NIKDO NEUNIKNE

I Českou republiku bude stát BSE minimálně miliony

Jsou to sotva dva týdny, kdy se ministerstvo zemědělství i lídři domácích agrárních organizací vyhýbali dotazům, kolik bude Českou republiku stát nemoc šílených krav (BSE). „Nás se to netýká, nešiřte paniku, tvrdili. Dnes už je zřejmé, že nemoc šílených krav přijde i Česko na miliony korun, a to i v případě, že se na našem území žádný případ onemocnění neobjeví. „Počítáme s tím, že letos vyšetříme kolem pěti tisíc zvířat, jeden test stojí 1600 korun. Byli jsme ujištěni, že peníze poskytne ministerstvo zemědělství bez problémů, řekl ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský. Situace. Zprávy o výskytu BSE v evropských zemích jsou téměř každodenní, takže co bylo včera, nemusí dnes už platit. K pátku 19. ledna byla BSE zjištěna ve dvanácti členských státech Evropské unie a ve Švýcarsku. V Česku nikoliv. Evropská unie se dohodla na tom, že zlikviduje vždy celý chov, v němž se vyskytlo nemocné zvíře. To stojí obrovské peníze, farmáři chtějí kompenzace, zatím je v licitaci cifra sedm miliard eur. Švýcarsko, které v unii není, se rozhodlo likvidovat vždy jen postižené zvíře. To je v souladu s dosavadními vědeckými poznatky, nemoc není infekční, projeví se většinou jen u jednoho kusu ve stádě. Švýcarský postup chce zavést i Bavorsko, to je však samozřejmě v rámci Spolkové republiky Německo podřízeno reguli Evropské unie. Česko zatím říká, že by se řídilo zásadami unie. Opatření. Ministerstvo zemědělství nechtělo být donedávna kauzou BSE obtěžováno, jde prý o „spekulace novinářů . Nyní šéf resortu Jan Fencl sestavil krizový štáb. „Jsem realista. Na den D a hodinu H musíme být připraveni, řekl minulý týden probuzený politik. A slíbil, že jakoukoliv informaci související s nemocí šílených krav v České republice lidem „neprodleně sdělí . Státní institucí, která naopak v případu BSE zatím zaslouží podle názoru odborníků plné absolutorium, je Státní veterinární správa. „Organizujeme od počátku ledna monitoring rizikových zvířat s příznaky jakéhokoli nervového onemocnění a zvířat starších 30 měsíců. Dvacetinásobně v letošním roce zvýšíme počet kusů vyšetřených v souvislosti s BSE. Naše opatření se nebudou nijak podstatně lišit od postupu v Evropské unii. Pokud bychom našli nakaženou krávu, bude zlikvidováno celé stádo, prohlásil Holejšovský. Tvrdí, že veterináři mají přesnou dokumentaci o dovezeném skotu od roku 1992. Dovezlo se pět tisíc zvířat především z Francie. Testy se dělají z mozků a míchy mrtvých zvířat. Spekulace. Nemoc BSE může způsobit kolaps zemědělství v Evropské unii, potažmo i v Česku. To je jedna úroveň názorů, které nyní zaznívají. Jiné hlasy tvrdí, že jde o humbuk, například kouření přece ničí mnohonásobně více lidských životů než BSE čili v humánní medicíně Creutzfeldt–Jakobova nemoc. Nikdo neprokázal, že BSE u skotu skutečně způsobuje smrtelnou Creutzfeldt–Jakobovu chorobu. Ale nikdo to také nevyloučil… Třeba jde jen o byznys. Zatím se totiž tvrdí, že rozšíření choroby skotu způsobilo používání masokostní moučky při výkrmu skotu, zpracované z nakažených zvířat. Alternativou k masokostní moučce je třeba sója. Ceny sójových bobů na světových burzách přitom během krize šílených krav výrazně stouply… Hysterie? Je přirozené se ptát, kde stát vezme peníze na preventivní opatření proti BSE, případně na zásahy při neblahé variantě, kdyby se nemoc šílených krav u nás objevila (to už by šlo o miliardy korun). Ministerstvo zemědělství zatím popošlo od ignorance problému k přiznání jeho existence, ovšem neřeklo, z jakých zdrojů finance budou. Zdá se, že si stát stále ještě možný průšvih neuvědomuje. Kolem BSE je jistě spousta hysterie – viz představy, že se nemá jíst hovězí maso. Je prokázáno, že masem se nemoc na člověka nepřenese. Nicméně je nutné uvažovat o tom, že chov skotu bude muset být redukován. A to odborníci považují za tak silný zásah do celého agrárního sektoru, že je třeba se na něj připravovat co nejdříve. Několik čísel. Velká Británie zaznamenala od vypuknutí epidemie 180 tisíc případů BSE skotu, Portugalsko 85, Francie 99, Švýcarsko 31, Dánsko jeden. Česko, jak opakujeme, žádný. Zkrmování masokostní moučky u skotu je v ČR zakázáno od roku 1991. „Ale vezeme se v tom, lidé blbnou, uvedl pro týdeník EURO tajemník Svazu zemědělských družstev a společností Jan Sedmidubský.