Předčasné volby přišly pro strany nevhod. Mají dluhy v řádech desítek milionů, další desítky musejí vydat za kampaň. A šance na úspěch je nyní víc než kdy jindy nejistá
Když si v úterý historicky poprvé poslanci odhlasovali, že žádají prezidenta o rozpuštění Poslanecké sněmovny, vypadalo to, jako kdyby se vraceli domů z tábora. Naposledy se společně fotili, vyměňovali si aktuální telefonní čísla.
Do předvolební kampaně, kterou konec dolní komory startuje, jdou jejich strany vesměs s prázdnými pokladnami, některé si budou brát úvěr. Sami poslanci dobře vědí, že velká část se zpátky nevrátí. V Česku začíná nová éra.
ODStavená strana Roli poraženého jednoznačně hrají občanští demokraté. Že se partaj chystá do opozice, je vidět na sumě, kterou chce, nebo spíše může, vydat na kampaň. Zatímco v roce 2010 uvolnila na sněmovní volby 213 milionů korun (spolu s výdaji na obecní a senátní volby 540 milionů), letos utratí podle stranického sekretariátu něco mezi 40 a 50 miliony. Na víc nemá, ještě se nevyrovnala s dluhy z minulosti. Po volbách v roce 2010 dlužila ODS přes 220 milionů korun, v roce 2012 skončila hospodaření se ztrátou přesahující 43 milionů. „Všechny strany budou mít problémy s obstaráváním peněz a pravicové strany obzvlášť.
Vedl jsem v minulosti jako volební manažer několik kampaní pro ODS a byl to už tehdy problém, i když jsme byli vládní stranou a měli obsazené kraje a města. Jak si to představuje dnes vedení strany, to opravdu nevím,“ připouští poslanec Boris Šťastný, který hodil ručník do ringu. Vystoupil z partaje, aby pomohl návratu Václava Klause.
ODS měla v roce 2010 neskonale lepší výchozí pozici než dnes. Těsně před volbami nebyla přímo zastoupená ve vládě, která vznikla po pádu kabinetu v průběhu ostře sledovaného evropského předsednictví.
V ministerském týmu Jana Fischera seděli jen ministři, které nominovala. A oponenti ODS ztratili rovněž před volbami oblíbený terč, když odstoupil Mirek Topolánek.
Na začátku léta zavinila ODS, kvůli předsedovi a premiérovi Petru Nečasovi, pád koaliční vlády, její vinou ztratila pravice ve sněmovně většinu a před volbami se ani nedokáže dohodnout, kdo bude její lídr. Preference strany se pohybují kolem deseti procent. „ODS má asi nejhorší výchozí pozici.
V kampani půjde zejména o souboj značek a tato strana o ni dlouhoudobě nepečovala dobře,“ soudí prezident Asociace českých reklamních agentur Pavel Brabec.
Boris Šťastný odhaduje výsledek strany ve volbách mezi šesti a dvanácti procenty.
To je odhad, který sponzory spíše odrazuje, než láká. V předchozích sněmovních volbách měla ODS 20,22 procenta.
A že by katarze mohla ODS pomoci, si někdejší volební stratég nemyslí. „Žádná strana se neočistí prohrami nebo neúspěchem. Třeba v ČSSD mají složitou situaci ohledně skandálů na krajích, je soud s Davidem Rathem, a oni nejsou neúspěšní. Jen silné strany si mohou dovolit silnou demokracii. Malé mohou směřovat k potírání demokracie a totalitním praktikám nebo sektářství, podívejte se na Věci veřejné. Tím, že byly malé a padly, se neočistily,“ říká Šťastný.
Peníze ven, peníze dovnitř Kampaně politických stran v příštích dvou měsících podle Pavla Brabce příliš nezahýbou volebními preferencemi, protože voliči budou mít v paměti současnou krizi a budou z ní při rozhodování vycházet. „Určitou výhodu mají na startovní čáře malé strany, jako je ANO 2011 a SPOZ. S kampaní už začaly, a protože za nimi nejsou žádné reálné výsledky, je šance, že se najdou lidé, kteří do nich vloží důvěru. Je ale otázkou, kolik jich po neúspěchu podobně laděného projektu Věcí veřejných vlastně bude,“ připomíná prezident reklamní asociace Pavel Brabec.
ANO miliardáře Andreje Babiše si nestanovilo žádný strop výdajů pro kampaň. Začalo s ní už před několika týdny, aniž by strana věděla, že budou předčasné volby. „Od srpna nám po celé republice visí 700 billboardů a 50 bigboardů, v září se chystáme na turné do všech krajských měst, kde budeme naslouchat občanům a společně se bavit o tom, co můžeme společně v této zemi změnit. Tour uvede dopis do domácností a doprovodí standardní kampaň v tištěných a elektronických médiích,“ hlásí mluvčí strany Radka Burketová. Strana, podotýká, je díky dárcům v plusu, na účtě má přes 58 milionů korun. Značnou část přispěly firmy z Babišova impéria, necelých 30 milionů dal on sám.
