Nižší nemocnost se vyplatí

14. 7. 2009

Společnosti by neměly otálet se snižováním pracovní neschopnosti svých zaměstnanců

Každý hospodárně uvažující zaměstnavatel hledá možnosti, jak uspořit personální náklady. Současná hospodářská krize činí toto hledání mnohem naléhavějším. I malé úspory se totiž počítají. Od ledna platné změny v nemocenském pojištění nabídly firmám s nízkou nemocností možnost úspory, která přitom roste s poklesem nemocnosti. Zaměstnavatelé s vysokou nemocností naopak na nový systém doplácejí.

Další změna

Od ledna 2010 by měla nastat další změna. Zaměstnavatelům by se mělo pojistné ještě více snížit – na 24,1 procenta. Nebude však již možné od odvodu pojistného odečíst polovinu vyplacených náhrad mzdy – kromě poloviny náhrad vyplacených osobám se zdravotním postižením. To se však povinně týká pouze zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci. Zaměstnavatelé s nižším počtem zaměstnanců budou mít možnost volby. Mohou buď stejně jako ostatní zaměstnavatelé odvádět pojistné 24,1 procenta, nebo si zvolit odvody ve výši 26 procent – tedy na úrovni roku 2008 – a zároveň refundaci poloviny náhrad v pracovní neschopnosti vyplacených všem zaměstnancům. Co uvedené změny znamenají pro zaměstnavatele v praxi?
Vše záleží na tom, jak často jsou jejich zaměstnanci nemocní, a na výši příjmu. Čím vyšší příjem zaměstnanců, tím více firmy uspoří na sníženém pojistném. Čím méně jsou zaměstnanci nemocní, tím nižší náhrady mzdy v pracovní neschopnosti zaměstnavatelé vyplatí.

Různé náklady

Pokud sahá průměrný příjem zaměstnanců do dvaceti tisíc korun měsíčně a jejich dny v pracovní neschopnosti jsou nižší než 5,31 procenta ze všech odpracovaných za rok, zaměstnavatel v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 ušetří. V roce 2010 však vzhledem k plánovaným legislativním změnám bude muset dny v pracovní neschopnosti snížit pod 5,05 procenta ze všech odpracovaných, aby jeho náklady byly nižší než v roce 2008. Pokud je však průměrný příjem zaměstnanců 60 tisíc korun měsíčně, ušetří zaměstnavatel oproti roku 2008, bude-li v roce 2009 počet dnů v pracovní neschopnosti pod 7,98 a v roce 2010 nižší než 7,58 procenta ze všech odpracovaných (viz Jak ušetřit).
Zvolí-li si firma s maximálně 50 zaměstnanci odvody ve výši 26 procent – tedy na úrovni roku 2008 – tak se její celkové náklady v roce 2010 vyrovnají nákladům v roce 2008, jen pokud její zaměstnanci nebudou vůbec nemocní. Při jakémkoli počtu dnů v pracovní neschopnosti vyšším než nula procent totiž bude mít vyšší náklady než v roce 2008.
Naopak výraznou úsporu lze vidět na celkových nákladech zaměstnavatele s tisícem zaměstnanců, u nichž průměrná měsíční mzda činí 40 tisíc korun. Pokud tento zaměstnavatel dokáže snížit dny v pracovní neschopnosti z šesti (zhruba současný průměr ČR) na tři procenta (zhruba průměr EU) ze všech odpracovaných, tak v roce 2009 uspoří přes dva miliony korun a v dalších letech více než 4,5 milionu (viz Stále stejné).

Opatření

Nemocní zaměstnanci jsou pro firmu značně drazí nejen kvůli náhradám mzdy. Při nemoci zaměstnance totiž mohou vzniknout další přímé náklady – například odměny za přesčasy odpracované ostatními zaměstnanci za nemocné kolegy. Navíc se objeví mnoho obtížně měřitelných nepřímých nákladů – například snížení výkonnosti firmy v důsledku chybějících zaměstnanců, zhoršení pracovní morálky a s tím spojené produktivity těch, kteří musejí zaskakovat za nemocné, vynaložený čas a úsilí managementu společnosti na řešení otázek způsobených absencemi, plnění povinností, jež zaměstnavatelům v oblasti nemocnosti ukládá zákon.
Společnost, jež chce dosáhnout finančních úspor, musí nejprve investovat do opatření na snížení nemocnosti. Těch je mnoho – od „měkkých“ ve formě zdravotní péče zajištěné zaměstnavatelem, očkování a vitaminových balíčků až po „tvrdá“ – například prémie odvíjející se od počtu odpracovaných hodin.
Uprostřed tohoto spektra je pak propracovaný systém strukturovaných pohovorů, se kterým mají vynikající zkušenosti společnosti například ve Velké Británii. Používají jej jak k odhalení možných pracovních příčin nemocí, tak k určení chronických absentérů. Tomu napomáhá i takzvaný Bradfordský index, který kromě délky pracovní neschopnosti bere v úvahu i počet absencí za určitý čas. Čím častěji zůstane zaměstnanec během sledovaného období doma a čím kratší jsou jeho absence, tím vyšší je jeho index a tím výše se „umístí“ na seznamu zaměstnanců, kterým je nutné věnovat zvýšenou zdravotní nebo disciplinární péči.

I za konjunktury

Mnoho českých firem již provedlo razantní restrukturalizační opatření včetně propouštění. Tato opatření jsou obvykle jednorázová, řízení nemocnosti však bude přinášet úspory i v době konjunktury. Změna dnes platných zákonů se sice bude odehrávat postupně a rok 2009 je do jisté míry přechodný, ale nedostatek volných finančních zdrojů pobízí k tomu, aby se zavedením programů na snížení nemocnosti neotálelo. Nic na tom nemění ani v současné době další navrhované změny předpisů v nemocenském pojištění projednávané zákonodárci. Statisíce a miliony korun úspor, které byly možná ještě před rokem naprosto nezajímavé, teď akcionáři vidí zcela jinak.

Box:
Legislativní změny od ledna 2009

Pojistné zaměstnavatele na nemocenské pojištění se snížilo z 3,3 na 2,3 procenta z vyměřovacího základu. Celkový odvod na pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti se tím snížil na 25 procent.
Po dobu prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy za dny, které jsou pro něho pracovní, nebo za státní svátky. Náhrada mzdy nebo platu se nevyplácí za první tři takové dny.
Od čtvrtého dne se náhrada poskytuje ve výši 60 procent průměrného výdělku.
Maximální výše náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti činí 136,09 koruny za hodinu.
Odvod pojistného se snižuje o polovinu vyplacených náhrad při dočasné pracovní neschopnosti.

Tabulka 1:
Jak ušetřit
Počet dnů zaměstnanců v pracovní neschopnosti ze všech odpracovaných dnů v závislosti na průměrné hrubé měsíční mzdě, při nichž budou náklady v roce 2009 a 2010 stejné jako v roce 2008

Průměrný hrubý měsíční příjem zaměstnanců (v tis. Kč) 2009 (v %) 2010 (v %)
20 5,31 5,05
40 6,39 6,07
60 7,98 7,58
80 9,69 9,21

Pramen: Ernst & Young

Tabulka 2:
Stále stejné
Náklady na pojistné a mzdy v letech 2008 až 2010 při šesti- a tříprocentní pracovní neschopnosti*

Šestiprocentní pracovní neschopnost (v mil. Kč) Tříprocentní pracovní neschopnost (v mil. Kč)
2008 124,8 124,8
2009 124,54 122,27
2010 124,77 120,22