Menu Zavřít

Nikdy neříkej nikdy

3. 10. 2003
Autor: Euro.cz

Experti tvrdí, že v ČR zatím italský blackout nehrozí

Obyvatelé České republiky by mohli být klidní. Tuzemská elektrárenská soustava odpovídá světové špičce, je propojená s evropskou sítí UCTE a v posledních letech „technicky“ zvládla i takové živelné pohromy, jakými byly tisícileté povodně. Zhasnutá velkoměsta či několikahodinové výpadky dodávek elektřiny se skutečně ještě donedávna týkaly méně technicky rozvinutých zemí nebo byly důsledkem přírodních katastrof. Od letošního léta tyto jistoty neplatí. Za poslední tři měsíce se na několik hodin ponořila do tmy celá Itálie, část Skandinávie, Londýn nebo padesát milionů lidí v New Yorku a na východním pobřeží USA a Kanady. Šlo o výpadky obrovského rozsahu a nezpůsobily je přírodní katastrofy. Původně nepatrná závada se ve všech případech rozrostla do kolapsu obřích rozměrů jen proto, že selhala technika.

Klíčové body.

Odborníci připouštějí, že ani Praha nebo Česko nejsou před fenoménem, kterému se začalo říkat blackout, zcela imunní. Domnívají se však, že je méně pravděpodobný než například v Itálii nebo v New Yorku. Česká soustava nemá jejich slabinu – poddimenzovanou přenosovou síť a nedostatek zdrojů. „Muselo by dojít k souběhu několika neočekávaných událostí,“ míní generální ředitel elektrárenské společnosti ČEZ Jaroslav Míl.
Málokdo je ochoten přímo říci, které události by to mohly být. „Rozsáhlá porucha by mohla vzniknout, kdyby více prvků soustavy současně vykazovalo nestandardní chování,“ vysvětluje ředitel Ústředního dispečinku ČEPS Miroslav Šula.
Obecně se uvádí, že by větší území mohlo naráz zhasnout, pokud by se porucha, ať už vlivem nepříznivého počasí nebo z technických důvodů, objevila nejméně ve třech klíčových bodech. „Jestliže se sejde výpadek klíčové rozvodny, nedostatek elektřiny v pohraničních oblastech a třeba pád důležitého vedení, může dojít k vyhlášení nouzového stavu,“ připouští mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Milan Nebesář.

Jediný strom.

Dispečink společnosti ČEPS, která odpovídá za řízení české elektrizační soustavy, věří, že zemi nehrozí italský blackout způsobený jediným stromem. „Téměř jistě lze říci, že porušení na jednom místě by nemohlo vyvolat dlouhodobý a plošný výpadek. Provoz přenosové soustavy ČR se řídí pravidlem n-1, které dodržujeme a jež zajišťuje možnost převedení dodávky elektřiny na jinou náhradní trasu,“ uvedl Miroslav Šula.
O náhradních trasách se zmiňují i zástupci rozvodných firem, které odpovídají za dodávky ze sítí nízkého napětí. „Distribuční sítě v celém městě jsou dimenzovány a propojeny na úrovni srovnatelné s Německem, Rakouskem či Francií,“ řekl pro týdeník EURO technický ředitel Pražské energetiky Vladimír Šalek. Praha nemá žádné vlastní zdroje a je plně závislá na elektřině z vysokonapěťové přenosové soustavy. V případě nouze však může využít i náhradní zapojení na vedlejší síť Středočeské energetické.

Kdo neinvestuje, nesvítí.

Apeninský ostrov zhasl poté, co padající stromy vyřadily jedno z přeshraničních propojení Itálie se Švýcarskem. Přerušení dodávky ze Švýcarska vyvolalo nárazové snížení napětí v italské síti a automaticky odpojilo i dodávky z Francie. Obojí mohlo být jen bliknutím, pokud by se podařilo francouzský proud okamžitě nahodit. Nestalo se a 56 milionů Italů zůstalo bez elektřiny více než pět hodin.
Tento příklad je varováním. Jakmile se opět rozsvítilo, začaly hádky, co bylo hlavní příčinou. Když se postupně vyloučila možnost teroristického útoku i pochybení na straně Švýcarů a Francouzů, zbylo ryze technické vysvětlení. Země v posledních letech investovala do rozvoje své energetiky minimum prostředků. Dnes nemá dostatek vlastních zdrojů (musí dvacet procent energie dovážet), téměř žádné zálohy a její síť nemá dost náhradních okruhů. Proto jí nepomohlo ani připojení na moderní evropskou soustavu UCTE.

Evropská výhra.