SPOZ má kampaň nejlevnější. Pokud uspěje v lákání současných ministrů do své strany, budou její propagací v podstatě každé zprávy o dění v kabinetu. Ministr vnitra Martin Pecina už volání partaje vyslyšel. Podle svých zpráv plánuje SPOZ za kampaň utratit něco kolem 20 milionů korun, tedy zhruba stejně jako zelení. O něco více, mezi 35 a 45 miliony, chtějí dát na kampaň křesťanští demokraté. I oni mají dluhy, protože po volbách 2010 nepřišla očekávaná injekce v podobě peněz za poslanecké mandáty. Na kampaň si lidovci museli půjčit u banky, část peněz se jim podařilo ušetřit. Pomohly i peníze, které strana získala za mandáty v krajských zastupitelstvech.
„Jsme na nejlepší cestě, abychom dluhy splatili v příštím roce,“ tvrdí šéf strany Pavel Bělobrádek. Strana pod jeho vedením spolupracuje se SPOZ v Pardubickém kraji, podobný model nevyloučil Bělobrádek ani ve sněmovně, pokud se tam lidovci dostanou.
Podle Pavla Brabce je pravděpodobné, že se některé z malých stran do sněmovny opravdu prokoušou. „Nespokojených voličů je hodně. Končí doba, kdy byly ve sněmovně tři nebo čtyři subjekty,“ podtrhuje. Pokud malé strany v boji o sněmovnu neuspějí, mohou se těšit aspoň na příspěvky od státu. A nejde o malé peníze. Strana dostane stálý šestimilionový příspěvek, stačí jen, aby ve volbách do sněmovny překročila tříprocentní hranici. Za každou další desetinu procenta až do hranice pěti procent se pak vyplácí 200 tisíc navíc, strop je tak 10 milionů. Za mandát poslance nebo senátora má pak strana ročně 855 tisíc a za člena krajského zastupitelstva 237 tisíc. Tak si třeba ODS v roce 2012 přišla na 119 milionů a ČSSD na 161 milionů. Jí pomohlo obsazení krajských zastupitelstev. Ve volebních letech strany navíc dostávají příspěvky na úhradu volebních nákladů.
Do politického propadliště míří naopak Věci veřejné a LIDEM, kteří navíc přišli o šéfku Karolínu Peake; sami do voleb jít nechtějí. Ani jedna ze stran nezveřejnila svůj rozpočet na kampaň, i když za VV stále stojí štědrý Vít Bárta. Suverenita Jany Bobošíkové, která si pomáhá živením historek o sblížení s Václavem Klausem, chce dát do voleb řádově desítky milionů korun, ani u ní se nedá čekat překročení pětiprocentní hranice. Podobně jako u Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury.
Na vlně jistoty Věřit si mohou TOP 09, komunisté a ČSSD.
Jejich opětovný vstup do sněmovny je jistý, strany si navíc zřejmě i polepší. O co přijde TOP 09 v regionech, dokáže nahnat volebním výsledkem v Praze, kde nasadila úspěšného Karla Schwarzenberga. Strana chce na volby vydat přibližně 50 milionů korun. Třicet má k dispozici hned, dalších dvacet si půjčí a po volbách penězi z mandátů také rychle splatí. Komunisté chtějí investovat maximálně třicet milionů. Strana patří díky disciplíně svých voličů dlouhodobě mezi ty, které dokážou získat poslanecký mandát za co nejmenší výdaje. Za 10 milionů v kampani v roce 2010 ulovili 26 křesel ve sněmovně. Věci veřejné daly pro srovnání za 24 křesel 108 milionů korun.
Sociální demokracie chce na volby vydat nanejvýš 90 milionů. V roce 2010 to bylo jednou tolik, přes 180 milionů korun. I na ČSSD je vidět, že musí šetřit, i když ne tak silně jako ODS. Vloni skončila hospodaření se ztrátou 16 milionů korun. ČSSD je na kampaň nejlépe připravená. Startuje ji 7. září v Ostravě, strana už zveřejnila deset stěžejních programových bodů. Patří mezi ně třeba zrušení druhého pilíře penzijní reformy nebo zavedení registračních pokladen. Kampaň před volbami, v nichž by sociální demokraté rádi získali každý třetí hlas, by měla vyvrcholit 24. října – tedy den před pravděpodobným začátkem hlasování. A to v Brně, kde povede kandidátku Bohuslav Sobotka, následovaný statutárním místopředsedou Michalem Haškem a Jeronýmem Tejcem.
