NIC NENÍ ZADARMO

Internetové firmy vstupují na veřejný trh

Evropané se konečně dočkali: i oni si už mohli dopřát nákup čerstvých akcií nové internetové firmy. V březnu vstoupil na amsterodamskou burzu nizozemský poskytovatel internetového připojení World Online International, společnost, kterou před čtyřmi lety založila Nina Brinková (46). Na frankfurtské burze se zase minulý týden začaly přijímat objednávky akcií druhého největšího internetového připojovatele na světě, kterým je německý podnik T–Online, založený společností Deutsche Telekom. Očekává se, že emise T–Online zřejmě zaznamená obrovský úspěch, World Online je příkladem primární emise (IPO), která se nepovedla. Jednak v okamžiku veřejné nabídky se na trhu objevil významný konkurent, což cenu akcií podlomilo, jednak – a to je významnější – se ukázalo, že renomovaní aranžéři emise si nepočínali zcela košer. Případ dokonce začala vyšetřovat nizozemská centrální banka. Přišel Intel. Vše začalo v roce 1996, kdy se Nina Brinková rozhodla, že vybuduje společnost, která se stane největším poskytovatelem internetového připojení v Evropě. Vzorem jí byl americký podnik America Online. V roce 1998 vstoupil do podniku strategický partner. Sandoz Family Foundation investovala do podniku 300 milionů dolarů, které sloužily především k nákupu menších evropských poskytovatelů internetového připojení. Loni v červnu se přidal Intel, který dodal dalších 67 milionů dolarů. „Chceme investovat do evropských firem a Nina se nám líbí ze všech nejvíc, řekl tehdy Avram Miller, někdejší ředitel Intelu pro podnikový rozvoj, nyní ředitel bostonské investiční společnosti CMGI, která se specializuje na internet. V lednu 2000 koupila společnost britskou firmu Telinco Networks a s ní i 400 000 zákazníků. V březnu letošního roku tak už měla World Online 1,9 milionu klientů a dalších 34 000 zákazníků z řad podniků. Loni v listopadu oznámila Brinková, že její společnost hodlá vstoupit na burzu. Do té doby byla největší internetovou primární emisí v Evropě ta, s níž loni v listopadu přišla španělská firma Terra Networks. Tato společnost byla před emisí oceněna na 3,58 miliardy eur, ale po ní se její hodnota zvedla na zhruba 27 miliard eur. World Online v té době odhadovala svou tržní hodnotu v rozmezí od čtyř do pěti miliard eur. Koncem února Nina Brinková oznámila, že tržní hodnota jejího podniku je zhruba devět miliard eur. „Celková hodnota bude mnohem vyšší, než jsme si mysleli v listopadu. ABN Amro stanovila rozmezí na osm až deset miliard eur, což považuji za velmi realistické, uvedla výkonná předsedkyně představenstva World Online v telefonickém rozhovoru pro agenturu Reuters 29. února 2000. Dvojí důvod slavit.
První velký úspěch zaznamenala Nina Brinková o den později – 1. března 2000, kdy se jí podařilo přivést do provinčního nizozemského městečka Deventer více než dvě tisícovky zájemců o primární emisi World Online. „Dnes nadešel ten důležitý den, prohlásila v sále místního divadla, doprovázena svými bankéři. V krátkém projevu prohlásila, že její podnik se může stát evropskou verzí America Online. Výhodou podniku je to, že jako první překročil národní hranice. Kdyby se Brinkové podařilo primární emisí vydělat potřebné miliardy, mohla by nakoupit firmy poskytující informační obsah. Snadno by mohla pořizovat i další malé internetové připojovatele. „Hosté večera vstali ze svých křesel a začali tleskat, popsal nedávno průběh bombastické tiskové konference americký ekonomický týdeník Business Week. Většina z nich však nechtěla moc vědět o podnikatelském plánu Niny Brinkové. Zajímalo je hlavně, zda budou moci nakoupit akcie internetové firmy, obecně považované za štiku internetového rybníka. Alespoň toho evropského. Po skončení večera odcestovala Brinková do Londýna. Na palubě letounu pila s uspokojením červené víno. Završila právě další etapu svého neklidného života. Dcera z nizozemské židovské rodiny sice ve válce nepřišla