Nikomu nic!

Banky omezují úvěry podnikatelům

Ekonom Jan Švejnar tvrdí, že krize do Česka vlastně ještě nedorazila a že její hlavní důsledky teprve pocítíme. Tato myšlenka má něco do sebe. Kromě ochlazení v oblasti developmentu a propouštění převážně agenturních zaměstnanců v automobilovém průmyslu je v Česku zatím poměrně ticho. Ano, zkrachovalo sice několik skláren, avšak nikoliv kvůli krizi, nýbrž kvůli chybám jejich managementu. Nyní však přichází pomalý a zatím skrytý jev, provázející každou ekonomickou krizi. Jde o takzvaný credit crunch, čili o neochotu bank půjčovat peníze podnikatelům.

Bez peněz do byznysu nelez Provozní financování, pokrytí dlouhodobé splatnosti faktur, investice do rozvoje technologií, do nových, krizí nezasažených trhů – to vše znamená pro drtivou většinu podnikatelů jediné – vyrazit do banky a požádat o půjčku. Novum spočívá v následujícím: ti, kteří by úvěr ještě před pěti měsíci dostali, už na něj dnes nedosáhnou. Důsledky jsou jasné. Pokud nastane ekonomická krize a banky nebudou ochotny půjčovat, podniky se mohou dostat do potíží s peněžními toky, nebo dokonce do druhotné platební neschopnosti, či vlivem malých nebo nulových investic do vývoje ztratí konkurenceschopnost. V krajním případě rovnou zkrachují. „Pády podniků budou záviset na způsobech financování a na rozdělení jednotlivých sektorů podle cykličnosti. Zasaženi budou kromě automobilového a textilního průmyslu a sklářů ještě těžký průmysl, těžaři a výroba oceli, zkrátka ty obory, které jsou kapitálově náročné. Zasaženy budou také firmy s nízkým cash-flow a ty, které v blízké době čeká nutné refinancování úvěrů,“ uvádí široký výčet rizikových oblastí Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus.

Jiný svět Jako z cizí planety pak působí vyjádření českých bank, které vesměs žádné omezení úvěrů nepřipouštějí. „Otázka typu ,Proč nepůjčujete podnikatelům?‘ se Komerční banky (KB) vůbec netýká. Podnikatelské subjekty financujeme. Úvěry skupiny KB podnikatelským subjektům naopak rostou. Za prvních devět měsíců letošního roku jsme nezaznamenali žádný pokles úvěrů podnikatelským subjektům, naopak růst,“ tvrdí mluvčí Komerční banky Monika Klucová. Česká spořitelna se omezila na meziroční vyčíslení růstu úvěrů podnikatelským subjektům o 13 procent. V podobném duchu zní i vyjádření UniCredit Bank a GE Money. Poněkud reálnější vyjádření poskytly ČSOB a Raiffeisenbank. „Firmy úvěrujeme i nadále, ale preferujeme naše klienty, které známe, a můžeme tak lépe vyhodnotit možné riziko. Zároveň uplatňujeme větší obezřetnost v určitých oborech, které jsou citlivé na cyklický vývoj v ekonomice. Příkladem je stavebnictví nebo automobilový průmysl,“ přiznává mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Podobný hlas zní i z Raiffeisenbank. „Pravdou je, že jsme obecně zpřísnili podmínky. Důvodem je samozřejmě současný vývoj na světových trzích. Raiffeisenbank vždy patřila mezi konzervativnější banky. Máme větší požadavky na bonitu klientů a větší požadavky na vlastní zdroje klienta. Chráníme tím sebe před případným nárůstem nesplácených úvěrů i klienty před potížemi se splácením úvěrů,“ tvrdí její mluvčí Tomáš Kofroň. Zajímavou linii vnesla do problému mluvčí mBank Pavla Renčínová: „Situace, která na trhu panuje, samozřejmě nutí banky k jisté opatrnosti. V okamžiku, kdy přijdeme s podnikatelskými úvěry (mBank doposud podnikatelské úvěry nenabízí – pozn. red.), nabídneme takové podmínky, aby šli podnikatelé pro půjčku k nám, a ne jinam.“ Naznačuje tím možný průsečík mezi akvizičními choutkami nejmladší banky na českém trhu a potřebou podnikatelů financovat své aktivity.

Zásadní rozpor Analytici tedy tvrdí, že credit crunch je již mezi námi, banky naopak prohlašují, že peníze poskytují všude, kde je to možné. „Tento vývoj situace můžeme sledovat už nějakou dobu. Samozřejmě se žádné bance nepřiznává lehce, že omezuje dostupnost úvěrů. Pochopitelně se taková informace rozlehne mezi podnikateli, a ti se obrátí ke konkurenci, o níž takové informace nemají. Z historického hlediska je to však pravidlem prakticky každé krize. Změna chování bank je již dnes naprosto jasná,“ komentuje Hatlapatka. I podnikatelé se přidávají k hlasu analytiků. „Od členských firem Svazu průmyslu a dopravy (SPD) víme, že začínají mít problémy s přístupem k financím. Potíže jsou nejen se získáním peněz na investice v České republice, ale rovněž s financováním investic v zahraničí. Banky jsou ochotny financovat stále menší část celkové investice, více než kdy jindy prověřují ekonomickou kondici žadatele a i při malém riziku od podpory projektu často ustupují,“ říká zástupce SPD Radek Špicar. Takto se vyjadřuje podle dotazníkového šetření svazu na 90 procent tuzemských podniků. Boris Dlouhý, ředitel sekce hospodářské politiky a makroekonomické analýzy SPD k tomu dodává, že nejrychleji se credit crunch projevuje v oblasti provozních úvěrů a investic. „Svaz průmyslu v září organizoval dotazníkové šetření, z něhož vyplývá, že investice omezuje čtvrtina tuzemských firem. Toto procento bude však mnohem vyšší, neboť šetření vycházelo z názoru podniků na počátku světové finanční a hospodářské krize,“ tvrdí Dlouhý. České banky se sice nepotýkají s problémy finanční krize, avšak z těchto výroků zástupců podnikatelských subjektů vcelku jednoznačně vyplývá, že od svých centrál dostaly pokyny, aby se vůči klientům chovaly výrazně obezřetněji než dřív.

