Glosy postaršího technokrata
Teorie o snižování efektivity lidského mozku stárnutím se zdá být překonaná. Výzkumy sice stále potvrzují, že mozkové buňky v průběhu života ubývají, ale na druhé straně je prokázáno, že mozek se dá udržovat a trénovat podobně jako tělo. Lidé, kteří užívají hlavu aktivně, jsou duševně čilí i ve stáří. Mozek můžeme udržovat sofistikovanými postupy, ale hlavně tím, že jej používáme a pravidelně zatěžujeme netriviálními činnostmi.
Zdá se mi, že využívání IT nám možnosti a hlavně důvody k procvičování odebírá. Přílišná vazba na počítače nezdravě zatěžuje oči a prsty. Čich, chuť a sluch zatím zůstávají stranou. Počítače za nás už nejen počítají, ale i řeší logické úlohy - vykonávají algoritmy, jež předtím zaměstnávaly náš mozek. Většina informací je uložena v paměti „hraček“, a když nedojde k jejich kolapsu, můžeme je z hlavy vypustit. A katalogové třídění či kontextové vyhledávače nás zbavují nutnosti logicky si spojovat údaje. Excelovská makra zase řeší matematické problémy a zobrazují výsledky graficky, a to i z takových úhlů, že skoro nemusíme přemýšlet o jejich interpretaci. Z internetových zdrojů se kompilují nejen úkoly do školy, ale už i vědecká díla. I takoví hráči šachu, sudoku nebo luštitelé křížovek jsou překonáváni počítači (přesněji řečeno jejich algoritmy) a ve většině rutinnějších úloh vítězí počítače nad šedou kůrou i v rychlosti.
Zůstanou tedy výkonné mozky jen programátorům a tvůrcům algoritmů, od nichž se počítače učí? Jsme odsouzeni k pohodlnosti a degeneraci mozků? A k rezignaci na naše někdejší paměťové schopnosti? Výzvy k zahození počítačů jsou asi stejně naivní, jako byly návody ludditů v 19. století k ničení strojů. Ale ptejme se: zachovají se jen mozky kreativních lidí, jejichž tvorbu zatím nahrazují počítače pouze kvantitou?
Obraz lidské komunity se scvrknutými mozky, která se dorozumívá jen přes počítače, mne děsí. Trénování mozku, jež předepisují odborní terapeuti podobně jako rehabilitaci těla, mi připadá hodně umělé. A na vůli možná i náročnější než tělesná cvičení. Možná někoho zachrání výkonnostní „sport“ provozovaný místo těla mozkem. Dočkáme se tedy intelektuálních olympijských disciplin? Ti méně nadaní nebo ti, kteří by příliš zanedbávali svou hlavu, by mohli soutěžit v amatérských ligách. To raději začnu pilovat telefonní čísla zpaměti, řešit hádanky a šarády, obnovovat si slovní zásobu, než abych začínal v obdobě fotbalové „pralesní“ ligy.