O přednostech evropské sítě UCTE se začalo mluvit už před dvěma lety po sérií výpadků elektřiny, které opakovaně postihly Kalifornii a západní pobřeží USA. Odborníci zdůrazňovali, že je mnohem méně zranitelná než americká, protože Evropa přistoupila k liberalizaci elektrárenského trhu později a má dosud nadbytečné kapacity, jež byly budovány ještě v době monopolů. „Rovněž infrastruktura je modernější a lépe udržovaná než v USA,“ připomněla minulý týden komisařka Evropské unie pro dopravu a energetiku Loyola Palaciová.
Z celoevropského pohledu UCTE obstála. Výpadek celého apeninského poloostrova byl i pro ni velkým šokem, neboť v síti náhle přibylo 6300 megawattů. Řada evropských elektráren musela okamžitě přerušit výrobu nebo snížit dodávky. Také v Česku se odstavily zdroje o výkonu 400 MW a některé další výrobní bloky přešly do režimu regulace.
Dispečink ČEPS uvádí, že v české soustavě za celou dobu své více padesátileté historie k žádnému plošnému výpadku nedošlo. Kolaps nicméně hrozil poměrně nedávno: letos v srpnu, kdy větrná bouře poškodila vedení z elektrárny Prunéřov. Vyřadila tím nejen tento zdroj, ale i další velkou elektrárnu – Počerady. Přestože ČEPS okamžitě okamžitě aktivoval všechny nasmlouvané záložní zdroje, v kritickém momentě pomohla firma ČEZ, která vyrovnala pokles napětí v tuzemské síti na úkor momentálního exportu.
Výpomoc byla mimořádná a proběhla nad rámec nasmlouvaných záložních zdrojů. Ředitel Šula se přesto domnívá, že česká přenosová síť má dostatečné zálohy. „Podle kritérií UCTE má mít každá členská soustava záložní zdroje o výkonu, který odpovídá největšímu připojenému zdroji. V ČR je to Temelín o výkonu tisíc megawattů.“

bitcoin_skoleni

Jaderné myšlenky.

Pokud by pro zálohy sloužily všechny nevyužité zdroje, má Česko skutečně poměrně velký nadbytek kapacit. Proti instalovanému výkonu všech elektráren dosahujícímu šestnácti tisíc MW stojí i ve špičkách maximálně dvanáctitisícová spotřeba. Společnost ČEZ, jež je dnes za Electricité de France největším evropským exportérem, tvrdí, že by českou soustavu nemusel ohrozit ani současný výpadek obou jaderných elektráren. Česko sice nemá záložní výkon, který by zároveň pokryl Temelín i Dukovany, ale stabilitu lze zajistit i zvenčí. „Pravděpodobně by došlo k rozkolísání sítě, ale to lze s pomocí dodávek ze zahraniční zvládnout,“ domnívá se mluvčí ČEZ Milan Nebesář.
Výpadek jaderných elektráren nicméně odpojil od elektřiny 23. září dánskou metropoli Kodaň s celým ostrovem Sjaeland a současně švédské město Malmö. Zatmění sice trvalo jen něco přes dvě hodiny, ale začalo poruchou na rozvodně jednoho ze švédských jaderných zdrojů. Ta kulminovala, když rázem automaticky přerušily dodávky dvě nejvýznamnější jaderné elektrárny na jihu Švédska, pokrývající čtyřicet procent spotřeby.
Jádro přesto může z posledních výpadků spíše těžit. Italský tisk po 28. září upozornil, že by země měla urychleně budovat dostatečné kapacity a při té příležitosti přehodnotit dosavadní odmítavý postoj k jaderné energii. Svět ve tmě (přehled technických*) blackoutů v tomto tisíciletí)
Březen 2000 - Nigérie – země bez proudu na 24 hodin
Leden 2001 – Indie – na 200 milionů lidí bez elektřiny
Červen 2001 – Nigérie – až 50 milionů obyvatel zůstalo bez proudu několik dní
Leden 2002 – Brazílie – polovina země včetně velkých měst vypadla po vysazení turbín vodní elektrárny Itaipů
Březen 2002 – Kolumbie - velká část země zůstala bez proudu následkem poruchy transformátorů
Únor 2003 – Alžírsko – celá země bez elektřiny po poruše hlavní elektrárny
14. srpna 2003 – USA - výpadek elektřiny postihl přes padesát milionů lidí v New Yorku, pěti amerických státech a kanadské provincii Ontario, trval 42 hodin
28. srpna 2003 – Británie – půlhodinový výpadek ochromil londýnské metro a železnici na jihu Londýna; příčinou bylo přetížené ochranné relé, postiženo bylo na půl milionu lidí
23. září 2003 – Skandinávie – téměř čtyři miliony Dánů a Švédů zůstaly přes dvě hodiny bez proudu; výpadek začal v rozvodně jaderné elektrárny Oskarsham ve Švédsku
28. září 2003 – Itálie – do tmy se ponořila prakticky celá Itálie s výjimkou Sardinie; více než pětihodinový výpadek postihl na 57 milionů lidí a vyvolal ho strom, který poškodil vedení ze Švýcarska

*) rozsáhlé výpadky elektřiny, jejichž příčinou nebyly povětrnostní vlivy

  • Našli jste v článku chybu?