Jak na to? V praxi mohou banky využít dvou nejjednodušších způsobů, jak úvěruchtivé klienty spolehlivě odradit. Jednak je tu výrazný rozdíl mezi sazbami České národní banky a nabídkou peněžních ústavů. ČNB své sazby snižuje, kdežto komerční banky je drží na původní výši. „Tím si zvyšují marže a kryjí se vůči možným problémům některých klientů se splácením závazků. Druhý způsob spočívá v tom, že banky interně mění podmínky poskytování úvěrů, takže firma, která by ještě nedávno úvěr získala, dnes se již nekvalifikuje. To však je čistě interní proces, který není možné zvenčí nijak prokázat,“ říká Hatlapatka, který zdůrazňuje, že změny v poskytování úvěrů jsou postupné a budou přitvrzovat s prohlubováním krize.

Bezruká vláda Z hlediska české legislativy není možné zasáhnout a banky přinutit k půjčování, přestože credit crunch má v současné situaci jasný eskalační efekt – podnikatelé bez provozních úvěrů musejí omezovat aktivity a dostávají se vinou neochoty bank do problémů, jež nelze řešit jinak než dalšími, předem zamítnutými žádostmi o úvěr. „V tržní ekonomice vláda nemá nástroje, aby donutila soukromé poskytovatele úvěrů půjčovat více nebo méně. Vláda však připravuje opatření ke zvýšení podpory exportu prostřednictvím České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovny, případně může více zapojit Českomoravskou rozvojovou a záruční banku,“ říká bez podrobností mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Je tedy těžké poradit, jak se z takto komplikované situace dostat. České firmy se v souvislosti s propadem poptávky na západních trzích musejí zřejmě pokusit více soustředit směrem na východ, kam krize zatím příliš nedolehla. „Zde jsou však rizika podnikání obecně vyšší. Bude tedy třeba, aby stát posílil exportní financování především formou zvýhodněných úvěrů a rozšíření možnosti jejich poskytování i na komerční banky. Klíčová bude také podpora zajišťování těchto rizikovějších projektů. V opačném případě by dopady limitovaného financování na českou ekonomiku mohly být podobně závažné jako samotný prudký pokles poptávky ze zahraničí,“ varuje Špicar. To však může pomoci jen části podniků, specificky těm, jejichž produkty mají vysokou přidanou hodnotu. Lapidárně řečeno, vytavit ocel si na Středním východě umějí sami a nepotřebují k tomu české hutě.

Příznivý efekt Kvůli politice sociálnědemokratických vlád a jejich investičním pobídkám se z Česka stala z velké části průmyslová země, navíc závislá na jednom specifickém odvětví a ke všemu na takovém, že jeho drtivá část zaměstnanců vytváří nízkou přidanou hodnotu. A právě nízká přidaná hodnota většiny produktů firem z automobilového průmyslu neumožňuje na přeorientování jiným směrem ani pomyslet – místní výroby budou vždy levnější. Je tedy docela dobře možné, že krize bude mít v dlouhodobém měřítku restrukturalizační efekt nejen na jednotlivé podniky, ale na celou naši ekonomiku. „Ta myšlenka vůbec není lichá, naši často diskutovanou závislost na automobilovém průmyslu, kterou nedokázali řešit politici, možná vyřeší krize za ně. Pravdou je, že přilákat nějaké nové investice jako náhradu za auta je v období krize téměř nemožné. Spíše se po jejím odeznění budou obnovovat předchozí výroby. U výroby automobilů je však doba obnovy velmi dlouhá. V dlouhodobém horizontu je tedy možné, že současná krize bude impulzem ke změně struktury naší ekonomiky,“ zamýšlí se Hatlapatka. To je však otázka poměrně vzdálené budoucnosti. Nyní nezbývá než doufat, že credit crunch zlikviduje pouze neživotaschopné podniky a nepošle ekonomiku do hlubokého propadu, který by vlastně vůbec nastat nemusel.

Graf v boxu:
Poloviční pravda Z dat České národní banky vyplývá, že od přelomu roku se dramaticky zpomaluje tempo růstu úvěrů pro nefinanční subjekty. Jinými slovy, banky sice stále ještě půjčují víc než dříve, avšak tendence, jež jsou vidět v grafu, ukazují, že brzy nastane obrat. Není pravdou, že lze jakýkoliv růst objemu úvěrů považovat za pozitivní zprávu. Tempo růstu klesá, stejně jako se snižuje tempo růstu celé ekonomiky. Stále sice rosteme, avšak pomaleji. Čím více se blíží nulová hodnota, tím více se blíží recese. Podobnost vývoje hrubého domácího produktu a objemu úvěrů není čistě náhodná.

POJMY
Credit crunch - Situace, kdy komerční banky nejsou ochotny poskytovat nové úvěry, a to nehledě na výši úrokových sazeb, neboť jsou znepokojeny hrozícími bankroty na trhu. Důsledkem je delší krize a pomalejší zotavování se z ní.