o rodiče, kteří žili v Indonésii, ale nacisté vyvraždili všechny zbylé příbuzné. Když jí bylo šestnáct, zemřel její otec. Po střední škole začala dovážet tiskárny Epson a mikročipy společnosti National Semiconductor. „Když mi bylo třicet, vydělala jsem svých prvních třicet milionů, uvedla v rozhovoru pro Business Week a dodala: „Primární emise World Online není záležitostí peněz. Mám už vše, co potřebuji. Dnes už je jasné, že neříkala tak úplně pravdu. Prodej horkého vzduchu. O šestnáct dní později přišel den „D . Nálada na trhu internetových firem však značně ochladla. Pro World Online bylo největším šokem oznámení společnosti AltaVista, že bude v Británii nabízet internetové připojení za paušální poplatek. Tento model přímo ohrožuje World Online, která vydělává na ochotě klientů platit za připojení po minutách. Výkonný ředitel World Online Simon Duffy se pokusil vliv zprávy AltaVisty zmírnit oznámením, že nizozemská firma hodlá ztráty nahradit zvýšenými příjmy z reklamy a e–commerce. To však nějakou dobu potrvá. Investory trápí ztráty krátkodobé. Nina Brinková se na amsterodamskou burzu dostavila 17. března v 11.45. Před vchodem ji očekávalo několik studentů ekonomických škol převlečených za klauny. Předali jí „Cenu zlaté bubliny a dvacetiletý Daniel Simons, který demonstranty vedl, trval na tom, že Brinková „prodává horký vzduch . Šéfka World Online však neztrácela sebevědomí. Den před zahájením prodeje akcií se na radu svých bankéřů rozhodla nastavit cenu na 43 eur, což byla horní hranice doporučeného rozpětí. Tržní cena společnosti v té chvíli činila zhruba dvanáct miliard eur. Když obchodování ve 12.30 začalo, prodávala se jedna akcie World Online za 50,2 eura a Brinková mohla před fotografy zvedat palce. Prezident amsterodamské burzy George Möller nazval uvedení emise na trh historickým dnem. Měl důvod: větší emisi jeho parket do té doby neviděl. Více televizních štábů navštívilo amsterodamskou burzu jen v den zahájení obchodování se společnou evropskou měnou. Brinková poskytla několik rozhovorů a vydala se na oběd. To ovšem neměla dělat. Navršilo se totiž tolik příkazů k prodeji, že obchodování muselo být třikrát přerušeno. Ve 13.20 se už cena akcie pohybovala okolo 46 eur. „Byli jsme na obědě a obchodování bylo neustále pozastavováno. Nikdo z mých institucionálních investorů nemohl podat příkazy k nákupu, řekla Brinková později v rozhovoru pro Business Week. Burza si prostě nevěděla rady s tak obrovským množstvím objednávek nákupů a prodejů. První den se obchodovalo se zhruba 57 miliony z celkem 64 milionů nových akcií World Online. Ve dnech následujících po uvedení emise na trh se mohla Nina Brinková utěšovat tím, že její společnost má pořád větší tržní hodnotu než letecká společnost KLM, telekomunikační podnik KPNQwest či vydavatelství Elsevier. Jenže pád pokračoval a investoři začínali být opravdu nervózní. Nepatrný rozdíl. Když se novináři počátkem března Niny Brinkové zeptali, jak veliký je její podíl ve World Online, odpověděla jim, že se jí nechce odpovídat. Pouhý týden po zahájení primární emise akcií World Online vyšlo najevo, že Brinková velkou část svého podílu ve World Online koncem minulého roku prodala. Jednalo se přesně o 6,35 procenta akcií, které skončily na účtech amerického fondu Baystar Capital a dvou dalších akcionářů. Tyto údaje sice obsahoval i propagační leták, který připravili aranžéři emise ABN Amro a Goldman Sachs & Co., slovo „prodala tu však bylo nahrazeno slovem „převedla . Nikdo navíc nevěděl, že Baystar Capital není zavázán akcie držet, aby rychlým výprodejem nesrazil jejich cenu jen pár dní po uvedení na trh. Lidé z Goldman Sachs & Co. dnes tvrdí, že investoři měli leták lépe prostudovat. „Všechny potřebné informace tam byly, tvrdí Simon Eaton, mluvčí této americké banky. Nedodává už, že Goldman tyto materiály vytiskl pouhé dva týdny před uvedením emise na amsterodamskou burzu. Brinková prodala fondu Baystar