Kraje si z blokačního paragrafu nedělají těžkou hlavu
Sněmovna přehlasovala v pátek 19. srpna Senát a schválila takzvaný blokační paragraf. Ten do doby, než bude přijat zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, zakazuje převod zdravotnických zařízení do formy obchodních společností. A také stanovuje, že do doby přijetí zmíněného zákona nelze na lůžková zařízení, která už mají formu obchodních společností a patří územním samosprávným celkům, prohlásit konkurz. Jde o paragraf 99a, který byl z iniciativy místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM) a v koordinaci s ministerstvem zdravotnictví vložen do zákona o ochraně veřejného zdraví.
Nerozum.
Týdeník EURO má informace, že prezidentovi republiky byl zákon doručen 23. srpna. V takovém případě by měl Václav Klaus do 7. září čas, aby zákon případně vrátil sněmovně. Vyjádření, zda tak hodlá učinit, se z prezidentské kanceláře nepodařilo získat. V okamžité reakci na schválení zákona sněmovnou však Václav Klaus pro ČTK uvedl, že zablokování transformace nemocnic považuje za nerozumné, protože „postaru nemocnice v žádném případě nemohou fungovat“.
Silná většina.
Možnosti hlavy státu zabránit přijetí zákona jsou ovšem malé. I v případě, že by Václav Klaus zákon o ochraně veřejného zdraví kvůli blokačnímu paragrafu vetoval, nebude mít ČSSD ve spolupráci s KSČM problém získat nadpoloviční většinu všech poslanců, potřebnou pro přehlasování prezidenta. Pro zákon o ochraně veřejného zdraví hlasovalo 19. srpna hlasovalo 111 zákonodárců. Stoprocentní podporu přítomných sociálních demokratů a komunistů posílily hlasy Taťány Fischerové a Svatopluka Karáska z klubu US-DEU.
Permanentní transformace.
Pokud by prezident zákon vetoval, hlasovalo by se o něm znovu na zářijové schůzi sněmovny. Zákon by vstoupil v platnost dnem uveřejnění ve Sbírce zákonů. Jde však o to, přinese-li kýžený efekt. Převod nemocnic coby příspěvkových organizací na obchodní společnosti, se kterým pionýrsky začal Plzeňský kraji už v roce 2003, permanentně probíhá. A tam, kde neprobíhá, se chystá. Zřizované obchodní společnosti zatím obvykle zůstávají ve vlastnictví krajů. Ale Středočeský kraj už například v červenci zveřejnil nabídky na odprodej nebo pronájem jedenácti zdravotnických zařízení, mezi nimi například nemocnic v Hořovicích, Mělníku nebo Rakovníku. Uzávěrka pro podání nabídek je 14. září. Pokud by Václav Klaus zákon o ochraně veřejného zdraví vetoval, Středočeši by mohli transakci dokončit, aniž by se dostali do kolize se zákonem.
Právní analýza.
Středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) má ovšem pro strach uděláno a tvrdí, že v převodu, respektive prodeji nemocnic bude Středočeský kraj pokračovat tak jako tak, protože právo je na jeho straně. Totéž tvrdí i ministerstvo zdravotnictví. Právní analýzou, která by podepírala toto tvrzení, však úřad Milady Emmerové nedisponuje, uvedl vedoucího oddělení komunikace ministerstva Václav Šebor. Disponují jí ovšem kraje. Týdeník EURO má k dispozici analýzu, kterou pro Jihomoravský kraj, jenž uvažuje o transformaci nemocnic na obchodní společnosti od 1. ledna 2006, vypracovala advokátní kancelář Svejkovský, Kabelková. Jaroslav Svejkovský v materiálu mimo jiné konstatuje, že zakázat územnímu samosprávnému celku zakládat obchodní společnosti je protiústavní, protože je to v rozporu s článkem 101, odstavci 3 a 4 Ústavy ČR. Ty stanovují, že územní samosprávné celky jsou veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří na základě vlastního rozpočtu. Stát může do činnosti územních celků zasahovat jen způsobem stanoveným zákonem a jen tehdy, vyžaduje-li to ochrana zákona.
Východisko z nouze?
Asociace krajů se netají odhodláním „hnát“ v případě potřeby blokační paragraf k Ústavnímu soudu. Ten už v minulosti v obdobné záležitosti rozhodl v jejich prospěch. Ústavní soud ale nevyřeší letitý problém právní formy nemocnic. Stejně jako ho neřeší převod nemocnic na akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, které sice nemají některé nedostatky příspěvkových organizací, ale mají zase jiné limity. A dle názoru levicových politiků i části odborné veřejnosti prý i vážná rizika.
Ostatně také řada hejtmanů tvrdí, že převod zdravotnických zařízení z příspěvkových organizací na obchodní společnosti je pro ně východiskem v nouzi, když jiná právní forma nemocnic není možná. Brzy budou mí patrně příležitost prokázat, zda to myslí doopravdy. Ve sněmovně je ve druhém čtení návrh zákona o veřejných ústavních zdravotnických zařízeních předložený skupinou 99 poslanců v čele s předsedou výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Jaroslavem Krákorou (ČSSD). Jak už to v Česku bývá, dlouho nebylo nic a teď jsou obdobné návrhy hned dva. Také ministerstvo zdravotnictví má svůj návrh zákona o nonprofitních organizacích ve zdravotnictví, ale ten ještě nebyl ani ve vládě a Jaroslav Krákora nepočítá s tím, že by na něj poslanci čekali.
Klíč.
Krákora uvádí, že poslanecký návrh zákona se nyní dopracovává a do třetího čtení by mohl jít na říjnové schůzi Poslanecké sněmovny. Předem má zaručenou podporu ČSSD i KSČM, takže při nesouhlasu Senátu by se opakovala situace se zákonem o veřejném zdraví.
Předkladatelé tvrdí, že zákon by měl zabezpečit, aby u velkých nemocnic, zařazených do dosud nedefinované páteřní sítě, nebyla ze zákona možná jiný právní forma než nonprofitní organizace. Týdeník EURO má informace, že se uvažuje o tom, že tyto nemocnice by zákon exaktně vyjmenoval.
Ústavní směr.
Z velké části by to byly nemocnice už převedené do formy obchodních společností. To vede stínového ministra zdravotnictví ODS a předsedu jejího senátního klubu Tomáše Julínka k závěru, že by šlo o bezprecedentní zásah do vlastnických práv územních samosprávných orgánů a fakticky o vyvlastnění. Jaroslav Krákora naproti tomu optimisticky tvrdí, že někteří hejtmani by neziskovým organizacím dali přednost. Připomínky, které slyšel k návrhu zákona, jsou prý řešitelné.
Nejpravděpodobnější je, že vše opět skončí u Ústavního soudu. Ale co když má pravdu předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger, který si myslí, že jde jen o vytírání zraku voličům. Špičky ČSSD se prý s existencí obchodních společností v nemocničním sektoru již ztotožnily a výpady proti krajům jsou politickým folklórem, který nemůže být brán vážně.
