Polemika vydavatele publika Grand Restaurant
(praporek)
Vydavatel publikace Grand Restaurant reaguje na text, v němž byla zpochybněna objektivita zvoleného systému hodnocení
(text)
Zatím se ještě nikdy nestalo, aby nové vydání mého gastronomického průvodce - Maurerův výběr Grand Restaurant – nerozkdákalo nějakou potrefenou husu. Tím nemám na mysli stejnojmenný řetězec oblíbených pivních restaurantů. Díky bohu, žebříček „nejlepších a nejzajímavějších restaurantů v České republice podle nezávislých hodnotitelů“ každoročně vzbuzuje emoce, diskuse, kritiku! (Publikace jsou v knihkupectvích nebo www.grand-restaurant.cz.)
Zájem o dobré restauranty roste, pryč jsou doby, kdy byly k mání nanejvýš ruská Berjozka, indický Mayur a pak „čína“, kde se rezervoval stůl dva měsíce dopředu. Dnes jen v hlavním městě můžete ochutnat na čtyřicet nejroztodivnějších kuchyní. Stále vznikají a zanikají nové podniky. Někde je plno, jinde je prázdno, zuří boj o zákazníka, někdo chce dlouhodobě budovat dobré jméno podniku, jiný nabízí „srnčí s obojkem“ za nehoráznou cenu, ovšem na stříbrném talíři. Kdo se v tom má vyznat? Co dělat, když nechcete jen tak do kantýny na dršťkovku, ale třeba pozvat maminku k narozeninám do skvělého podniku a zkusit zážitkovou gastronomii? Jak se nesplést, nevyhodit oknem spoustu peněz a nemít zkažený večer?
Návodů je mnoho: například autoritativní gastroexperti od Michelina (viz film Křidýlko nebo stehýnko) nebo velká skupina nezávislých běžných návštěvníků restaurací, jejichž názory jsou vyhodnoceny statistickým výpočtem, jako to dělá třeba americký Zagat Survey nebo český Grand Restaurant.
Aktuální výsledky hodnocení Maurerův výběr Grand Restaurant vznikly opět na základě názorů více než 300 hodnotitelů, kteří se mezi sebou neznají, pocházejí z různých sociálních skupin a profesí. Hodnotí dobrovolně a testují restaurace za svoje vlastní peníze! Každoročně se pochopitelně některé české chytré hlavičky snaží (zvláště prostřednictvím internetu) „tajně“ registrovat a „objektivně“ napařit kouli sousedovic hospodě a sobě pak přidělit samé jedničky. Naštěstí několikastupňový bezpečnostní systém odhaluje každý pokus o manipulaci hodnocení. Počítač nemá emoce. Nikomu nenadržuje ani neubírá. Počítá jen čísla, která projdou matematickým auditem.
Tento průvodce je obrazem chutí našeho národa. Proto také občas zvítězí „obyčejná hospůdka“ nad noblesním restaurantem. Čím více známek získá počítač od hodnotitelů různých chutí, nálad a nároků, tím spíše zákon velkých čísel učiní své.
Nic objektivnějšího totiž na našem trhu neexistuje.