Capital akcie za zhruba šedesát miliard eur, jednu akcii asi za šest eur. S fondem se však zároveň dohodla na rozdělení zisku z dalšího prodeje akcií. Po provalení celého případu lidé z Baystar Capital přislíbili, že žádné další akcie World Online až do poloviny září prodávat nebudou. Ať jde! Cena akcie World Online se minulý týden pohybovala okolo osmnácti eur. Nizozemští investoři, kteří do nákupu investovali v naději na zhodnocení svých úspor, se cítí podvedeni. Zlost si přitom vylévají především na Nině Brinkové. Vidí ji totiž nejen jako příčinu svých potíží, ale i jako ženu, která se ráda chlubí svým bohatstvím. Nizozemské noviny přinášejí každý den nová svědectví o investorech, kteří znehodnotili své peníze. „Cítím se podveden. Kdybych věděl, že prodala své akcie, pochopil bych, že 43 eur za kus je příliš vysoká cena. Ukazuje to, že podniku nevěří. Měla by odstoupit. To by bylo pro společnost přínosem, řekl v rozhovoru pro The Wall Street Journal Nizozemec Baris Canatan, který si pořídil pět set akcií World Online. Canatanově rozladění se nelze divit. Počátkem minulého týdne měla cena jeho balíku akcií hodnotu necelých deseti tisíc eur, což je o zhruba dvanáct tisíc eur méně než v době nákupu. Uvedení akcií na trh předcházela v Nizozemsku masivní reklamní masáž v televizi. Každý ze šestnácti milionů Nizozemců buď sám akcie World Online koupil, nebo zná někoho, kdo je má. „Podle mě je to skandální. Takové věci musí být zakázány, tvrdí Ben Butot, spolumajitel nizozemské internetové stránky www.emissies.nl, zaměřené na finance. Butot si pořídil sedmdesát akcií World Online. Nina Brinková nyní odmítá komunikovat s veřejností. The Wall Street Journal zveřejnil minulý týden informaci o tom, že Brinkovou před deseti dny oslovil v jedné restauraci novinář, který žádal odpověď na pár otázek. Výkonná předsedkyně World Online před ním z restaurace utekla. K celé záležitosti se odmítá vyjadřovat i ředitel Simon Duffy. Dvojí role burzy. Do celého případu nyní vstoupily odpovědné úřady a instituce. Nizozemská centrální banka zkoumá podíl, který ve věci sehrála banka ABN Amro. The Wall Street Journal minulý týden s odvoláním na mluvčího banky uvedl, že závěry šetření možná zůstanou veřejnosti utajeny. „Pokud na něco přijdeme, za zavřenými dveřmi se s bankou pokusíme domluvit, jak to napravit. To je obvyklý postup, uvedl mluvčí centrální banky. Mluvčí ABN Amro Jules Prast oznámil, že jeho instituce spolupracuje s vyšetřovateli. Zároveň připustil, že ABN Amro přišla při této transakci o „desítky milionů guldenů . Samostatné šetření zahájila Nizozemská komise pro cenné papíry, která zkoumá pravidla Amsterodamské burzy pro primární emise akcií. Na rozdíl od Spojených států, kde jsou burzy regulovány Komisí pro cenné papíry a kapitálové trhy (US SEC), Amsterodamská burza má dvojí úlohu, když se sama reguluje. Byli to právě představitelé burzy, kteří schválili k distribuci dokumenty propagující primární emisi akcií World Online. „Je to obrovský konflikt zájmů, říká o situaci panující na Amsterodamské burze Peter Paul de Vries, předseda sdružení VEB, které si dalo za cíl chránit zájmy akcionářů a v případu emise World Online požádalo Nizozemskou komisi pro cenné papíry, aby jednání burzy prošetřila. „AEX (Amsterodamská burza – pozn. red.) hraje důležitou roli při dohledu, což se neslučuje s její úlohou společnosti, která má soutěžit s jinými burzami o zisk z organizování primárních emisí, vysvětluje dále Peter Paul de Vries. Sdružení VEB se nyní snaží shromáždit všechny důkazy o tom, jak se informace o prodeji akcií v držení Niny Brinkové „nedostala do relevantních materiálů předcházejících emisi. Mluvčí ABN Amro Jules Prast ovšem stále trvá na tom, že jazyk posledního materiálu, který obsahoval zmínku o „převodu dvou třetin akcií v držení Brinkové, byl „jasný a srozumitelný . Pokuta je málo. Na obranu Niny Brinkové se postavil i hlavní akcionář World Online, kterým