Jan Dobrovský působí napříč sociální demokracií a „mluví“ i s politiky z Unie svobody. Antonín Koláček má ale podle kuloárových informací dobré vztahy i s ODS, a to z doby, kdy působil jako náměstek Richarda Salzmana v Komerční bance. Antonínu Koláčkovi v jeho kariéře jistě pomáhá i jeho angažování v akademické a charitativní oblasti. Vloni v létě založil nadaci Most naděje. Spolu s ním v orgánech nadace sedí současný ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda. Zřizovatelem nadace je Synergo Group, tedy de facto Appian Group. Ve vedení Vysoké školy finanční a správní zase Koláček sedí s mužem, který měl dříve, za éry opoziční smlouvy, významné slovo v politických kuloárech. Peter Kovarčík podle dostupných informací o svůj vliv již přišel. Rektorem této soukromé školy je však Vladimír Čechák, který je členem sboru poradců předsedy vlády Vladimíra Špidly. Jsou v něm i další lidé blízcí Koláčkovi. Například Zdeněk Linhart a Vít Samek. Tito premiérovi poradci figurovali ve statutárních orgánech Všeobecné sociální pojišťovny Vyšehrad v době, kdy tam byl Koláček předsedou představenstva. V internetovém obchodním rejstříku byla do letošního března vedena v orgánech Všeobecné sociální pojišťovny, přejmenované později na „Opyš“, šéfová poradců Jarmila Škvrňová. Všeobecná sociální pojišťovna Vyšehrad byla správcem několika penzijních fondů, například Penzijního fondu Vyšehrad, který zkrachoval a nyní je v likvidaci. O své peníze v něm přišlo několik tisíc lidí, kteří se nyní cítí být podvedeni. Škvrňová, bývalá Špidlova náměstkyně z ministerstva práce, týdeníku Euro před časem řekla, že do pojišťovny Vyšehrad přišla jako součást krizového managementu v době, kdy docházelo k zániku správy penzijních fondů. Personální vazby ukazují, že Appian je silný v kramflecích. Teprve ale rozhodnutí o tom, komu připadnou Severočeské doly, které se očekává příští rok v dubnu, ukáže, zda lidé s rozhodujícím vlivem ve státní sféře jsou opravdu nakloněni záměru Appianu.
Správné kontakty mohou pomoci Appianu získat nadpoloviční podíl státu v Severočeských dolech. Za něj nabízí 2,57 miliardy korun. Severočeské doly by se hodily Appianu v jeho plánu vybudovat další hnědouhelnou tepelnou elektrárnu, na ní je podle slov Antonína Koláčka připraveno 30 až 35 miliard korun z tuzemských i zahraničních zdrojů. Elektrárnu by samozřejmě stavěla Škoda Holding, kterou Appian nedávno ovládl. A palivo by jí dodávala Mostecká uhelná, rovněž v držení Appianu.
Hospodaření Mostecké uhelné společnosti, a. s.
1997 1998 1999 2000 2001
Obrat 11 720 119 12 317 553 8 416 777 9 606 291 8 779 297
(v tis. Kč)
Zisk před zdaněním 100 529 129 440 -1 045 833 519 881 531 335
(v tis. Kč)
Čistý zisk (v tis. Kč) 77 742 45 617 -1 055 296 459 500 504 811
