Nico Lange: Státy nemohou sledovat kroky Merkelové jako sportovní zápas

V migrační krizi je potřeba hledat společná řešení a nečekat na klopýtnutí německé kancléřky, domnívá se politolog Nico Lange. Občané ani národní státy by podle něj neměli být pasivními pozorovateli. „Politika je velmi personalizovaná, ale není reálný obraz osamělé Merkelové, která činí samostatná rozhodnutí,“ popisuje.

Německo bylo na začátku migrační krize známé svou „vítací kulturou“. Změnil se postoj Němců v průběhu posledních měsíců?

Rád bych začal trochu jinak. Zdá se mi velmi zajímavé, že se v Evropě nacházíme v situaci, kdy každý pozorně sleduje, zda Angela Merkelová klopýtne. Přitom v samotném Německu vedeme diskuzi o tom, jak najít řešení problémů, které velký počet uprchlíků přináší. Pokud se podíváte na náladu ve společnosti, tak uvidíte, že mnoho lidí je znepokojeno praktickými obtížemi, které jsou s uprchlickou situací spojené.

Ztrácejí voliči opravdu důvěru v kancléřku?

Aktuální výzkumy ukazují, že 85 procent Němců je přesvědčeno, že současná vláda bude pokračovat až do řádných voleb v roce 2017. Pokud se zeptáte, kdo je schopný krizi vyřešit, lidé odpoví, že je to Merkelová a Křesťansko-demokratická unie (CDU). Potýkáme se s vážnými problémy, na jejichž řešení pracujeme. Postupujeme krok za krokem, neskáčeme z jednoho extrému do druhého.

V České republice ale popularita kancléřky podle průzkumů výrazně klesla.

Lidé by měli hledat kvalitní informace o tom, co vše CDU navrhuje a dělá. Neměli by tak snadno naskakovat na často tendenční informování některých médií nebo si projektovat vlastní představy. Situaci zvládáme, celková nálada je stále pozitivní a je obdivuhodné, kolik lidí se dobrovolně zapojuje do pomoci běžencům. Pokud se podíváte na preference CDU, tak z průzkumu uvidíte, že poklesly ze 42 na 38 procent. Myslím, že mnoho stran napříč Evropou by bylo za takovou podporu vděčných. Kancléřka se ale setkává i s vnitřní opozicí. Mám na mysli předsedu bavorské vlády Horsta Seehofera z CSU. Podle něj by Německo nemělo přijímat více než dvě stě tisíc uprchlíků ročně. Loni přitom do země přišel milion běženců.

Kolik uprchlíků dokáže podle vás Německo pojmout?

Osobně si myslím, že diskuze o číslech nikam nevede. Neexistuje nástroj, jak ta čísla udržet. Nikdo nemůže rozhodnout, že chceme milion žadatelů o azyl a bude to tak. Lidé mají své důvody, proč opouštějí rodné země a žádají o azyl. My musíme pracovat právě na těchto příčinách. Navíc bych z pohledu Evropské unie a Německa neřekl, že lidé, kteří budou blokovaní na našich hranicích, už nejsou naším problémem. Máme zodpovědnost, která jde za německé hranice, stejně jako Česko má zodpovědnost, která jde za české hranice.

Zůstávají sesterské CDU/CSU v řešení uprchlické otázky názorově jednotné?

Pokud se podíváme na vnitřní diskuzi uvnitř koalice, tak konkrétním příkladem je dopis, který před několika dny napsali kancléřce někteří členové parlamentního klubu. A mluvíme o 44 členech z 311, naprostá většina tedy podporuje kurz vlády. CDU/CSU je široká lidová strana a na každé téma vedeme obsáhlou diskuzi. Navíc i přes veškeré debaty a způsob, jak média konflikty nafukovala, koaliční vláda nedávno schválila druhý balíček azylových zákonů. Společná řešení tedy existují.

Do jaké míry ale musí Angela Merkelová přistupovat na kompromisy?

Německo je tradiční parlamentní demokracie, ve které se tvoří koaliční vlády. Takže když je někdo do politiky zapojen, chápe, že musí dělat kompromisy. Vím, že politika je velmi personalizovaná, ale není pravda, když je vytvářen obraz, že tu stojí osamělá Merkelová, která činí samostatná rozhodnutí. Na kongresu CDU získala obrovskou podporu a velká část občanské společnosti se zapojuje do řešení situace.

A pokud bychom se podívali na preference pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD)?