Sólo pro senát Zatímco budou strany utrácet desítky milionů za billboardy plné tváří a hesel, zemi povede v premiéře levicový Senát spolu s vládou v demisi. V Senátu bude přitom ležet několik klíčových zákonů poslaných ze sněmovny. Pokud by dolní komora dále zasedala, zákony by senátoři buď schválili, anebo poslali zpět s připomínkami. Když je budou schvalovat bez existence sněmovny, bude to podle ODS nejistá situace. „Existují právní názory, že by v této situaci Senát neměl přijímat žádné zákony, a pokud je přijme, hrozí stížnosti u Ústavního soudu. Nakonec nemusí platit nic z toho, co Senát v této době schválí,“ varuje Marek Benda z ODS. Na mysli má například zákon o fotovoltaice, kolem kterého se točí bohatá a silná lobby.
Vláda Senátu má ještě jednu rovinu. Senátoři mohou vydávat na návrh vlády takzvaná zákonná opatření, což znamená, že zákon vstoupí v platnost bez souhlasu sněmovny.
Ta se k němu vyjádří až na své první schůzi.
Premiér Jiří Rusnok vyjmenoval několik bodů, které si nechá tímto způsobem v Senátu projít. Má jít o snížení poplatku za den pobytu v nemocnici ze sta na šedesát korun, ve hře je opětovné zdanění dividend. Nulová daň z akciových výnosů měla platit od ledna příštího roku, prosadil to exministr financí Miroslav Kalousek. Jeho nástupce Jan Fischer má opačný názor, stejně jako prezident Miloš Zeman. „Těším se, že se podaří zabránit zrušení daně z dividend, které se někdy označují jako poslední Kalouskův tunel, protože jsem prezidentem dolních 10 milionů, a ti dividendy většinou nepobírají,“ prohlásila hlava státu. Nulová daň z akciových výnosů je sou částí rozsáhlých změn daňových zákonů, které souvisejí s přijetím nového občanského zákoníku. V minulém týdnu je schválila sněmovna.
Pokud by se horní komora proti nulové dani postavila při řádném projednávání, nemohly by od příštího roku platit ani další změny v občanském zákoníku, k nimž je zásah do dividend přilepen.
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc potvrdil, že sociální demokraté k prosazení daně z dividendy v Senátu využijí své většiny. Opatření na svém twitterovém účtu kritizoval Andrej Babiš. „Hašek ani Tejc netuší, jak podnikatel uvažuje. Kdyby nebyla daň, vezme si dividendy a nechá je v České republice. Když daň bude, nevezme je a stát má prd,“ napsal.
Hraje se také o další normy. Na Senátu bude záležet zmíněné schválení doprovodných zákonů k občanskému zákoníku. Bez doplňující legislativy by nastal od začátku roku v justici chaos, občanský zákoník je totiž jeden z nejdůležitějších zákonů s širokým dopadem. Obsahuje přes tři tisíce paragrafů, které kromě fungování firem ovlivní odškodňování, dědictví, pronajímání bytů či sousedské spory.
Senát se bude zákony zabývat na schůzi, která začne 12. září.
Kavárnice Klasnová Úterním rozpuštěním sněmovny museli poslanci začít přemýšlet, co budou dělat, až se do lavic nedostanou. Šéfka zákonodárců Věcí veřejných Kateřina Klasnová se nechala v deníku Právo slyšet, že si chce otevřít kavárnu s galerií. V jejím případě jde spíš o kratochvíli, Klasnová je zabezpečená manželstvím s Vítem Bártou a vlastními nemovitostmi. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se nejspíš vrátí k energetice, Jiří Štětina z Věcí veřejných se chce dál živit jako lékař. Nejsložitější to budou mít odpadlíci, jako jsou Jaroslav Škárka či Kristýna Kočí (ex VV) či bývalí členové ODS Jan Florián a Tomáš Úlehla, kteří odmítli potopit Rusnokův kabinet při hlasování o důvěře.
Hospodaření politických stran
Strana Hospodaření Volby 2010 Volby 2013
ODS - 43 mil. Kč 213 mil. Kč 40 až 50 mil. Kč
ČSSD - 16 mil. Kč 180 mil. Kč 90 mil. Kč
TOP 09 - 19 mil. Kč 53 mil. Kč 50 mil. Kč
VV 2,3 mil. Kč 108 mil. Kč neuvádějí
KSČM 43 000 Kč 10 mil. Kč 10 až 30 mil. Kč
Zdroj: strany
Volební preference
politických stran
(8.–14. 8. 2013)
ČSSD 27,9 %
KSČM 16,7 %
TOP 09 + STAN 13,1 %
ODS 7,8 %
SPOZ 7,2 %
KDU – ČSL 7,4 %
Zdroj: agentura SANEP
Roli poraženého jednoznačně hrají občanští demokraté. Nejlevnější kampaň má SPOZ. Upoutat chce i známějšími jmény. Do politického propadliště míří Věci veřejné a LIDEM.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