je Sandoz Family Foundation. „Nemáme žádný důvod, abychom přestali podporovat Ninu Brinkovou. Požádali jsme Ernst & Young a PricewaterhouseCoopers, aby vypracovaly zprávu o zmíněných akciových převodech, a nezjistili jsme nic nezákonného. Takže nevíme, proč by měla odcházet z vedení společnosti, uvedl mluvčí investičního fondu Jorg Denzler v prohlášení pro veřejnost. Švýcarská rodina zakladatele známé farmaceutické společnosti drží ve společnosti World Online 43 procent akcií, jejichž hodnota minulý týden dosahovala částky 2,45 miliardy eur. Z výše podílu vyplývá, že další osud ostřelované předsedkyně představenstva je zcela v rukou zástupců Sandoz Family Foundation, kteří ovládají dozorčí radu podniku. Také předseda tohoto orgánu Victor Bischoff je zástupcem švýcarského fondu. Dozorčí rada Brinkovou pouze požádala, aby už nemluvila na veřejnosti. „Po tom, co udělala, by bylo lepší, kdyby ze své funkce odstoupila, řekl nizozemskému tisku Wim Bakker, amsterodamský zedník, který si koupil 283 akcií. Do minulého týdne tento muž ztratil bezmála šest a půl tisíce eur. V tuto chvíli může být rád, že se mu nepodařilo koupit tisíc akcií World Online, jak si původně přál. Stejně mluví i Tina Koolová z Haagu, která koupila 236 akcií. „Měla by být nějak potrestána. Když dostane pokutu, nebude to znamenat vůbec nic, protože je bohatá. I pro podnik by bylo dobré, kdyby odešla, tvrdí Koolová. Podobné nálady se minulý týden začaly objevovat i v bankách, které pod vedením ABN Amro a Goldman Sachs emisi připravovaly. The Wall Street Journal citoval nejmenovanou osobu, blízkou organizačnímu týmu, která uvedla, že „se banky cítí zmanipulovány paní Brinkovou . Opatrnější stanovisko zaujal další významný akcionář World Online, kterým je americký Intel s osmi procenty akcií. „Nebudeme se k tomu vyjadřovat, uvedla v rozhovoru pro The Wall Street Journal tisková mluvčí, která zároveň odmítla odpovědět na otázku, zda se Intel zbavil či hodlá zbavovat akcií této společnosti. Podle analytiků však může být právě stanovisko Intelu pro Brinkovou klíčové. Sandoz Family Foundation jistě nebude odporovat názoru největšího světového výrobce mikročipů, který spolu s Microsoftem ovládá celé odvětví osobních počítačů. Minulý čtvrtek odpoledne, v době uzávěrky tohoto článku, Brinková oznámila, že podnik opouští. Německá hrozba. Experti na kapitálové trhy upozorňují, že celý případ není jen příběhem nepodařené primární emise internetové společnosti. Sjednocená Evropa potřebuje orgán podobný americké Komisi pro cenné papíry a kapitálové trhy. A právě nyní je dobrá příležitost takový orgán vybudovat. Evropané vzhlížejí k americkým kapitálovým trhům s obdivem a rádi by zkopírovali jejich úspěch. Jenže zatím nemají tradici masových investic do akcií a bylo by špatné otřást jejich důvěrou zbytečnými skandály, jakým je bez pochyby i ten, spojený s primární emisí World Online. Zvláštní důraz by měl být kladen na pravidla upisování nových emisí. Investoři musí vědět, co se děje s akciemi v majetku manažerů. Upisovatelé zase musí trvat na tom, aby manažeři své cenné papíry neprodávali dříve než šest měsíců po uvedení akcií na trh. To musí být upraveno smluvně. Nizozemští investoři, upisovatelé akcií i Nina Brinková se přesvědčili, že žádný zisk nepřichází jen tak. Tvrdí–li společnost World Online ve své televizní reklamě, že „všechno je zadarmo , pak se krutě mýlí. V pondělí 17. dubna začne na frankfurtské burze úpis jednoho sta milionů akcií společnosti T–Online, což je se zhruba pěti miliony klientů největší evropský poskytovatel internetového připojení a přímý konkurent World Online. Agentura Reuters minulý čtvrtek oznámila, že pro velký zájem o akcie nabízené v rozmezí 26 až 32 eur za kus bude jejich úvodní cena nastavena na horní hranici rozpětí. Podle očekávání by cena měla i nadále růst. Pokud manažeři T–Online získají dost „akviziční měny , jistě si brzy začnou brousit zuby i na World Online.