Alternativa pro Německo je protestní strana a v posledních deseti letech jsme viděli vzrůst protestních stran napříč celou Evropu. Německa se to dříve netýkalo, nyní už ano. Je znepokojující mít v politickém diskurzu protestní stranu, protože se nesnaží přispět k řešení. Na druhé straně bychom neměli být příliš rozrušení, když se taková strana objeví. Nové partaje přicházejí a odcházejí. Nemělo by to odvést naši pozornost od řešení problémů.

Německo je pochopitelně jedním z nejdůležitějších hráčů uvnitř Evropské unie. Jaká je jeho pozice z této perspektivy?

Snahou Německa je zajistit vnější hranice EU a udržet Schengen. Doufejme, že setkání Evropské rady v polovině února přinese řešení, která povedou k ochraně vnějších hranic. To je priorita německé vlády. Chceme zachovat úspěchy, kterých jsme uvnitř EU dosáhli. Otevřené hranice pro nás mají velkou hodnotu. Stejně tak pro naši ekonomiku. Tady vidím také prostor pro spolupráci mezi Německem a Českem. Pro Česko jako exportně zaměřenou ekonomiku jsou otevřené hranice velmi důležité. Vy máte silný automobilový průmysl, my také. Velká část podniků využívá just in time doručení, takže zde sdílíme samozřejmě společný zájem. Německo ani Česko ale nejsou pouhými pozorovateli v této hře. Pokud existuje společný zájem, měli bychom polupracovat a dosáhnout řešení.

A zbytek Evropy?

V těžkých a komplexních situacích není lehké najít společné řešení pro dvacet osm států. I přes rozdíly je ale potřeba zůstat konstruktivní a hledat možné oblasti spolupráce. A když není možné kooperovat v jedné oblasti, je možné najít jinou. Mé osobní přesvědčení je takové, že solidarita v EU neznamená, že všichni musí dělat totéž. Při řešení migračního problému tak můžeme dojít k tomu, že různé státy se podělí o různé zodpovědnosti.

V Německu funguje občanská společnost. Mnoho lidí se aktivně zapojuje do pomoci běžencům. Kde se bere tato snaha?

Máme tradičně silnou občanskou společnost a komunity, v nichž jsou lidé velmi aktivní. Vědí, že odstranění stereotypů a úspěšná integrace musí být založená na zapojení každého z nás. Je to do velké míry dáno také federální tradicí naší země. Lidé jen nečekají na to, až něco vláda udělá, ale sami se zapojují.

Jak se ale do této nálady promítly útoky v Kolíně nad Rýnem a dalších velkých městech během silvestrovských oslav?

Na prvním místě je potřeba říct, že to, co se stalo, by nemělo být využíváno jako argument, který jde obecně proti všem uprchlíkům. Situaci podcenila i místní policie. To je důvod, proč musel její prezident odstoupit. Znovu se ukázalo, že musíme trvat na dodržování zákonů a že policie a bezpečnostní složky musí být vybavené a schopné podobné situace řešit. Toto platí neustále, nejedn se o žádnou dramatickou změnu.

Najde se ale mnoho lidí, kteří právě ve spojitosti s těmito útoky říkají: Vidíte, my jsme předpovídali už před půlrokem, že k něčemu podobnému dojde…

Současná situace v EU a Německu nesmí přerůst do handrkování se, kdo měl pravdu před šesti měsíci nebo rokem. Musíme ale odpovědět na naši „schůzku s globalizací“. Rozhodnutí budou mít velký dopad na budoucnost EU. Proto se snažíme společně hledat řešení a činit dobrá politická rozhodnutí.

Osobně jste optimistický, co se týče budoucnosti?

Podle mne bychom se měli zaměřit na plán konkrétních kroků, které podnikneme, a ne vytvářet iluzi, že jedno velké rozhodnutí všechno vyřeší. Národní státy by neměly být jen diváky, kteří komentují kroky Angely Merkelové, jako kdyby šlo o sportovní zápas. Nejsme diváci, je to naše EU. Trvalo dlouho a museli jsme si projít mnoha tragédiemi, než jsme si na evropském kontinentu uvědomili, že na národní úrovni již není reálné ani možné současné globální a komplexní problémy vyřešit. Nechci, aby musela moje generace a generace mých dětí znovu projít dalšími tragédiemi, než si uvědomí, že v globálním světě musíme jako Evropa spolupracovat, pokud chceme žít v bezpečí a prosperitě.

Čtěte také:

Uprchlickou krizi zvládneme, zopakovala v novoročním projevu Merkelová

Merkelová udělala dobře, když otevřela hranice uprchlíkům, míní Schröder